Systém zakládání stavby na XPS nás zaujal svou jednoduchostí a efektivitou již na samém začátku projektování stavby. Přestože v Česku se stavby na XPS zakládají pouze v malé míře, v zahraničí jsou dnes běžné. Určitě se není třeba bát nových postupů a materiálů.
Základová deska se skládá ze dvou částí. Jako první se vytvoří izolační vrstva z extrudovaného polystyrenu (XPS), na kterou se položí železná konstrukce zalitá betonem. XPS vytvoří izolační vanu bez tepelných mostů přímo v základové desce, což je pro pasivní dům ideální.
Jak jsme postupovali při stavbě základové desky?
Vše začalo vytyčením stavby geodetem a vybagrováním základů do hloubky 1 metru. Celkem bylo vybagrováno přibližně 110 m3 zeminy. Z větší části se jednalo o kvalitní zeminu, kterou využijeme na dorovnání zahrady. Před samotným bagrováním bylo třeba kontaktovat archeology, kteří následně přijeli zkontrolovat hotový výkop.
Po vybagrování nastal čas opět pro geodety, kteří nám přístroji vytyčili rohy domu. Na vybagrovaný povrch přišel štěrk (makadam) a vše jsme zhutnili vibrační deskou (200 kg). Během navážení dalších štěrkových vrstev jsme připravili všechny přípojky a prostupy pro budoucí dům. Připravili jsme jeden prostup pro vodovodní přípojku a jeden prostup pro vodu do budoucí garáže, to samé bylo připraveno pro elektřinu, a také prostupy pro kabel k internetu – podél pozemku nám vede metalický kabel. Na tyto přípojky jsme použili HTEM trubky. Stejným způsobem jako předešlé přípojky jsme do štěrkové vrstvy připravili i kanalizaci.
Spotřeba štěrku:
- 50-60cm štěrkopísek frakce 0/63,
- kolem 5cm štěrku frakce 22 na hrubé srovnání,
- 2-3cm štěrkopísku na finální dorovnání.
Štěrk jsme naváželi postupně po zhruba dvaceticentimetrových vrstvách. Každou novou vrstvu jsme hutnili vibrační deskou. Doporučuje se hutnit po menších vrstvách, aby se dosáhlo požadované pružnosti stěrkopískového polštáře. Bohužel nikdo v okolí neměl k dispozici malé rypadlo, tak jsme využili velký podavač, který se ve výkopu sotva pohnul, ale i tak nám značně ulehčil práci. Na štěrkopískovou vrstvu jsme položili Geotextilii (FILTEK 300 g/m2) na oddělení písku, který posloužil jako finální dorovnání.
XPS desky, armování a beton
Po štěrku následovala etapa pokládky XPS desek (extrudovaný polystyren). Před objednávkou XPS desek jsme si spočítali přesnou spotřebu materiálu tak, abychom měli co nejméně řezání a zbytků. Pokládka byla ve dvou vrstvách po 12 cm XPS desek, které se skládaly kolmo na sebe s tím, že první vrstva musela mít určitý přesah. Ve finále jsme neměli skoro žádné ztráty (pouze 1/2 a 1/3 desky). Samotná pokládka nám zabrala přibližně 1,5 dne. XPS desky jsme k sobě lepili PUR lepidlem DEKFOAM ETICS a přes desky jsme položili Polyethylenovou fólii DEKSEPAR tl. 0,2mm.
Pokračovali jsme s armováním, opět nestandardním způsobem. Naše armování neobsahovala ani jednu kari síť, jak jsou všichni zvyklí, ale vázanou výztuž ve velikosti prutů 10 mm a 12 mm a délce až 8 m - celkem 2 tuny železa. Výztuž jsme vázali akuvazačem armovací oceli. Takto jsme vytvořili spodní i vrchní výztuž. Zemnící pásek (FeZn 30/4) jsme umístili po obvodu základové desky 10 cm od krajů betonu. Pásek jsme natáhli do armatury, pospojovali jsme ho křížovými spojkami a v každém rohu vytáhli ven tak, aby vyčníval přes metr. Následně jej zakopeme do země.
Poslední fází bylo betonování. Domluvili jsme si pumpu a beton (C25/30-XC2-S3) z betonárky, která se nachází asi 3 km od nás (Českomoravský beton). Zapůjčili jsme si vibrační lať, se kterou se skvěle pracovalo a za 2 hodiny jsme měli vybetonováno. O 5 dnů později jsme základovou desku zkontrolovali a zakryli plachtou.
Sdílet / hodnotit tento článek