Boxerský šampion, adorující betonovou křehkost
Jméno Tadao Andó jsme nakousli už trochu v článku Architekti bez titulu – samouci co změnili svět stavitelství. Neústupnost, s jakou se prosadil při formování moderního stylu japonského bydlení v dynamickém prostředí velkoměst, se u něj nezrodila přes noc. Dlouhá léta před tím, než v roce 1969 založil v Ósace svou vlastní kancelář, totiž fungoval jako profesionální boxer. Tvrdé pěsti a schopnost snášet rány sice po fyzické stránce odložil stranou, ale jeho zápal pro nezávislou architekturu měl stále výrazně „průrazný“ styl. Stejně jako láska k tvrdému betonu, který jen tak nerozbijete. Surový materiál přitom paradoxně využívá ke ztvárnění křehké krásy, například v projektu Křesťanské modlitebny na hoře Rokko.
Church of the Light, Tadao Andó Zdroj: Fotolia.com - siraanamwong
Odstřelovač má smysl pro detail
Finský architekt Alvar Alto promoval na Technologické univerzitě v Helsinkách v roce 1916. Nebyla to zrovna klidná léta, a místo slavnostní promoce a červeného diplomu nastupuje do armády a zelené uniformy. Šest let pak slouží jako „dobrovolník“ v občanské válce. A v roce 1922, když na čas zavládne mír? Rozhodne se u finského vojska zůstat, a stane se vojenským instruktorem na základně Hamina. Jeho úkol? Cvičit odstřelovače. Jaké štěstí, že si bokem tohoto zaměstnání navrhne projekt obytného domu pro vlastní rodiče. Znovu se mu tím připomene krása práce architekta, a brzy už postupuje funkcionalismem k tzv. integrované architektuře. Navrhne i plán přestavby univerzity, na které kdysi promoval.
Muzikant se sklonem ke skrytým symbolům
Daniel Libeskind se narodil těsně po druhé světové válce, v polském městě Lodž. A Evropa jej, kvůli jeho židovským předkům, už skutečně nelákala. Zamíří tedy do New Yorku, kde v roce 1965 získá americké státní občanství. Čím se živí? Je profesionálním hráčem na harmoniku. Podílí se také na televizních vystoupeních, jako moderátor. Že bokem studuje dějiny umění a architekturu? Hudba mu zatím přináší víc. Postupně se propracuje na post profesora, a přednáší o architektuře na řadě světových univerzit. A architektura? V roce 2003 zazáří návrhem nového objektu Světového obchodního centra. Jeho svérázný styl v sobě zahrnuje prvky symbolismu. Například věž Freedom Tower má 541 metrů na výšku (tedy 1776), protože tímto rokem byla vyhlášena Nezávislost.
Židovské muzeum v Berlíně, Daniel Libeskind Zdroj: Fotolia.com - Rostichep
Ničit nebo stavět?
Až do extrému posunuté abstraktní formy, a tíhnutí ke kamenu, betonu, sklu a oceli. O kom může být řeč? Stačí jen napovědět, že od roku 1983 je držitelem Pritzkerovy ceny. Ano, řeč bude o muži jménem Ieoh Ming Pei, známějším pod zkratkou IM Pei. Ze Šanghaje se dostal do Spojených států v roce 1940, tedy v letech, kdy to Asiaté v USA neměli zrovna lehké. Ne tak IM Pei. Pro jeho hluboké znalosti stavebních procesů se v něm zhlédla americká armáda. Následující léta po promoci tedy tráví jako člen Výzkumného výboru národní obrany (NDRC), ve kterém pracuje na vývoji nových ničivých zbraní. Jak se k této práci dostal? Vojenský náborář se ho prý zeptal: „Když to umíte postavit, budete vědět, jak to spolehlivě zničit, ne?“
Nerozhodný mistr slepých cest
Představte si následující situaci: píše se rok 1948, mléko vám před práh vašeho domu v Los Angeles přiveze řidič. Jmenuje se Frank Gehry. Když počkáme dvě další léta, Gehry vám pomůže se stěhováním nábytku. V roce 1951 si pustíte rádio, a koho neslyšíte? Ano, vysílání moderuje Frank Gehry. A pokud byste se začali věnovat organické chemii, narazíte jen o pár let později na jeho jméno i tam. „V ničem, co jsem dělal, jsem nebyl dobrý ani nevynikal, cítil jsem se nešťastný,“ říkal Gehry později. Jenže právě z neklidu a nespokojenosti může vzniknout zajímavé puzení. Na kurzy architektury se Gehry zapsal jen náhodou, aby naplnil svůj studijní program. A dnes? Tančící dům v Praze, nebo Guggenheimovo muzem v Bilbao. Jeho jméno opět rezonuje!
Architekt, nebo scénárista?
Rem Koolhaas je nizozemský architekt a profesor architektury a urbanismu na Harvardově univerzitě, a od roku 2000 i držitel Pritzkerovy ceny. Přitom začínal jako „rychlo-spisovatel“, který vytvářel pro filmová studia scénáře nenáročných komedií a seriálů. Coby absolvent filmové akademie v Amsterodamu se marně pokoušel proniknout do světa velkého filmu. Nechybělo málo, a připravoval by i materiály pro produkci pornografických snímků. Jeho další směrování pozitivně ovlivnila jeho žena, malířka. Dráhu scénáristy nechá být, a svůj talent „pro stavbu příběhů“ napře do vděčnějšího řemesla. Od té doby se mu „Oscary“ nevyhýbají. Je držitelem jedenácti prestižních mezinárodních cen za architekturu.
Sdílet / hodnotit tento článek