Základem celé konstrukce je pokročilá tesařská práce, která vytváří základní rámec objektu. Ten je uchopen jako několik propojených staveb, plošně seřazených do jednoho objemu. To, kde se nachází kuchyně společenská místnost nebo obytné zázemí, tak poznáte i podle vnějšího vzhledu stavby. Užitá technika odpovídá vnitřním funkcím.
Hrátky se dřevem
Celá stavba je ale podřízena jednomu hlavnímu účelu: zajistit pohodlí a komfort obyvatelům, v kraji, kde po většinu roku vládne tuhý mráz a silný vítr. Reprezentativnost vzhledu je tu poplatná funkcím. To, abyste v noci nezmrzli, je přeci jen přednější než okázalý vzhled. Užitý materiál pak rezonuje poptávku po co nejpřirozenějším provedení stavby.
Stavba chaty ve vysokohorském údolí byla zamýšlena jako praktické sezónní obydlí pro rodinu „outdoorového“ založení. Má fungovat jako pohodlné útočiště před nepohodou venku, a představovat sympatické místo, kam se budou promrzlí obyvatelé ze zasněžených cest rádi vracet. Tomu odpovídá i funkční řazení místností. Počítá se tu s tím, že příchozí přijdou promáčení, a budou si chtít své mokré svršky někde usušit. Stejně tak, že budou potřebovat prostor pro ukládání sportovního vybavení.
Obyvatelé vstupují garáží, hosté dveřmi
I proto se počítá s tím, že poněkud netradičně budou obyvatelé do domu vstupovat přes prosklenou garáž, dále procházet prádelnou (se sušárnou), než zavítají do vyhřáté kuchyně a obývacího pokoje. Tam už je uvítá komfortní posezení na měkkém gauči, vedle příjemného krbu. A je jasné, že v takovém rozpoložení nemůže chybět ani široké okno, nabízející panoramatický výhled do již prožitého zasněženého dobrodružství.
Toto „uživatelsky načasované“ funkční pojetí je pak odráženo vnější stavbou, která objekt rozkládá do čtyř částí. Provozní zázemí, hygienické a kuchyňské prostory, společenskou místnost a obytné části s ložnicemi (na severu, doplněné o velká štítová okna prosvětlující interiér). Prosklená garáž funguje v tomto uspořádání jako sklad a lyžárna, a také příležitostné domácí fitko, potažmo coby zimní zahrada. Dřevo, které vytváří kostru objektu, tu vystupuje na povrch, a dotváří venkovský rozměr sídla.
Dispozice odpovídají historickému plánu
Z úseku zimní zahrady se nabízí scénický výhled na nedaleký Ryssdalsnebby. To snad jen, abyste nezapomněli, že jste v kraji trollů, a není tu od věci zavírat na noc dveře. V noci totiž v horách ožívají postavy ze starých norských pověstí. Nebo se to aspoň říká. Přes den, a za příznivého počasí, ale můžete nechat garáž a zimní zahradu otevřenou, a tím si usnadnit průchod mezi částmi domu. Kontakt s divočinou tak bude více bezprostřední.
Architekti ze studia Rever & Drage si pohráli se stropem v obývacím pokoji, když jej vystupňovali obloukem. Zajímavý prvek ale sympaticky podtrhuje atmosféru místnosti s krbem a výhledem. Nízká poloha okna zdůrazňuje, že prostor je vyhrazen k posezení a relaxaci. Vedle obývacího pokoje jsou umístěny dva malé „univerzální“ pokoje, které mohou fungovat buď jako ložnice nebo pracovna. Na tuto část pak navazuje „reprezentativní“ vstup pro hosty (aby nemuseli chodit přes garáž) s jídelnou.
Kuchyně je vzdušná, prostorná, s terasovými dveřmi směřujícími na východ, ve směru výhledu na příjezdovou cestu. Koupelna má zapuštěná okna, tak aby umožnila prostup dennímu (a odpolednímu slunci, ale tak aby přímo nebyla vystavena oslňující záři.
„Čtyři v jednom“ je tradiční model
Pokud jde o „venkovní složení“, nemůžeme se při pohledu na Chatu na Trolím vrchu zbavit dojmu, že se jedná o čtyři stavebně nesourodé celky. Masivní část s dřevěných kuláčů, doprovozená zelenou zatravněnou střechou, působí stylově norsky. Jenže na ni navazuje část s širokým oknem, a na tu zase perforovaná dřevostavba, uzavřená „vzdušně“ prosklenou částí. Tento nám cizorodý koncept je však na norském venkově častým jevem.
Jedná se o tzv. klastrovou výstavbu, tedy o propojené shluky objektu. U letitých stavení je stejným způsobem napojena na obytnou část stáj a chlév, abyste se ke zvířatům nemuseli brodit přes dvůr sněhem. Navíc přítomnost zvířat vedla u historických budov k úspoře na vytápění. Podstatným rysem shlukové výstavby, který je zachován i zde, je celková orientace objektu nikoliv podle převládajícího slunečního osvitu (jak bývá zvykem jinde), ale po směru pravidelného větrného proudění.
Části Chaty na Trolím vrchu jsou sice zbudovány různými konstrukčními technikami, a každá z jednotek má svůj vlastní charakter, ale příslušnost k celku je tu dotvořena stejným zabarvením (na bázi dehtové impregnace). „Můžete to interpretovat i jako ukázku stavební historie,“ říká Tom Auger. „Nejvzdálenější, severní část má díky masivním opracovaným kmenům podobu středověku, obývací pokoj má charakter 19. století. A nejvzdálenější jižní část, s garáží, už hraje budoucností díky polykarbonátovému překryvu.“
Údaje o projektu
| Název projektu: | Cabin at Troll’s Peak |
| Typ projektu: | Výstavba sezónního sídla pro „outdoorovou“ rodinu |
| Architektonické studio: | Rever & Drage Architects |
| Lokalizace: | Sunndal, Norsko |
| Vedoucí projektu: | Tom Auger |
| Projektový tým: | Martin Beverfjord, Eirik Lilledrange |
| Dodavatel stavby: | VINK |
| Klient: | soukromá osoba |
| Rok dokončení (finalizace): | 2017 |
| Zastavěná plocha: | 140 m2 |
Sdílet / hodnotit tento článek