Aby bylo možné dosáhnout jejich maximální účinnosti a hospodárnosti s nízkou produkcí škodlivých zplodin a popela, je nutné přikládat pouze dobře vyschlé dřevo. Během topné sezony pak přibývá výjezdů hasičů k hořícím či jinak poškozeným komínům a kamnům. Lidé často netuší, že i pro tak přirozenou činnost, jakou se zdá být přikládání do kamen, existují důležitá pravidla.
Při špatném topení nemusí nutně dojít k požáru, přetěžováním nebo dušením kamen však lidé mohou nenávratně poničit celý spalovací systém.
„Přetěžovat kamna mohou lidé také z prosté neznalosti. Naloží kamna až po okraj, nechají všechny přívody vzduchu otevřené a teplota v topné komoře stoupne tak, že se kamna přetopí. Při tom může dojít například k prasknutí roštu, deflektoru, šamotových cihel nebo dokonce ke zkroucení korpusu kamen, které už je neopravitelné,“ popisuje Jakub Pavel, technický specialista broumovského výrobce kamen HS Flamingo.
Kamnům neprospívá ani to, když se lidé snaží energii naopak ušetřit tím, že uzavírají všechny přívody vzduchu, aby palivo vydrželo co nejdéle. „Takové škrcení způsobuje zvýšenou tvorbu sazí a dehtu v kamnech, kouřovodech i v komíně. Nedostatek vzduchu může také způsobovat nesprávnou funkci oplachu skla a dalších technologií, které potřebují ke své správné funkci dostatečné množství vzduchu,“ vysvětluje Jakub Pavel.
Už tradiční problém, který se Čechům nedaří překonat, je používání špatného paliva. Kominíci umějí váš komín přečíst jako knihu. Špatné palivo do něj píše horory. Chlory, těžké kovy, dioxiny, čpavky, kyanovodík, polycyklické uhlovodíky, těžké kovy – to všechno může unikat do okolí vašeho příbytku, jestliže v kamnech netopíte předepsaným druhem paliva.
„Lidé by měli mít na paměti, že domácí spotřebiče nejsou spalovny, a tudíž se v nich nemůže spalovat vše, co dokáže hořet. Například domovní odpad, lepené a lakované dřevo a dřevotřískové produkty, papírové kartony, plasty, textil a tak podobně. Při jejich spalování se uvolňují chemické a karcinogenní látky, které poškozují spotřebič a spalinovou cestu, ale také znečišťují a zamořují životní prostředí,“ poznamenává Jiří Rákosník, cechmistr Regionálního cechu Společenstva kominíků Středočeského kraje.
Přetápění, dušení nebo spalování nevhodných materiálů pak může vést vedle poškození kamen také k popraskání komínů, jejich zanášení dehtem nebo prosakování kondenzáty spalin.
Jak dlouho kamna vydrží hořet bez přiložení?
Vždy záleží na okolnostech. Hlavně na množství a typu paliva, dále také na množství přivedeného vzduchu. V případě použití tvrdého dřeva a přivřeného přívodu vzduchu můžou kamna hořet i 8 hodin.
Pro roztápění je vhodné použít dřevo měkké a dostatečně vyschlé (tak dva roky pod vhodným přístřeškem). To hoří snadněji. Pro dosažení nejlepší efektivity a výhřevnosti je zapotřebí topit dřevem tvrdým (dub, buk, habr či ovocné stromy).
Sdílet / hodnotit tento článek