Plošné základy jsou konstrukce, které roznáší tlak do zeminy v úrovní základové spáry (dna, nejnižšího bodu základů). Někdy se označují jako základy jednoduché. Pro snížení tlaku na zeminu se základy dělají zpravidla ve větších šířkách než je zdivo a to dle statického výpočtu.
Rozdíl mezi základovými patkami a pasy je v podstatě jen v jejich druhém rozměru – délce. Patky se konstruují a počítají velmi podobně, jedná se o velmi krátký základový pas s poměrem stran v půdoryse 1:1 až 1:2.
Pro únosnost plošných základů je primární jejich šířka, nikoli hloubka jak se často stavebníci mylně domnívají. Rozměry základu musí posoudit statik, záleží na velikosti a materiálu stavby a na základových podmínkách (zemina, hladina spodní vody apod.). Musí být dostatečně široké, aby dobře roznesly váhu budovy, zároveň však musí mít správný poměr mezi šířkou a výškou (hloubkou), aby byl „špalík betonu“ v zemi efektivně využitý.
Hloubka základů je důležitá pro dosažení tzv. nezámrzné hloubky. Tedy hloubky, ve které již daná zemina v dané lokalitě nezamrzá. Tuto hloubku lze ovlivnit tepelnou izolací zeminy, čehož využívají jiné druhy zakládání. V našich klimatických podmínkách se jedná běžně o hloubky 90 – 120 cm. Musíme se se základy dostat pod tuto hranici, jen tak zajistíme, že nám skupenské změny vody v zemině a s tím spojené rozměrové změny nebudou se stavbou „cvičit“. Hloubka základů se dále odvíjí i od okolních staveb, kdy silami, kterými tlačí náš dům do země, nesmíme deformovat zeminu, na kterou již tlačí objekty sousední - například při stavbě v proluce. Tyto úvahy však svěřme statikovi, který po důkladném průzkumu na místě i z geologických map vše potřebné spočítá. Zvlášť specifické podmínky pak panují, pokud je vysoko hladina podzemní vody.
Konstrukce základových pasů a patek pro rodinný dům
Rozbor konstrukce základových pasů probereme na jednoduchém příkladu rodinného domu bez podsklepení zakládaného na rovinatém terénu. Nejčastější konstrukce základů pro rodinný dům vypadá jako na obrázku.
Náčrt klasického řezu základovou konstrukcí. Odshora: Železobetonová deska vyztužená karisítí, štěrkový podsyp hutněný, tvarovky ztraceného bednění, litý beton do výkopu.
Po skrývce ornice (vrchní vrstva zeminy cca 10 cm, dle návrhu) a vytyčení základů se vykopou tzv. základové rýhy neboli výkopy. Tyto výkopy musí mít skutečně obdélníkový průřez se začištěnými kouty dna výkopu. Výkop nesmí ve své spodní části zůstat „kulatý“ značně to totiž snižuje efektivní šířku základové spáry.
Řez výkopem vlevo špatně udělaným, vpravo správě zahraněným. Barevně vyznačená část ukazuje rozdíl v efektivní roznášecí šířce základové spáry.
Do vhodné výšky se základy vylijí z betonu přímo do výkopu, je nutné je výškově zarovnat. Na tento betonový monolit v zemi je nutné zpravidla vystavět betonové bloky zalité betonem (tzv. ztracené bednění), které se vyzdí již velmi přesně do požadované výšky. Bloky nemusí být jenom betonové, pro ztracené bednění se využívá tvarovek polystrenových, které řeší základy i tepelnou izolaci soklu v jednom kroku.
Prostor mezi pasy se vysype hutněnou zeminou, někdy štěrkovým podsypem. Tím je připravena plocha pro lití podkladního betonu.
Podkladový beton na základové pasy
Podkladový beton pod podlahu prvního nadzemního podlaží se lije přes bloky základů. Je proto pro něj nutné po obvodu vytvořit bednění. Lití podkladního betonu mezi bloky základů (tedy pouze uložené na zeminu) může způsobovat nestejné sedání pasů a podkladního betonu a poruchy v oblasti napojení zdiva na podlahu, porušení hydroizolace v tomto místě apod.
Podkladní beton se vyztužuje ocelovou karisítí.
Uložení podkladního betonu - desky se provádí na základové pasy, nikoli mezi ně. Omezí se tak nerovnoměrné sedání. Tam kde není deska uložena na pasech, musí být v okrajích zesílena a více vyztužena.
© schlegelfotos - fotolia.com
Kam uložit karisíť
Kari síť běžně umisťujeme při spodním okraji a v alespoň v místě základových pasů v dostatečné šířce (dané statickým výpočtem, u RD cca 1 m) umisťujeme k hornímu okraji, kde vyztužíme případné záporné momenty při poklesu základu a zlepšujeme tak přenos sil do pasu. Nutné si však uvědomit, že i tato železobetonová konstrukce se musí držet statického výpočtu.
Před litím základů je nutné mít připravené veškeré instalace (kanalizační, vodovodní potrubí) včetně chrániček podle projektu. Po vytvrdnutí podkladního betonu je konstrukce připravena pro položení hydroizolace. Podrobně o základech pro rodinný dům se dočtete v tématu Základy stavby.
Sdílet / hodnotit tento článek