S rozlohou 571 kilometrů čtverečních a průměrnou teplotou 18,7°C aspiruje osmý největší španělský ostrov, Ibiza na pozici jednoho z turisticky nejatraktivnějších míst ve Středozemním moři. Osobitá historie této nedílné součásti Baleár, na které se od nepaměti mísily kulturní vlivy celého regionu, dala vzniknout i specifické funkční architektuře. I když její počátky můžeme datovat až tisíc let před náš letopočet, její odkaz tu rozhodně není mrtvý. Přispívá k tomu i poslední realizace italského studia Metroarea Architetti Associati.
Architekt je doma v knihovně i galerii
Když byl architekt Giulio Paladini z boloňské pobočky Metroarea Architetti Associati pověřen vytvořením projektu výstavby soukromé „rekreační“ rezidence na ostrově Ibiza, v první řadě zavítal do knihovny. Italové sice nemají s návrhy středomořské architektury problém, ale Ibiza je přeci jen trochu architektonickým oříškem. Když totiž na Ostrov borovic pohlédneme z hlediska kulturně-historického vývoje, narazíme na celou řadu svérázných vlivů, jež formovaly zdejší tradiční zástavbu. Ibiza je typická domy, které jsou stavěny s ohledem na až nepříjemné sucho, nízkou vzdušnou vlhkost po větší část roku, a vysoké letní teploty. Pracují tedy většinou s masivními stěnami, které podporují izolaci interiéru od vnějšího prostředí, uměle vytvářeným zástinem, přírodní ventilací podpořenou vhodnou orientací objektů ke světovým stranám a využitím morfologie terénu.
Zdejší specifický stavební sloh vychází z toho, co si sem v průběhu věků přinesly nejrůznější národy, uvyklé klimatu Středomoří. A styl se postupně piloval k dokonalosti, od časů původních účelových staveb Féničanů, rozmařilých Římanů a strohých Vandalů, přes sytě barevný Byzanc a prosté Normany, po zdobné maurské období zakončené španělskou renesanční „vojenskou“ architekturou. Každý z těchto stylů má určité charakteristické rysy, a Paladini se rozhodl ty nejvíce funkční prvky do svého projektu Villa mediterranea zapracovat. „Nezpochybnitelně pro nás byla otázka návrhu rekreačního obydlí na Ibize věcí dialogu s minulostí a okolní přírodou,“ potvrzuje i zbytek projektového týmu Metroarea Architetti Associati. „Návrh vycházel z diktátu terénu, kdy se hlavními body řešení stala orografie, perspektiva a začlenění objektu. Je to ucelená fúze středomořské kultury a přírodního životního prostředí.“
Fúze funkčních prvků
Co si tedy Giulio Paladini ze studia historických materiálů odnesl? Především poznatek, že ideál navrhovaného obydlí bude nejlépe odrážet „římská inspirace“, tedy stavba ne nepodobná klasické roman villa. Ta je charakterizována mimo jiné pátii, vnitřními dvory, které zajišťují vzdušnost celé stavby (tím, že ji činí otevřenou, a současně vybranou plochu vlastní hmotou zastiňují) a její přirozenou ventilaci. Podobný model je tu patrný i na místní arabsko-maurské a španělské „pozdní“ zástavbě. Při vlastním návrhu vycházel především z maleb italských expresionistů Morettiho a Michelucciho, kteří římské villy často zobrazovali. Mezi další významné prvky zařadil široké okno přes celou stěnu, které je reminiscencí na zahloubené a svahem zastíněné stavby Féničanů, a v rámci prohloubení středomořského odkazu k projektu ještě přičlenil bambusové rohože, jako připomínky tradičních proutěných zástěn a markýz.
Zvláštní místo tu mají maurské „síťované výplně“ Moucharabieh, které zabraňují přehřívání interiéru. Ústředním bodem kompozice se stalo impluvium, tedy starořímská pravoúhlá nádrž na dešťovou vodu. I tady má vodosběrnou funkci, což uživatelé jistě v parných dnech ocení. Nehledě na to, že impluvium je napojeno na uzavřený okruh dvou dalších nádrží (bazénů), a nechybí ani „vodní stěna“, přepad malého vodopádu, který ochlazuje vzduch proudící ze strany od moře dovnitř domu.
Ale zpět ke konceptu: orografie, popisující terén, se tu (ve stálé vazbě na historický odkaz) promítla modelovou představou amfiteátru. Jednotlivé svažité terasy, obklopující nejnižší bod kompozice, totiž plně odpovídali morfologii terénu. Paladini při návrhu nebral svažitý terén jako překážku projektu, ale jako jeho nedílnou součást. I proto vytvořil návrh, který se svahem pracuje a přijímá plně jeho identitu. A perspektiva? Ibiza je přece moře, a bylo by škoda upřít si co nejefektnější výhled.
Linie nahrazují křivky
Paladini a tým profesionálů z Metroarea Architetti Associati ale jen nekopíroval staré styly. I tady došlo ke tvůrčí vzpouře. K vytvoření přehledné a pohostinné struktury se rozhodli odbourat model přímých linií, a přešly k zaobleným tvarům. To umožnilo lépe kopírovat terén, stejně jako zvýšit napojení jednotlivých součástí objektu. A pak je tu otázka materiálu. Ibiza si „říká“ o vápenec a bílou barvu. A římská villa by si nejspíš zasloužila mramor. Jenže architekti nechtěli vytvořit umělé zdání blahobytu a přehnaného luxusu. Upřednostnili spojení objektu se zbytkem ostrova, než aby ukázaly na nabubřelou okázalost. Ne nadarmo se Metroarea Architetti Associati počítají k nástupcům architekta Busiriho Viciho, který tuto „přirozenost stavby“ hlásal. Proto je zdejším základním stavebním materiálem hrubý přiznaný beton, v interiéru pak levný sádrokarton. „Nejde o to, aby Villa mediterranea byla prvoplánově luxusní při pohledu zvenčí,” říká Paladini. „Komfort vychází z pohodlí, které nabízí uvnitř.”
Plán je rozvržen do tří úrovní, které jsou organicky propojeny. Objem jednotlivých podlaží posazených do svahu místy vystupuje nad ostatní a dává tak prostor k vytvoření teras, zelených zahrad, dvou bazénů a řady na pohled nepochybně efektních zákoutí. Jednotlivá podlaží jsou spojena zakřivenými cestami a každé nabízí svou vlastní specifickou funkci. V přízemí severního křídla je umístěna hlavní ložnice, s velikým obývacím pokojem a šatnou. Jižní křídlo nabízí šest pokojů a přímý přístup do hlavního bazénu. První patro se chlubí obývacím pokojem s celostěnými posuvnými dveřmi (umocňujícími prý kontakt s okolím), jídelnou, kuchyní, posilovnou, lázněmi a druhým menším bazénem. Druhé patro je vedeno jako Belvedér - jeden velký obývací pokoj. Zvenčí je rozhodně nejnápadnějším rysem netradiční spojení hrubého betonu a bambusových rohoží, které zaslepují a intimizují vnitřní prostor. Kombinace je to rozhodně působivá, stejně jako jako celý koncept Villa mediterranea.
Metroarea Architetti Associati
Architektonické studio datuje svůj vznik k roku 2007, kdy se tři absolventi univerzit IUAV v Benátkách, delftské TU a milánské Politecnico, pánové Tazio di Pretoro, Giulio Paladini a Antonio Baroncelli, dali dohromady. Svou praxi pojali jako „tvůrčí laboratoř kombinující původní a nové styly”, která trh oslovuje závěry typologického a formálního výzkumu. Důraz už od samých počátků kladli na ekonomickou i environmentální podstatu staveb. To záhy oslovilo celou řadu perspektivních klientů, od ASP (Area Science Park), Obchodní komoru v Terstu, společnost UPS či Pradu. Pánové z Metroarea dnes zaměstnávají 15 zaměstnanců, a jejich kanceláře sídlí v Boloni a Terstu. Tady se rodí projekty, které na prestižních soutěžích zhusta sbírají nejvyšší ocenění. Například návrh nového Národního muzea hustorie Kurdistánu v Iráku, správní budovy v Ománu nebo návrh zpracování rezidenční zásatvby ve slovinské Lublani. Z akvalitu práce a pokročilou úroveň designu také získali italksou “Città Impresa”.
Údaje o projektu
| Název projektu: | Mediterraneo 01 _ Private Villa |
| Typ projektu: | projekt výstavby rekreační rezidence |
| Architektonické studio: | Metroarea Architetti Associati |
| Lokalizace: | Ibiza, Španělsko |
| Rok dokončení: | 2016 |
| Vedoucí projektu: | Antonio Baroncelli |
| Projektový tým: | Tazio di Pretoro, Giulio Paolo Paladini |
| Spolupráce: | Elisa Di Martino, Paolo Civiero, Veronica Petrangeli, Juan Grau Fernández, Guillermo Quintas Orias, Marta Grau Fernández |
| Strukturální inženýr: | Ing UPV / David Gallardo Llopis, José Manuel Castillejo Llácer HVAC, elektřina SID / Sami Hawash |
| Dodavatel stavby: | CSI Ingenieriay Construcción. |
| Klient: | soukromá osoba |
| Celková výměra podlaží: | 1100 m2 |
| Rozloha parcely: | 6000 m2 |
| Zastavěná plocha: | 1600 m2 |
Sdílet / hodnotit tento článek