Co je to radon?
Radon je všudypřítomný přírodní bezbarvý radioaktivní plyn, bez chuti a zápachu, nereaktivní. Vzniká postupnou přeměnou prvků uranu a radia, které jsou v různých množstvích přítomny ve všech materiálech zemské kůry. Radon sám se přeměňuje na další radioaktivní prvky (izotopy polonia, olova a bizmutu), ty se při vdechování zachycují v dýchacích cestách a ozařují je.
Z povrchu země se radon uvolňuje do venkovní atmosféry, kde jeho koncentrace naředěním klesá na pouhé jednotky až desítky Bq/m3 a není pro lidský organizmus nebezpečná. V místě stavby se jeho koncentrace však může hromadit a při dlouhodobém pobytu osob v místnostech s vysokou koncentrací radonu vzniká nebezpečí onemocnění rakovinou plic. Proto je nutné stavby před radonem chránit izolací.
Zdroje radonu
Největším zdrojem radonu je podloží objektu. Z něj se různými netěsnostmi, trhlinami, šachtami nebo absencí izolace proti radonu může dostávat radon do objektu. U vytápěných budov vzniká u podlah sklepa a přízemí mírný podtlak, a netěsnostmi tak může být radon „nasáván“, díky komínovému efektu a účinky větru, z podloží do objektu. Dříve byly zdrojem radonu také stavební materiály. Dnes jsou již kontrolovány a uvolňování radonu ze stavebního materiálu, stejně tak i z podzemních vod přiváděných do objektu, je rizikem minimálním.
Zjištění množství radonu v podloží
Na ochranu stavby proti radonu by měl stavebník myslet již ve fázi projektu. Množství radonu v budovách souvisí s geologickým složením území a závisí na obsahu radioaktivních prvků v horninách. Česká republika má díky svému podloží jedny z nejvyšších koncentrací radonu v budovách. Představu o výskytu radonu v místě stavby může stavebník získat nahlédnutím do radonové mapy, kterou na základě provedených měření sestavila Česká geologická služba. Mapy jsou k dispozici v měřítku 1:5000.
Proti radonu musí být chráněny objekty s tzv. pobytovými prostory, za které se považují obytné místnosti a kuchyně ve stavbách určených pro trvalé bydlení a v ostatních stavbách místnosti nebo uzavřené prostory, ve kterých může součet doby pobytu všech osob za kalendářní rok překročit 1000 hodin. Legislativně je ochrana proti radonu podchycena atomovým zákonem č. 263/2016 Sb. – Zákon o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření a vyhláškou Státního úřadu pro jadernou bezpečnost č. 422/2016 Sb. – o požadavcích na zajištění radiační ochrany a zabezpečení radionuklidového zdroje. Postupy pro navrhování a provádění ochrany staveb proti radonu z podloží se zabývá ČSN 73 0601:2006 – Ochrana staveb proti radonu z podloží.
Při stavbě nového domu musí stavebník předložit stavebnímu úřadu protokol o stanovení radonového indexu stavebního pozemku. Měření radonu na pozemku se provádí odběrem půdního vzduchu z pozemku (měření objemové aktivity 222Rn v půdním vzduchu) prostřednictvím odběrových tyčí zatlučených do hloubky cca 0,8 m pod povrchem zpravidla půdního, neupraveného terénu, a to v minimálně patnácti bodech rovnoměrně rozmístěných po ploše projektovaného půdorysu stavby, nebo u ploch větších než 800 m2 v síti 10 x 10 m. Vzduch se přenáší do odběrných komor a poté se měří v laboratoři. Zároveň se za účelem plynopropustnosti odebírají vzorky půdy z vrtaných či kopaných sond z hloubky 0,8 m. Na základě výsledků měření a šetření je vypracován posudek autorizovanou osobou. Radonový index stavebního pozemku může být nízký, střední nebo vysoký, podle toho, jaká je propustnost zeminy a koncentrace radonu v podloží. Platí pravidlo, že čím vyšší je koncentrace radonu v podloží a čím jsou půdní vrstvy propustnější, tím vyšší je radonový index pozemku.
Množství radonu v ovzduší se vyjadřuje jako takzvaná objemová aktivita v Bequerelech na metr krychlový, což vlastně udává, kolik atomů radonu v kubickém metru vzduchu se rozpadne každou sekundu.
Na základě změřené koncentrace radonu v podloží a určené plynopropustnosti zemin se stanoví radonový index pozemku podle Tab. 1.
Tab. 1 Kategorie radonového indexu pozemku
| Radonové riziko | Koncentrace radonu v podloží Cs (kBq/m3)* | ||
| vysoké | Cs > 100 | Cs > 70 | Cs > 30 |
| střední | 30 < Cs < 100 | 20 < Cs < 70 | 10 < Cs < 30 |
| nízké | Cs < 30 | Cs < 20 | Cs < 10 |
| Propustnost podloží | nízká | střední | vysoká |
*objemová aktivita radonu v půdním vzduchu
Protiradonová opatření musí zajistit, aby koncentrace radonu v pobytových prostorech staveb nepřekročila referenční úroveň 300 Bq/m3. Referenční úroveň představuje takovou hodnotu koncentrace radonu, kterou je nežádoucí překročit. Není to tedy zdraví neškodná mez. Při překročení referenční úrovně je vlastník budovy povinen usilovat o provedení opatření ke snížení ozáření na úroveň tak nízkou, jaké lze rozumně dosáhnout při zohlednění všech hospodářských a společenských hledisek. Hodnota ročního průměru objemové aktivity radonu ve vzduchu, při jejímž překročení je vlastník budovy s obytnou nebo pobytovou místností povinen provést opatření, která snižují míru ozáření, je 3000 Bq/m3.
V budovách by podle Světové zdravotnické organizace hodnoty neměly překračovat 100 Bq/m3. V České republice činí průměrná hodnota koncentrace radonu v bytech 118 Bq/m3 a patří mezi nejvyšší na světě. Na základě rozsáhlých epidemiologických studií došli odborníci k závěru, že dlouhodobé vystavení každým 100 Bq/m3 zvyšuje riziko onemocnění rakovinou plic asi o 16 %.
Projektant na základě znalosti radonového indexu pozemku, výškové polohy základové spáry, plynopropustnosti základové půdy, úprav podloží, přítomnosti podzemní vody, intenzity výměny vzduchu a znalosti místní a obecné charakteristiky geologického podloží ovlivňující směr a rychlost pohybu radonu v základových půdách, stanoví tzv. radonový index stavby (nízký, střední, vysoký), který rozhodne o způsobu ochrany nové stavby proti radonu z podloží. Pro zatřídění se používá stejná tabulka jako u radonového indexu pozemku, tj. Tab. 1. Radonový index stavby se může shodovat s radonovým indexem pozemku, nebo může být vyšší či nižší.
Sdílet / hodnotit tento článek