Tento transformační proces samozřejmě vzbudil značný rozruch, protože v sobě spájí dva prolínající se tvůrčí světy, které se sice doplňují, ale vzájemně nezastupují. Ovčinikovi rozhodně nechybí smysl pro hloubavý humor a dramatičnost, a tak se s jeho slovy, kterými zahajuje prezentaci univerzální plovoucí obytné kabiny DD 16, rádi seznámíme:
„Často jsem přemýšlel o modulární architektuře a zajímalo mne, kam až může tento koncept zajít. Byl jsem zvědavý, kde jsou jeho limity. Má nějaké geografické hranice a existují tedy místa, kde už se nemůže prosadit? Mohou být tyto různé moduly expedovány do jakékoliv části světa? Představuje příroda nebo klima skutečné omezení? Jak se může modulární architektura vypořádat s extrémními teplotami? A zpět na zem: jak vlastně vypadá ideální prostor k bydlení?
Foto: Vlad Mitrichev, Ivan Ovchinnikov
Kolik místa lidé vlastně skutečně potřebují, aby se cítili příjemně? Jaké emoce může a má architektura v lidech vyvolávat? Může být architektura produkována masově, a dokáže technologie zvýšit její uživatelskou kvalitu? Jak důležitý je dnes design? A co když se design stane architekturou? Mají být stavby statické nebo dynamické, proměňující se v čase? Opravdu mají lidé trávit léta tím, že sestavují své bydlení? To je spousta otázek, a tak jsem se dal raději do práce.“
Dům pro nestandardní podmínky
Ovčinikov tvrdí, že vlastně každý dům je „v pohybu“, aniž by byl na kolech. „Každý den se budovy rozšiřují a smršťují, posunují a rozrušují. Jistě, tyto změny nabývají nepatrných parametrů, ale přece. Je to tendence, která dělá stavitelům modulárních domů starosti. Když totiž netušíte, kde vámi vyrobený dům skončí, jak jej chcete připravit na extrémní výchylky počasí v cílové destinaci?“ Odpovědí může být DD 16. Ten je stavěn už od základů tak, aby drsné klima ustál za každou cenu. Byť možná za cenu jistých omezení. Ty vyplývají z omezení prostorové kapacity, nízkotonážního provedení a minimalistického designu interiéru. Proč?
Foto: Vlad Mitrichev, Ivan Ovchinnikov
DD 16 byl stvořen jako dům pro nestandardní režim obývání. Zatím se s ním počítá jako s rybářskou chatou, turistickou nocležnou nebo sídlem osamělých poutníků pustinami. Austrálie nebo Antarktida? Žádný problém. Ovčinikov dobře zužitkoval své zkušenosti z dlouhodobé spolupráce s partnerským dodavatelem modulárních staveb, společností DublDom. Znal dosavadní možnosti technologie a tušil i prostor pro inovaci.
„Pokud se budeme bavit o skutečné efektivitě výroby a distribuce modulárních domů, musíme už na samém počátku brát v potaz jejich komplexní váhu. Ta je největší překážkou transportu a tím i pořizovací ceny. Je zbytečné budovat dům, který je příliš těžký pro převoz. A je tu i nepříjemný kompromis: pokud bude dům skutečně příliš lehký, nebude pravděpodobně pracovat s odolnými materiály.“
Foto: Vlad Mitrichev, Ivan Ovchinnikov
Vylehčovací proces a další kompromisy
Rovnice o mnoha neznámých, která začínala hmotností objektu, pak pokračovala nároky na cenovou dostupnost, ať už výrobce či pořizovatele, odvíjela se od odolnosti a konvenčních požadavků na kvalitu obývaného prostoru. Prostředky jsou podle Ovčinikova k dispozici: odlehčené odolné materiály, energeticky efektivní řešení, technické prvky na úrovni izolace či vícevrstvých skel s termálním ochranným filmem. DD 16 tak dostával obsahovou formu.
Jeho základem je dřevěný rám nosné konstrukce, která je zpevněna a doplněna o hliníkové krycí desky. Důvodem je dostupnost materiálu a již zmíněný požadavek minimalizace hmotnosti. „Části rámových trámů mají výřezy. Ty mají minimální vliv na únosnost, ale drasticky snižují hmotnost rámu,“ prozrazuje šéfdesignér.
Konstrukci v základu doplňuje ještě silná vrstva polyuretanové pěny jako tepelné izolace. Její navrstvení také eliminuje tepelné, či spíše mosty. Obálka domu je tak kompletně uzavřená, s výjimkou dvou oken.
Foto: Vlad Mitrichev, Ivan Ovchinnikov
Tu pak z obou stran kryje fasáda z laminovaných desek s frézovanými úchyty a vrstva překližky. Výsledkem tohoto „vylehčovacího“ procesu je další snížení váhy (proti standardu modulárních staveb v DublDom) o 40-60 %. A rozměry? Velký souboj mezi sny a skutečností zakončil rozum. Stavba má profil 5 x 5,3 metrů, přičemž čistě obytný prostor zabírá 16 metrů čtverečních.
Dveře do přírody
Přijde vám to stísněné? Ovčinikov to vyřešil jednoduše. Prakticky odstranil celou jednu stěnu, a nahradil ji sklem. Z nosné konstrukce tu zůstal jediný podpůrný sloup, který se nachází ve středu, hned vedle stejně prosklených dveří. Tím se razantně zvýšila světlost interiéru, a současně DD 16 otevřel do prostoru.
K tomuto dojmu napomáhá i 1,3 metrů široká zastřešená terasa, která je celistvou součástí objektu. Je přechodem, schodem do vnějšího světa, hranicí mezi známým a dosud neobjeveným. Interiér, který je pravidelně rozmístěn do prostoru o vymezeném profilem obdélníku o poměru 4:5, přesto není spartánsky prostý, ale hřejivě příjemný.
Vedle vstupu se nachází posezení, které může emulovat obývací pokoj, a „dvoumístnou“ mini-jídelnu se skládacím stolem, doplněnou o kuchyňský kout. Na tento prostor volně navazuje pohodlná dvoulůžková postel. V odděleném prostoru se pak nachází koupelna se sprchovým koutem, umyvadlem a toaletou. Je to málo nebo dost? Nad hledáním odpovědi strávil Ovčinikov dlouhou dobu, aby získal jistotu.
Foto: Vlad Mitrichev, Ivan Ovchinnikov
Technologie je cestou ke komfortu
Malá obytná nika (v ekologickém slova smyslu) je podle něj plně postačující. Klíčová je totiž soběstačnost celého obydlí a jeho nezávislost na vnějších zdrojích. Voda, respektive její čištění a přečerpávání, stejně jako její uložení ve vyvažovací nádrži, podobně jako osvícení objektu a elektřina pro provoz, je zajištěna solárními panely na střeše DD 16. Nechybí ani ekologická chemická toaleta či úsporná LED světla nebo solární lampy.
Jak se ale vypořádat s tím, kam takový modulární objekt poskládaný z předem přichystaných součástek a dílů usadit? DD 16 znovu překvapí. Je totiž kompletně veden v provedení obydlí usazeného na vodní hladině. Jeho důkladná podlaha je současně oporou pro pontonový systém s plováky. Objekt je stavěný na plynutí po vodě nebo ukotvení na hladině. Ne, DD 16 od BIO architects není klasický hausbót. Je to prostě dům stojící na vodě. A oceníte jej všude tam, kde je zapotřebí na čas vystoupit z komfortní zóny a kde chvíli musíte přežít v drsné divočině.
Prototyp DD 16 byl ozkoušen za skutečně krušných podmínek. Moskevské zimy se sice neblíží těm sibiřským, ale s naším pojetím o tepelném komfortu by pořádně zamávaly. Ovčinikov nechal pokusný objekt usadit v listopadu roku 2016 na hladině zamrzlého jezera v jednom z městských parků, a sám v něm přes mrazivou sezónu přebýval.
Údaje o projektu
| Název projektu: | DD 16 |
| Typ projektu: | Modulární obydlí do přírody/chata na vodě |
| Architektonické studio: | BIO-architects |
| Lokalizace: | aktuálně Moskva, Rusko |
| Vedoucí projektu: | Ivan Ovchinnikov |
| Dodavatel stavby: | Osmo, ECOVOLT, ElastoKAM, ULTRALAM, DUBLDOM |
| Rok dokončení (finalizace): | 2016 |
| Využitelná plocha: | 16 m2 |
| Celková zastavěná plocha: | 26,5 m2 |
Sdílet / hodnotit tento článek