„Kulturní zařízení Domovina se osvědčilo po všech stránkách,“ říká pořadatel Viktor Karlík ze spolku architektů, projektantů, řemeslníků a výtvarníků Baobaby a přidává i něco z historie budovy. Název Domovina byl totiž převzatý z původního útulku a opatrovny pro chudé a bezprizorní děti poválečné doby. Poté zde bylo založeno samostatné Sdružení pro kulturní povznesení mládeže a uskutečnila se zde i mnohá setkání umělců a politiků. Společně s bytovými domy v ulici Na Maninách postupně vznikly také kanceláře pro architekturu a stavitelství podle projektu inženýrů Duška, Kozáka a Mácy a za technické spolupráce autorizovaných stavebních inženýrů Jiřího Soukupa a Karla Roštíka. Stavba takzvané Lidověvýchovné budovy byla realizována jako čtyřpatrová, v modernistickém stylu, s železobetonovým skeletem, v letech 1919 až 1921. Budova je umístěna uvnitř vnitrobloku obytných domů a přístupná průchodem.
Zdroj: o.s.Baobaby - Natural Homes Conference 2018
Ti, kteří se letos vydali do „Lidověvýchovné budovy“ v Holešovicích, jistě nelitovali. A to včetně zahraničních přednášejících. Asi nejvíce spokojenosti bylo vidět na bodrém Američanovi, který zde pronesl přednášku nazvanou Zahradníci ráje, a v předvečer zahájil třídenní akci. Umělec a stavitel Sun Ray Kelley je prostě fenomén světového přírodního stavitelství. Vyrůstal v Kaskádovém pohoří v západním Washingtonu, kde ho, jak sám říká, už jako malého zcela pohltila krása stromů. Postupem času pak rozvíjel svůj vlastní organický styl dřevěných konstrukcí z neohraněné kulatiny a větví. „Můj stavební styl vyzdvihuje krásu přírodních forem okolo mě. Jako sochař, návrhář a stavitel mohu jen doufat, že budu tvořit stejně dobře jako příroda, takže pracuji s tím, co mi poskytuje v té nejsurovější formě. Zkoumám, jak příroda funguje a napodobuji jednoduchý a citlivý princip jejího krásného světa,“ vysvětlil v nabitém holešovickém sále, ukázal krásu přírodních staveb a pak obřadně kouřil před budovou se svými fanoušky a těšil se z prvních jarních paprsků slunce.
Zdroj: o.s.Baobaby - Natural Homes Conference 2018
Z dalekého zahraničí zavítal také stavitel a učitel Nitzan Iserovitch (Izrael), který tvoří nádherné stavby z hlíny. Ve své přednášce vyjmenoval snad všechny kladné vlastnosti hlíny, zejména její vynikající schopnost pojmout vzdušnou vlhkost a následně ji postupně uvolňovat do interiéru. Při ukázkách rodinných domů připomněl využití hlavně v zimních měsících, kdy je vzdušná vlhkost v interiérech nízká, a díky hliněným omítkám nejsou tyto prostory přesušené a tudíž nezdravé. „Hliněný materiál způsobuje, že zde v zimních měsících vzdušná vlhkost neklesne pod 40 %,“ připomněl a ukázal své stavby na Instagramu.
Zdroj: o.s.Baobaby - Natural Homes Conference 2018
Hliněným stavbám se věnovali i další přednášející. Marek Vlček se zaměřil převážně na rekonstrukce historických budov, uvedl jejich základní modely – trojdílnou dispozici, dvojtraktové uspořádání i úhlový systém. Hovořil také o možných přestavbách starých hliněných domů. Vlastimil Baránek pak ve svém workshopu hliněných omítek ukázal kromě jiného i hlínu zpracovanou různými způsoby a technikami. Hovořilo se například o vrstvení stěn, nabíjené a válkové technice, o nepálené cihle a dalších tématech. Články a diskuse k této tematice najdete na portálu tzb info (zde).
Zdroj: o.s.Baobaby - Natural Homes Conference 2018
Velké téma konference jsou již tradičně slaměné stavby. Zkušenosti z více než čtyřiceti obydlených slaměných domů v České republice přednesl stavební inženýr Dan Grmela, který koordinuje tým architektů a techniků při projektování nízkoenergetických a pasivních domů z přírodních materiálů a provádí výzkum a vývoj slaměných domů s hliněnými a vápennými omítkami s vytápěním sálavými akumulačními kamny a sporáky na dřevo. Jeho přednášky patří pravidelně k tomu nejlepšímu, co konference přináší. Největšímu zájmu se vždy těší otázky na téma požární odolnosti obvodových plášťů a tepelnětechnické požadavky slámy. „Z výzkumů je patrné, že využití slaměných balíků jako tepelné izolace i jako prvků pro nosnou konstrukci patří v současnosti ke stavebním technologiím, které mají velký potenciál k širšímu uplatnění,“ podotýká Grmela a doporučuje zároveň vnímat i limity slámy, odpovědně řešit stavební detaily, hlídat odolnost především vůči působení vody a vlhkosti, ať už ve formě vody srážkové nebo ve formě vodní páry. To vše klade podle jeho slov vysoké nároky na konstrukční řešení detailů a také na vysokou technologickou kázeň při výstavbě. Snad proto pracuje nejraději na všech stavbách sám s partou osvědčených kamarádů – tesařů, truhlářů, zedníků a kamnářů a pořádá oborová setkání pro sdílení zkušeností ze staveb, lektoruje kurzy, publikuje a přednáší. Je patrné, že se mu práce daří.
Zdroj: o.s.Baobaby - Natural Homes Conference 2018
Ve velké míře se na konferenci probírají i často trnité příběhy stavebníků – příběhy mají vždycky velký úspěch – letos to byl například Pavel Podruh a jeho Český ostrovní dům. Dokazují kromě jiného i to, že přírodní stavitelství nemusí patřit mezi nejlevnější záležitosti a nemůže se mu věnovat každý. Nicméně, jak uvádí organizátor, hlavním posláním a cílem konference je přinést aktuální informace a zkušenosti z oboru včetně souvisejících témat, jako jsou ekologické stavební materiály, úsporné technologie, ostrovní systémy, permakulturní principy, hospodaření s vodou, přírodní dětská hřiště a komunitní spolupráce. Program je koncipován tak, aby přinesl podněty laikům i odborníkům – každý si zde najde to své (i ti, kteří se chtějí pouze pobavit či si zatančit na afterparty).
„Nedílnou součástí akce je setkávání a navazování kontaktů. Do budoucna počítáme s rozšířením setkávacích chilloutových zón, kde se účastníci budou moci občerstvit a vzájemně se poznat. Sám prostor konference přímo vybízí ke komunikaci. Dle ohlasu zúčastněných je právě navazování kontaktů, rozhovory a sdílení zkušeností s podobně smýšlejícími lidmi jedním z největších přínosů této konference,“ uvedl Viktor Karlík.
Zdroj: o.s.Baobaby - Natural Homes Conference 2018
A které stavební materiály lze považovat za opravdu bezpečné a zdravé? Z výpovědi přednášejících vyplývá, že to jsou především takové materiály, které známe celá staletí a lidský organismus se na ně již dokonale adaptoval – tedy dřevo, kámen, hlína, sláma, vlna. Dobrým příkladem mohou být kromě výše jmenovaných staveb také dřevostavby, které vznikají bez použití spojovacích kovových prvků (hřebíky, vruty, hmoždíky, ocelové desky s prolisovanými trny atd.) a vracejí se tak k technologiím užívaným našimi předky (tesařské spoje, dřevěné kolíky apod.). Podstatné je to i z hlediska kvality vnitřního prostředí, které je v současné době „ostře sledovaným tématem“. To vše je podle slov účastníků důvod, že zájem o přírodní stavitelství rok od roku roste. Společně s rozvojem moderních technologií je dobré se občas ohlédnout zpět a čerpat z bohaté studnice umění našich předků.
Sdílet / hodnotit tento článek