REKLAMA
Hledat
Nový stavební zákon
estav.tvnový videoportál
Všechna témata

VIDEO: Zeď, ze které cihlu vypláchnete vodou

Jižní Amerika možná jako celek nepředstavuje soubor pokročilé stavební technologie, ale když přijde na improvizaci, nepochybně stojí na světové špici. Už několikrát se stalo, že zdejší praktické nápady ve stavebnictví, které tady vychází z nutnosti a nedostatku jiných možností řešení, později okopírovala nějaká západní stavební společnost jako horkou alternativní novinku. Bude tomu tak i v případě venkovních zdí bez cihel?

Jak již bylo řečeno, nedávná práce pětice architektů (Solanito Benitez, Solano Benitez, Gloria Cabral, Maria Rovea a Ricardo Sargiotti) v Argentině je od začátku do konce improvizací, nad kterou by jistě evropští profesionálové ohrnuli z celé řady rozumných důvodů nos. Na druhé straně nelze celému záměru upřít invenci, už proto, že v rámci provedení spojuje dva dosud nepříliš slučitelné materiály. Maltu a nepálené hliněné cihly, vyráběné ze stlačené zeminy. Projekt byl poprvé realizován v v květnu roku 2014 v Córdobě, ale od té doby byl postup opakovaně využit v rámci široké řady stavebních aplikací.

Cihly ze stlačené hlíny neslouží v tomto případě jako nosný prvek, ale jako výplň. A poté, co malta zatuhne, jsou jednoduše vymyty proudem vody. Zbude jen hrubá (ale přesto poměrně elegantní) mřížová struktura, podobná betonu. Architekti předvedli tento postup letos znovu během rekonstrukce Unquillo MUVA, velké opuštěné haly výstaviště. Chtěli ji totiž vizuálně oddělit od prostoru využívaného lidmi, a přitom nechtěli narušovat souslednost budov. Potřebovali prostě překážku, která není úplně překážkou.

Ukázková zeď měla na výšku 130 centimetrů, a dlouhá byla 17 metrů. Cihly byly kladeny na přibližně třícentimetrovou vrstvu malty (ze směsi vápna a písku). S pomocí hliněné cihlové výplně byla hotová během jediného dne. Po čtyřech dnech nastoupili s wapkou, a cihly s ní rozložily na hlínu. Výsledkem byla působivá pravidelná perforovaná struktura, která mimo jiné vyniká velkou stabilitou a odolností proti seizmickým vlivům. Argentinští architekti si prý dokážou tento model výstavby představit jako ideální prvek do ohrazení zahrad, a také k instalacím, u kterých se počítá s postupným zarůstáním.

Sdílet / hodnotit tento článek

Přečtěte si více k tématu Zahrady, chodníky, ploty a terasy

Zdroj: Muzeum města Brna

Brněnská Arnoldova vila má volně přístupnou zahradu

Téměř po dvou letech byla dokončena památková obnova Arnoldovy vily. Ožila i zcela revitalizovaná zahrada. Celková rekonstrukce může být dobrým příkladem péče o kulturní dědictví. Vila bude sloužit jako komunitní a kulturně-vzdělávací instituce se zaměřením na popularizaci brněnské architektury.

REKLAMA