Bydlení v karanténě
Nejprve trocha neúnavné historie. Termín karanténa má svůj původ v italském quaranta, tedy číslovce 40. Tolik dní totiž museli strávit čerstvě připluvší námořníci na své lodi na kotvách, na dohled přístavu, než mohli skutečně přirazit k molům a vyložit náklad. Zdánlivě zdržující a nepohodlná praxe se ale ukázala být zásadní pro kontrolu a regulaci výskytu nemocí. V Janově, Neapoli i Benátkách totiž měli s epidemiemi moru a šířením dalších zhoubných chorob, které připluly se zbožím a posádkami z exotických končin, velmi živé zkušenosti. Čtyřicetidenní nepohodlí garantovalo, že na lodi jsou všichni zdraví, a tudíž nepředstavují pro obyvatele riziko. Na bázi tohoto principu pak vznikaly nejrůznější formy izolace nakažených, na ostrovních karanténách a v koloniích. Nebylo to dokonalé, ale fungovalo to.
Karanténa na čerstvém vzduchu
V současnosti se historie do značné míry opakuje, a karanténu, byť třeba jen dvoutýdenní, vám jak nezbytné opatření mohou naordinovat ledaskde. Třeba i doma. V čem je háček? Člověk je tvor, který si žádá alespoň minimální kontakt s okolím, a na lidskou psychiku působí formy izolace neblaze. Strávit a přežít ve zdraví dva týdny anebo oněch středověkých 40 dní jde o dost lépe, pokud nejste omezeni v kontaktu s přírodou. Pak se i nepříjemný a okolnostmi vynucený pobyt mění na neformální a neplánovanou dovolenou. Současně se plošně doporučuje omezení sociálních kontaktů na naprosto nezbytné minimum, což je, zvláště ve větších městech, na hranici možností. A právě za tuto limitu vás může nápad architektů ze studia i29.
A vlastně nejen jejich nápad, protože v amsterodamské přístavní čtvrti Schoonschip razí teorii o novém modelu komunitního a udržitelného bydlení už hezky dlouho. Architekti pod vedením Simona Sintenieho (a s financováním nizozemských developerů z Hagoort Bouw) mu jen dodávají patřičnou formu. Idea je prostá: nezávislé a soběstačné bydlení, ve kterém je na prvním místě svoboda a volnost. Což, převedeno algoritmem řeči architektů znamená moderní funkční materiály, pokročilé technologie a energeticky efektivní design. Zrovna tak to ale můžeme vnímat z pohledu klientů, potenciálních obyvatel.
Prostý hausbót? Ne, moderní plovoucí dům
Pokročilé formy tepelné izolace vedoucí k úsporám energií, stejně jako energeticky nenáročné spotřebiče a pokročilé formy vytápění, jejichž hladovost po elektřině mírní dostupná technologie a kvalitní design. Design, který se prolíná do každého projektu, a je nejefektivnějším nástrojem úspor. V okny dobře prosvětleném bydlení prostě nemusíte tolik svítit, a když svítíte úspornými zářivkami, na účtu to nebolí. Pořád se ale točíme kolem energie, která v principu přichází zvenčí. Obyvatelé ale nemusí být nutně připojení na drátech, pokud si energii budou vyrábět sami. Třeba střešními solárními panely, napojenými na integrovaný bateriový systém. Nezávislost jde ale v pojetí i29 o hezký kus dál.
Co je, čistě z principu, největším omezení domu? Inu, to, že je svými základy spjat s podložím. Je to na celý život, takže když se budete chtít (anebo budete muset) stěhovat, pouta nelze zpřetrhat. V Schoonschip to neplatí. Tam stačí zvednout kotvy. Celá komunitní čtvrť je totiž tvořena obytnými hausbóty. Tedy, hodně pokročilými hausbóty. Skutečnými plovoucími domy. Za něž, vzhledem k tomu, že je k zemi neváží základy, nemusíte platit daň z nemovitosti. A pokud nestojíte ani o účty za elektřinu, nemusíte je ani napájet ze sítě a vystačí si s tím, co vygenerují. Na výdajích bydlení pak můžeme škrtat dál: čistě teoreticky nemusíte platit ani za vyvážení odpadní jímky nebo vodné a stočné. Plovoucí dům si totiž obojí vyčistí sám.
Svoboda a nezávislost
Podstatné je tu ono může/nemusí. Plovoucí dům totiž dává svým obyvatelům na výběr, jak dalece se chce do nezávislosti ponořit. I jestli bude bydlením v komunitě dalších takových domů, anebo se dobrovolně stane solitérem. Ukotveným v kterémkoliv evropském městě s řekou k zakotvení, na libovolném jezeře, u ostrova. To je svoboda volby, kterou s jiným bydlením nezískáte, a je současně největší devizou, nabízenou architekty z i29.
Pokud to budeme celé vnímat v kontextu ne zrovna radostné současnosti, vaše plovoucí bydlení se může stát dokonalou karanténou a izolační jednotkou. O sociální kontakt připraveni zcela nejste, ale vodní hladina se postará o patřičný odstup. Na palubě, uvnitř domu, vám nic scházet nebude. Jste na čerstvém mořském vzduchu. A vlastně můžete i svobodně cestovat, dokud vám to dotek s vodní hladinou dovolí. Proto celý ten koncept vyznívá tak lákavě.
Kolonie na vodě
Co je tedy v Schoonschip k vidění? Plovoucí čtvrť, skládající se momentálně ze 46 obydlí, v nichž aktuálně žije kolem stovky stálých obyvatel. Společně se tu snaží o vytvoření nejudržitelnější komunity v Evropě, a přitom zhodnocují jinak nelichotivý potenciál již nevyužívaného přístavního kanálu. Snaží se jej revitalizovat, pozvednout z jeho industriální minulosti blíže k současnému pojetí světa. Ta zahrnuje minimalizaci odpadů, znovu-využívání materiálů a snížení materiálových toků, nezávislost na vnějších zdrojích energie a vody, vytváření místa pro návrat přírody. A právě sem architekti zasadili svou realizovanou představu o moderním multifunkčním bydlení.
Dům s vlastním (a sdíleným) metabolismem
Ukotvené domy jsou (v rámci této komunity) propojené. Energii tak každý dům vyrábí za sebe, ale centrální baterie je sdílená. Sdílená je i čistírna odpadních vod. Může to tak být i nemusí. Je to ale výhodné, protože celek dohromady vyrobí víc, než jednotlivec. Technicky ale není problém vytvořit svůj vlastní, soukromý ostrov života. Univerzálním společenským prostorem pro setkávání je tu molo a nábřeží, což umožňuje, aby se jednotlivé plovoucí domy více svým provedením soustředili na individuální zázemí svých obyvatel. Šetří to místo: když nepotřebujete společenskou místnost nebo obývací pokoj, do kterého můžete usadit návštěvu, máte víc prostoru pro sebe.
Na diagonálně vedeném plánu plovoucího domu je to znát. Za vstupním prostorem může hned následovat ateliér nebo pracovna, příjemně prosvětlená kuchyně. Varianty záleží na preferencích klientů, skladba není unifikovaná. Ložnice a pokoje se ale obvykle přesouvají pod zkosenou střechu, zatímco "suterén" sníženého přízemí je vyhrazen technickému zázemí. Místnosti si zachovávají svoji otevřenost, těží z výhledů. Poptávku po soukromí mohou zajistit nejrůznější žaluzie a lamelové kryty oken. Dosáhnete jimi lehkého zástinu i úplného uzavření. Je to do krajnosti nenáročné a přitom efektivní. Prostě ideální bydlení pro současnost i budoucnost.
Že byste se nedokázali zříct souše, protože kolem sebe potřebujete zahradu a stromy? V Holandsku je můžeme i tuhle kapitolu považovat za vyřešenou. Zahrada, pochopitelně plovoucí, totiž může na vaši cestu po hladinách vyrazit s vámi.
Údaje o projektu
| Název projektu: | Schoonschip Kavel 03 |
| Typ projektu: | plovoucí rodinný dům (komunitní) |
| Architektonické studio: | i29 Architects |
| Lokalizace: | Schoonschip, Amsterodam, Holandsko |
| Vedoucí projektu: | Simon Sintenie |
| Spolupráce: | Gemeente Amsterdam |
| Plán zástavby: | Space & Matter |
| Dodavatel stavby: | Hagoort bouw |
| Interiér: | Simon Sintenie |
| Klient: | soukromá osoba |
| Rok dokončení (finalizace): | 2020 |
| Počet podlaží: | 2 |
Sdílet / hodnotit tento článek