Nabízíme jednoduchý recept, který v pěti krocích shrnuje, jak vymalovat co nejefektivněji a vše si maximálně usnadnit, nikoliv ovšem na úkor kvality výmalby.
- Koupíme barvu a penetraci, případně i tmel na vyspravení větších nerovností a děr.
Pokud chceme malovat kuchyň, dětský pokoj či jídelnu, bude lepší zvolit omyvatelnou barvu. Ze stěny pak vodou a saponátem snadno odstraníme skvrny od kečupu, otisky rukou nebo psích tlapek.
Pokud natíráme poprvé, je vhodné zvolit barvu matnou, případné nedostatky nebudou tolik vidět.
Čím hrubší povrch natíráme, tím větší spotřebu barvy budeme mít. Kolik barvy je zapotřebí koupit, odhadnete snadno podle plochy stěn a návodu zvolené barvy.
V menších místnostech či místnostech orientovaných na sever, které chceme opticky zvětšit nebo projasnit, sáhneme po čistě bílé barvě nebo po bílých lomených odstínech. Ve větších prostorách můžeme barevně experimentovat dle libosti. Se sytými tmavými barvami raději opatrně. Jak bude výsledek vypadat, si můžete nejprve otestovat v interaktivní aplikaci colordesigner.
Vynecháním penetrace si práci neusnadníme. Nutná je vždy u nových povrchů, které ještě nebyly nikdy natírány, také u oškrábaných stěn nebo povrchů, na nichž je vyšší množství nátěrů. I v těch zbývajících případech nám ale penetrace krásně sjednotí savost povrchu, takže pak zbytečně nemusíme některá místa natírat barvou opakovaně. Kocour je fajn jako domácí mazlíček, ale na stěně ho vídat nechceme. Penetrací šmouhám předejdeme. Pro místa, která mají sklon plesnivět, můžeme využít fungicidní penetraci.
Jak zjistíme, zda musíme stěnu před penetrací ještě navíc oškrábat? Jednoduše namočíme váleček do vody a přejedeme jím kus stěny. Pokud se na něj starý nátěr začne lepit, musíme stěnu oškrábat, aby se nám pak nový nátěr neolupoval.
- Připravíme si i další povinnou výbavu.
Ať nemusíme zbytečně odbíhat od práce: nádobu na barvu, štětec na rohy a oblasti kolem zásuvek a vypínačů, váleček, mřížku na otření, dále zakrývací fólii a maskovací pásku na ochranu nábytku, hadr a případně štafle.
-
Sundáme záclony a obrazy. Drobné dekorační předměty či menší spotřebiče odneseme do vedlejší místnosti. Nábytek a podlahu zakryjeme igelitovou fólií.
Jednotlivé kusy fólie můžeme slepovat izolepou, aby se např. při průvanu celé naše zakrývací úsilí nezmařilo. Lišty na podlaze, zárubně dveří, okenní rámy, vypínače a zásuvky (nebo alespoň jejich hrany, které jsou ve styku se zdí) oblepíme pečlivě maskovací páskou, abychom se při malování nemuseli tolik stresovat tím, že jsme přetřeli i to, co nebylo v plánu.
-
Hurá! Konečně se dostáváme k penetraci a malování. Začneme penetrací a necháme ji vsáknout.
Na povrchu stěny se nesmí vytvořit lesklý film. A pozor! Penetrace zrovna nechává na skle a dlažbě skvrny, které nejdou odstranit. Musíme ji hadrem setřít, jakmile nám ukápne na nezakrytý povrch, ale ten my nemáme, takže žádný stres.
Malovat začínáme strop, teprve pak přijdou na řadu stěny. Nejdříve natřeme detaily štětcem, následně plochy válečkem. Válečkem po každém namočení přejedeme nejprve mřížku, aby barva nestékala a necákala kolem.
Pokud chceme kombinovat více odstínů, napojujeme nový odstín vždy až po zaschnutí toho prvního. Nátěr aplikujeme zpravidla ve dvou vrstvách, na podklady podobného odstínu může stačit i jeden nátěr. Další vrstvu nanášíme po zaschnutí nátěru, tj. po 2 až 8 hodinách.
-
Nejlepší na celém procesu malování je vernisáž, kdy strhneme zakrývací fólie a pásky a odhalíme své dílo v plné kráse. Po úklidu, který ale vzhledem k pečlivému zakrytí všeho možného nebude nijak dramatický, máme konečně hotovo a můžeme si dát dobrou kávu (nebo raději pivo?).
Sdílet / hodnotit tento článek