Jaká bude pořizovací cena?
Pořizovací cena tepelného čerpadla především závisí na tom, kdo tepelné čerpadlo vyrábí, jak výkonný stroj je a jaký typ tepelného čerpadla si zvolíme. V našich podmínkách se nejčastěji instalují tepelná čerpadla vzduch‑voda. Nejlevnější stroje pro rodinný dům se dají pořídit i do 100 000,- Kč, instalace samotná pak vyjde zhruba na stejnou částku.
Pokud pochází stroj z ČR nebo EU, můžeme očekávat ještě vyšší ceny. U typu země‑voda pak značnou část investice tvoří položení zemního kolektoru nebo vrty. Z hlediska pořizovací ceny je tato technologie většinou dražší než u tepelných čerpadel vzduch‑voda. Na druhou stranu mají tyto stroje větší životnost. Dalo by se říci, že čím dražší stroj, tím unikátnější technologie obsahuje, bude méně poruchový, a jeho chod i budoucí technická podpora by měly být na vyšší úrovni, ale nemusí to být vždy pravda. Celkové investiční náklady na montáž tepelných čerpadel u běžných rodinných domů, které jsem měl možnost vidět, se pohybovaly nejčastěji v rozmezí 200.000,- Kč až 500.000,- Kč. Přímá úměra ale rozhodně neexistuje. Zvážit by se měla nejen pořizovací cena, ale i dostupná servisní podpora, kvalita provedení, provozní náklady a samozřejmě vhodnost vybraného typu tepelného čerpadla v daném prostředí a topném systému.
Když si pořídím tepelné čerpadlo, musím měnit stávající topný systém, případně jak?
Pokud máte podlahové vytápění, není třeba. Pokud máme radiátory, je to na zvážení. Aby se tepelné čerpadlo provozně vyplatilo např. proti plynovému kotli, měly by být požadované teploty otopné vody pod 50°C, čím více, tím lépe. Snížení požadované teploty lze dosáhnout v podstatě dvěmi způsoby: 1) Zateplením zdí nebo střechy domu, případně ještě výměnou oken za kvalitnější atd. 2) Výměnou nebo přidáním radiátorů – je třeba zvětšit teplosměnné plochy otopných těles. Můžeme i zkombinovat oba způsoby, případně se zaměřit na místa s vyšším únikem tepla (tepelné mosty). Dají se použít i tzv. fancoily, což jsou topná tělesa s velkou teplosměnnou plochou a ventilátorem, nucená konvekce při chodu ventilátoru zvýší množství předaného tepla a požadavek na výši teploty topné vody se tak sníží. V praxi se s takovými tělesy setkáváme spíše v kancelářích nebo průmyslových halách. Významné množství tepla se dá ušetřit rovněž pomocí řízeného větrání s rekuperací.
K drtivé většině tepelných čerpadel vzduch‑voda bych doporučil rovněž pořídit akumulační zásobník (pokud již není součástí topného systému), jeho typ a velikost se stanoví na základě přítomnosti dalších zdrojů tepla a celkového množství topné vody.
Sdílet / hodnotit tento článek