• ESTAV.cz
• Architektura
• Uprostřed přelidněného města vytvořili bydlení plné zeleně. Inspirují i okolí

Prohlédnout fotogalerii26 fotografií

Moderní architektura nemá být jen pouhou reakcí na proměnlivé vnější podmínky prostředí. Má být přímou součástí jejich řešení, a tak se adresně podílet na zlepšování stavu okolí, včetně životního prostředí. Tyto myšlenky nejsou v architektuře zase až tak nové, ale komplexní pojetí vedoucího architektonického studia Cong Sinh Architects, pana Vo Quang Thi, jim dává na důrazu a naléhavosti. A můžeme bez nadsázky říct, že jeho práce, stejně jako řady dalších vietnamských renomovaných architektů (naši pravidelní čtenáři jistě znají například Vo Trong Nghia Architects nebo H&P Architects), posouvá celou myšlenku na vyšší úroveň.

Příkladů, kdy se cílená architektura přímo podílela na řešení otázek životního prostředí, bychom nalezli v historii celou řadu. Od nízkých kamenných zídek u domků v africké savaně (které umožňovaly tzv. mikro-kondenzaci, a tím i pěstování plodin v suchých oblastech), přes duté arabské ozdobné mozaiky ve stěnách (zajišťující nejen stín, ale i přirozenou klimatizaci objektů), až po výběr odolných stavebních materiálů pro tropické oblasti (například postupně přirůstající pralesní mosty z živých lián a kořenů v Indii a na Borneu). Je to logické: stavba prostě musí reagovat na své okolí, a jeho podmínky, aby byla funkční (nebo obyvatelná). Od počátku předminulého století ale pozorujeme zejména ve vyspělých zemích Evropy a západu od tohoto trendu jasný ústup. Proč?

Foto: Hiroyuki Oki

Vyspělé stavební materiály, izolační prvky a pokročilá technika nám umožňují postavit prakticky cokoliv a kdekoliv, aniž bychom toto přání museli uzpůsobovat místním podmínkám. Staví se „pokročile“, ale už bez ohledu na okolní prostředí. Dům v poušti, nebo na pobřeží rozbouřeného moře? Nic z toho není problém, byť to dříve nebylo myslitelné nebo rozumné. Stojí váš dům na xerotermním stanovišti, vypáleném sluncem? Pořiďte si klimatizaci. Máte nedostatek vody? Vyvrtejte si hlubokou studnu, nebo si vodu přiveďte kilometry potrubí.

Město, které se vymklo lidem

Situace pak na řadě míst světa dospěla do bodu, který nyní charakterizuje i metropoli Saigonu, tedy Ho Či Minovo město. Ze soběstačné rybářské vesnice regionálního významu se v průběhu staletí stal mezinárodní přístav s globálním významem. Městečko, kdysi obývané tisíci obyvateli, dnes na rozloze 2095 kilometrů hostí osm milionů lidí. Jejich extrémní nahuštění si vyžádalo rychlenou výstavbu budov, jejichž jediným účelem bylo poskytnout okamžité bydlení, ale nikoliv komfort. Je uniformní, jednoduchá, neodpovídající trendům a dnes už hrubě poddimenzovaná. A stejné je tu i s dopravní nebo energetickou infrastrukturou: byla budována s ohledem na rychlé dokončení, nikoliv promyšlenost. Odpovídá stavu, ke kterému byla v sedmdesátých letech minulého století projektována. Současnosti nikoliv. I proto se dnes kvalita bydlení v přesycené metropoli rozplynula v nehmatatelný pojem. Přeplněné ulice se dusí ve smogu a horku, a prakticky tu není místo pro zeleň. A tady se ke slovu dostávají architekti Cong Sinh Architects.

Foto: Hiroyuki Oki

K tomu, aby dokázali tuto situaci řešit, je zapotřebí takové architektury, která se vrací ke kořenům. Takové, jež by dokázala řešit nejen zpracování dílčího projektu, ale všechny odpovídající problémy související s nedostatečnou kvalitou života obyvatel. A tak vznikl projekt Vegetable Trellis.

Kvalitní bydlení nezačíná na prahu bytu

Můžeme říct, že i když se vlastně jedná „jen“ o návrh bytové jednotky a těsného okolí, má velmi široký přesah. Celá parcela se totiž pod taktovkou Vo Quang Thi změnila v poněkud zvláštní veřejnosti přístupný park, který oplývá řadou funkcí. Cong Sinh Architects tedy nenavrhli jen bydlení pro jednu rodinu, ale svou prací dali odpověď na otázku, jak naložit s budoucností zástavby celého Ho Či Minova města. A možná i dalších podobných metropolí, kterých je Asie plná. Co myšlence projektu Vegetable Trellis dále prozrazují?

Třeba to, že stávající globálním problémem celé Asie je nedostatek potravin. „V asijsko-pacifické oblasti teď žije 12 % lidí, jejichž zdravotní stav je špatný kvůli nedostatku kvalitních potravin,“ říká Quang Thi. „Konkrétně ve Vietnamu je to 11 %, což znamená, že 10,3 milionů lidí je tu podvyživených.“ A příčina? Města jednoduše nedokáží poskytnout dostatek potravy svým obyvatelům, jež jsou závislí na zásobování zemědělskou produkcí venkova. Ale ani tam není situace růžová. „Globální klimatické změny ovlivňují produktivitu zemědělců po celém světě. A ve Vietnamu? Zvláště jižní, tradičně zemědělské provincie, teď díky stoupající hladině moří zápasí se zasolením půdy. Není to lokální problém, výpadek v dodávkách potravin zasahuje celou zemi, a Ho Či Minovo město není výjimkou.“ Dříve přitom byla vietnamská města jen tak velká, kolik lidí dokázala uživit. Dokázala by to i dnes? Šance tu je, pokud by například projekt Vegetable Trellis našel širší odezvu.

Foto: Hiroyuki Oki

Projekt byl realizován na nezastavěné parcele (uvolněné demolicí již nevyhovujícího objektu), hned vedle autoopravny. Mezi stávajícím majitelem autoopravny a majitelem bydlení ve Vegetable Trellis existuje rodinná vazba. Proto byl projekt Vegetable Trellis původně koncipován jako „odpočinkové místo“ pro zákazníky autoopravny. V areálu, překrytém konstrukcí s popínavou zelení, mohou v příjemném prostředí vyčkat, než bude jejich požadavek opraváři vyřešen. Není to ale jen prostá zelená čekárna.

Celý prostor v přízemí je volně přístupný veřejnosti od 6.00 do 18.00, a posedět nebo odpočinout si tu může každý. Přesahem je edukační činnost celého objektu. Vysazená vegetace je totiž praktickou demonstrací plodin, které naleznou uplatnění nejen v tradiční vietnamské kuchyni. „Jídlo vám roste přímo za domem,“ říká Quang Thi. „A díky naučným cedulím a příkladům se můžete dozvědět, jak si jej můžete doma vypěstovat i vy. Návštěvníci jsou tak prakticky naváděni k tomu, aby se inspirovali, a začali s pěstováním i ve vlastních domech.“

Lidé si mohou pomoci sami

„Naše idea byla velmi prostá: vytvořili jsme prostor volně přístupného areálu, který je zastřešen balustrádou užitečné zeleně, který poskytuje zázemí aktivitám v příjemném mikroklimatu. Čerstvý vzduch, chladivý stín, informace o tom, jak je možné si pomoci. To vše na jednom místě, v podání, které je podvědomí Vietnamců velmi blízké.“

Architekti z Cong Sinh skutečně trefili do černého. Jejich Vegetable Trellis totiž řeší nedostatek zeleně v centru největšího vietnamského města, je reakcí na potravinovou bezpečnost celého národa, přispívá k řešení snižování dopadů klimatických změn, a vytváří velmi příjemné prostředí. „Realita brzy ukázala, že prostor je velmi svěží, protože vzduch je filtrován přítomnou zelení. Je to harmonický, uklidňující prostor, kterých je ve městě bohužel pomálu.“ Mimo jiné tak v praxi poukazuje realizace na to, že domy nemusí nutně vyžadovat k příjemnému klimatu nepříliš ekologickou a nákladnou klimatizaci.

Foto: Hiroyuki Oki

Design přízemí je kompletně otevřený, což umožňuje nezvyklé propojení interiérů a exteriérů bez pevných hranic. Prostředí přeplněné, hlučné a špinavé ulice se tu vymezují vůči zastřešenému prostoru se zelení, která dále navazuje na samotnou obytnou jednotku. „Stejný model je možné aplikovat na desítkách, stovkách jiných lokalit v centru,“ dodává Quang Thi. Co na nich může vzniknout?

Pod zeleným příkrovem se mohou nacházet celé ulice, veřejné prostory, restaurace a kavárny. Podpůrná konstrukce je totiž nenáročná na výstavbu, a je aplikovatelná v široké řadě variací. Jejím základem je beton (tvoří nášlapné plochy a zajištění struktury, podporuje přirozený průsak vody) a ocelová síť. Propojení přírody a prvků moderní architektury tak může fungovat na zlepšení životního prostředí a kvality života obyvatel celého města.

Údaje o projektu

Sdílet / hodnotit tento článek

Související témata