Podle vodního zákona (Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů) může soused provést na pozemku průzkumný hydrogeologický vrt, k čemuž nepotřebuje žádné povolení od vodoprávního úřadu a ani váš souhlas. (ustanovení § 8 odst. 3 písm. a) vodního zákona: Povolení k nakládání s vodami není třeba k čerpacím pokusům při provádění hydrogeologického průzkumu nebo při průzkumu vydatnosti zdrojů podzemních vod, pokud mají trvat méně než 14 dnů a odběr vody v této době nepřekročí 1 l/s. Avšak již při realizaci tohoto vrtu může dojít ke ztrátě vody ve vaší studni.
Jak se chránit před ztrátou vody ve studni?
Ačkoli to není vaše povinnost, bylo by vhodné nechat si zpracovat odborný hydrogeologický posudek za účelem posouzení kvality a množství vody, resp. vydatnosti pramene ve vaší studni předtím, než soused bude svůj záměr realizovat.
Bez hydrogeologického posudku se obtížně prokazuje, jaká byla kvalita a hladina vody ve vaší studni předtím, než začal soused průzkumný hydrogeologický vrt či stavbu studny uskutečňovat. Hydrogeologický posudek může být podkladem také pro případné soudní řízení o náhradě škody za ztrátu vody ve studni. To platí i pro studny, které budou realizovány na vzdálenějších pozemcích avšak mohly by ohrozit či omezit stávající poměry.
Hydrogeologický posudek je prováděn v souladu se zákonem o vodách (zákon č. 254/2001 Sb.). Posudek řeší především bezpečnost odběru pro okolní studny a hydrogeologické poměry obecně. Hydrogeologický posudek bude povinen následně nechat vypracovat i žadatel, pokud bude chtít studnu realizovat, neboť je vyžadován stavebním a vodohospodářským úřadem pro povolení odběru podzemní vody.
Musí se vždy provádět průzkumný hydrogeologický vrt a kdy se provádí?
Jak již bylo uvedeno, vrt může být proveden před samotnou realizací study či až po vydání územního rozhodnutí. V lokalitách, kde jsou hydrogeologické poměry dostatečně známy a nevznikají v nich problémy s nedostatkem podzemní vody může soused vybudovat studnu bez průzkumného vrtu za předpokladu, že následně získá územní rozhodnutí, stavební povolení i povolení k nakládání s vodami.
Jak se mohu dozvědět, že se vrt bude provádět ?
O tom, že se vrt bude provádět se můžete informovat na obci. V souvislosti s prováděním průzkumného hydrogeologického vrtu je třeba upozornit na nutnost dodržení zákona o geologických pracích, kdy je povinnosti organizace nejméně patnáct dnů před zahájením geologických prací spojených se zásahem do pozemku oznámit obci, na jejímž území mají být práce provedeny, účel, rozsah a očekávanou dobu provádění prací.
Zdroj: Fotolia.com - filip-olejowski
Může vrt souseda ohrozit moji studnu?
Může. Již samotným provedením vrtu může dojít ke ztrátě vody nebo ke zhoršení kvality vody v sousedních studních, neboť vrt může zasahovat do totožné zvodně, případně může zasáhnout dvě rozdílné zvodně, které se mohou ovlivňovat nebudou-li dostatečně izolovány.
V některých případech nejsou vrty po provedení hydrogeologického průzkumu ani likvidovány a jejich vlastníci je často začnou bez potřebných povolení využívat k odběru podzemních vod. Při případném dodatečném povolování studny, případně i při řádném povolování studny jsou vlastníci okolních (dotčených) studní účastníky řízení a v řízení mohou uplatňovat námitky ohledně úbytku vody v jejich studni. Dokazování toho, jaká byla kvalita a hladina vody v jejich studni před provedením vrtu a prokazování vzájemného ovlivňování vody ve studních však bývá velmi složité a nákladné jak pro poškozené, tak pro vodoprávní úřad.
Zdroj: Fotolia.com - bildlove
Soused již provedl průzkumný hydrogeologický vrt, co mohu očekávat?
Průzkumné hydrogeologické vrty spadají do působnosti vodoprávního úřadu (zpravidla se jedná o odbor životního prostředí příslušného úřadu). Vodoprávní úřad si musí vyhodnotit, zda se skutečně jedná o průzkumný vrt, či se již jedná o stavbu studny, která byla provedena bez povolení.
Jestliže bude mít vodoprávní úřad za to, že se skutečně jedná o průzkumný hydrogeologický vrt, lze očekávat, že jej soused odstraní nebo požádá o vydání územního rozhodnutí a stavebního povolení na stavbu studny. Pokud vodoprávní úřad dospěje k závěru, že se jedná o stavbu studny provedenou bez povolení, musí zahájit řízení o odstranění stavby studny. Stavebník studny má možnost požádat o dodatečné povolení stavby studny. Protože je studna vodním dílem, je k vedení řízení o dodatečném povolení stavby a řízení o odstranění stavby příslušný vodoprávní úřad.
Pokud by vaše práva mohla být rozhodnutím o dodatečném povolení studny přímo dotčena, musí vás úřad zahrnout mezi účastníky řízení. Jako účastník řízení máte možnost podávat námitky. Námitky je vhodné argumentačně a odborně podpořit např. doložením hydrogeologického posudku.
Soudní ochrana vlastníků studny
Vodní zákon zakotvuje možnost soudní ochrany, kdy stanoví, že osoba, která způsobí při provozní činnosti (např. společnost provádějící průzkumný hydrogeologický vrt) ztrátu podzemní vody, podstatné snížení možnosti odběru ve zdroji podzemních vod nebo zhoršení jakosti vody v něm, je povinna nahradit škodu, která tím vznikla tomu, kdo má povoleno odebírat podzemní vodu. Tato osoba je také povinna provést podle místních podmínek potřebná opatření k obnově původního stavu. Náhrada spočívá primárně v opatření náhradního zdroje vody. Ve sporech o náhradu škody rozhoduje soud, nikoliv vodoprávní úřad. Povinnost prokázání vzniku škody (úbytku vody, zhoršení jakosti vody ve studni) v souvislosti s provedením vrtu je na straně žalobce, tedy vlastníka studny, v níž došlo k úbytku či zhoršení jakosti a jak již bylo uvedeno výše, bez hydrogeologického posudku provedeného před vrtem ustát důkazné břemeno není vždy snadné.
Sdílet / hodnotit tento článek