Investor chápe kontrolu ale jen jako přezkum, zda nedošlo k procesnímu pochybení. Pokud by to bylo jinak, je připraven bránit se u soudu, sdělil ČTK za investora, společnost HB Reavis, Jakub Verner.
Přezkumné řízení začalo 4. května, jeho výsledek by mohl být podle Cigánkové známý na podzim. "Po celou dobu tohoto přezkumného řízení požívají objekty předběžnou památkovou ochranu, a budovu tak nelze nejen bourat, ale ani nikterak upravovat, například demontovat interiéry," uvedla.
Podle Vernera nynější opravný prostředek podle platné legislativy neslouží k přezkoumání, zda Transgas je, či není kulturní památka. "Je určen pouze ke kontrole samotného procesu předchozího rozhodování, tedy jestli ministerstvo kultury jednalo v souladu se zákony. My pevně věříme, že ano," míní. Pokud ne, chce se společnost aktivně bránit, a to včetně požadavků na náhradu vzniklých škod u Rozhodčího soudu obchodní komory ve Stockholmu. "Tato částka se již nyní pohybuje kolem 22 milionu eur (asi 585 milionů korun). Doufáme ale, že se můžeme spolehnout na jistoty právního státu a k ničemu takovému nedojde," dodal Vener.
Ministerstvo kultury se návrhem na prohlášení staveb za památku zabývalo z podnětu Klubu za starou Prahu. Národní památkový ústav prohlášení nedoporučil, konstatoval, že "dotčený areál nevytváří městotvorné prostředí a hmotově i měřítkem poškozuje prostředí městské památkové zóny". Ministerská komise se návrhem přesto začala zabývat, nakonec ale domy za památky neprohlásila.
"Podněty k zahájení přezkumného řízení svědčí o tom, že jsou dány závažné pochybnosti o tom, zda přezkoumávané rozhodnutí obsahuje dostatečné důvody dokládající, že předmětný objekt nesplňuje zákonné podmínky pro prohlášení za kulturní památku," uvádí nyní mluvčí. Loni v prosinci vydané rozhodnutí ministerstva podle Hermana ne zcela přesvědčivě vyvrátilo argumenty obsažené v podnětech na prohlášení tohoto objektu za kulturní památku.
Autoři podnětu budovy hodnotí jako vynikající ukázku stylově syntetické architektury 70. let, spojující prvky brutalismu, technicismu i postmoderny, ale také na českém území ojedinělou realizaci postmoderního urbanismu. Podle Hermana má přezkum zjistit, zda práva vlastníka vlastníka převažují nad nad veřejným zájmem na ochraně kulturního dědictví.
Soubor staveb bývalého Plynárenského centrálního dispečinku Transgas a ministerstva paliv a energetiky stojí pod budovou Československého rozhlasu a je dílem týmu Jindřich Malátek, Ivo Loos, Zdeněk Eisenreich a Václav Aulický.
Účastníci řízení se mohou k přezkumu do dvou měsíců vyjádřit. Ministr by měl na podzim vydat nové rozhodnutí, kterým se buď přezkumné řízení zastaví, a nadále tak bude platit původní rozhodnutí MK o neprohlášení za kulturní památku, nebo se původní rozhodnutí zruší a věc se vrátí ministerstvu k dalšímu řízení, uvedla mluvčí.
Sdílet / hodnotit tento článek