Stranou také ponechme zacílení architektonicky bezesporu zajímavého objektu pro komerční využití (údajně by se mělo jednat o kanceláře, projekční kancelář a prezentační/prodejní prostory), i když svou originalitou a celkovým ztvárněním stojí mnohem blíže třeba provedení obrazové galerie. Za podívání ale rozhodně stojí.
Zelené plíce Sao Paula nejsou pro každého
Téma převrácené gravitace, protikladů a světla se prolíná celým objektem Groenlândia a vytváří klíčové schéma. Stavba, která se nachází v luxusní rezidenční čtvrti Sao Paula (Jardins) je zasazena do malého vysazeného parčíku (celková plocha 990 metrů čtverečních), přirozeně zastíněná vzrostlou vegetací, se kterou je „prorostlá“ lavinou žakarandových palem a popínavých keřů. Čtvrť je díky množství zahrad považována za zelené plíce Sao Paula, byť k těmto plicím se málokdo dostane. Většina zeleně je totiž skryta za vysokými zdmi luxusních domů. Komerční objekt Groenlândia tu vznikl na místě zdemolovaného domu, a tudíž je čestnou výjimkou, neboť prostor zahrady je volně přístupný z ulice. Primárně ale k parkové relaxaci neslouží.
Kus portugalského Grónska pod rovníkem
Stavba na první pohled zaujme jednak nahloučenou pravidelnou masou bílého mramoru (ve skutečnosti beton s mramorovými obklady), chtělo by se říct v až nepřiměřeném množství, a pak už se naše oči rozbíhají po vyvýšené střeše se skleněnými stropními průhledy, oceli na zábradlích i masivech do prostoru otevřených oken. Příměr s kostkou ledu je na místě: právě reminiscence Grónska, sněhu a ledu i „zelené země“ totiž sehrála roli nenáhodné inspirace designérů a architektů studia Triptyque. „Ten vtip s Grónskem se ale stal brzy nosnou myšlenkou celého projektu,“ říká Greg Bousquet, člen projekčního týmu. „Chtěli jsme něco chladivého a jednoduše elegantního zasadit do horkého Sao Paula.“ Na projektu se podíleli zejména Pedro de Mattos Ferraz a Paulo Adolfo Martins, ale prakticky celý tým tu na jednotlivých detailech zhodnotil své zkušenosti.
Světlo v hlavní roli
Výsledné dílo kupodivu (podle slov projektantů) nepodléhá kameni, limitujícím prvkem je tu světlo. V Sao Paulu představuje spíše problém jeho nadbytek než nedostatek, a proto práce s přirozeným zástinem výrazně dotváří celkový charakter stavby. Organicky působící výčnělky, terasy zastřešené pergolami, předsunuté balkóny kryté zástěnami, jež zastiňují vlastní okna před horkým sluncem, a to vše při zachování ostře pravoúhlých tvarových dispozic. Masivní kvádry tesaného kamene působí majestátně, bílá barva neabsorbuje v takové míře sluneční záření (spíše ho odráží), a působí svěžím dojmem. Kompozici uzavírá pravidelná čtvercová střecha (300 m²), podepřená centrálním kamenným dvou-blokem (kolem kterého vede spojovací schodiště všemi patry).
Monolit lehký jako pírko
Zdá se jakoby Groenlândia byla pravidelnou kostkou, monolitem, která se až při bližším pohledu „rozpadá“ jednotlivými členitějšími prvky skla a oceli na tři oddělitelná patra (přízemí, první patro, střešní patio). Brazilská architektura je stále ještě ve značné míře závislá na betonu, což platí i pro Groenlândia, ale designové provedení tlumí to, co tu nazývají „brutálním betonovým expresionismem“, a dochází k částečné de-materializaci holé budovy. „Cíleně jsme usilovali o vytvoření konfliktu mezi váhou a lehkostí, mezi jednolitým masivem, který je současně vzdušný, lehký.“ Dosaženo toho bylo s pomocí dvou nosných pilířů, které prochází středem celé budovy a podepírají střechu, uzavřenou ve skle, kameni a oceli. Přízemí proti tomu díky důmyslnému prosklení vytváří dojem neexistence ohraničeného prostoru, a první patro tak jakoby visí ve vzduchu.
Technické parametry stavby
| Název projektu: | Groenlândia |
| Architektonické studio: | Triptyque Architecture |
| Lokalizace: | Brazílie, Sao Paulo, Rua Groenlândia |
| Vedoucí projektu: | Pedro de Mattos Ferraz, Paulo Adolfo Martins |
| Partneři projektu, odborná konzultace: | Murillo Fantinati, Luísa Vicentini, Priscila Mansur, Priscila Fialho, Natallia Shimora, Gabriele Falconi, Alfredo Luvison, Danilo Bassani, Thiago Bicas |
| Dodavatel stavby: | Brandao e Marmo, A.Toledo, J. Carmona |
| Fasáda: | Granicut, Arquiteto Paulo Henrique Araldi Pena |
| Sklo: | Primo Vidros |
| Osvětlení: | Cia da Iluminação |
| Dřevěné podlahy: | Phênix Decor Pisos |
| Kovové prvky: | São Carlos |
| Zámečnické práce: | Paulifer |
| Natěračské, malířské práce | W Cor |
| Rozvody elektřiny, hydraulika: | K2P Projetos |
| Zahradní architektura: | Bia Abreu e Triptyque |
| Celková plocha: | 993 m² |
| Plocha základů (nultého patra) | 308 m² |
| Přízemí: | 290 m² |
| Střešní patio: | 341 m² |
Architektonické studio Triptyque
Architektonické studio Triptyque zakládali v roce 2000 Grégory Bousquet, Carolina Bueno, Guillaume Sibaud a Olivier Raffaelli, kteří se navzájem znali jako spolu-studenti a absolventi pařížské Ecole d’Architecture de Paris-La-Seine. Sídlem společnosti, a také cílem jejich prvních projektů se stalo brazilské Sao Paulo, a teprve od roku 2008 expandovali (či se spíše částečně navrátili) do Paříže. Společné se jim stala především potřeba řešit problém růstu měst, přičemž se zaměřili na samu podstatu „evoluce veřejného prostoru“.
Zodpovědnost vůči životnímu prostředí u nich stojí na stejné úrovni jako důraz na inovativní přístup k projekční práci a zapracování moderních poznatků do vlastního repertoáru. Od roku 2008 sbírají za své práce (například Colombia 325, Harmonia 57) prestižní ocenění, například na benátském bienále (2008) nebo AFEX na Francouzském pavilonu (2010). V současnosti pracuje pro pařížskou a brazilskou pobočku přes třicet architektů a designérů.
Sdílet / hodnotit tento článek