O poškození dříví vlivem škůdců – hub či hmyzu, jsme psali již dříve, jaký vliv mají letokruhy na pevnost dřeva jste se na ESTAV.cz mohli také již dozvědět. Dnes posuneme své znalosti dále.
Vliv vybraných vad na využitelnost řeziva
Suky představují nejčastější vadu. Vzhledem k tomu, že se jedná o zbytky větví, zarostlých v kmeni, nelze se této vadě prakticky vyhnout a je ve větším či menším rozsahu přítomna vždy. V případě řeziva může být problematické vypadávání suků, dále je to pak odlišná orientace vláken v suku, jiná šířka letokruhů nebo odlišná pevnost ve srovnání s okolním dřevem. Z hlediska pevnosti spočívá nejzásadnější dopad přítomnosti suků v tom, že v okolí suku dochází ke změně orientace vláken. Obecně platí, že jakýkoli odklon vláken od podélné osy kmene znamená významný pokles v pevnosti.
Obdobný dopad na pevnost řeziva má točitost. Na rozdíl od suků odklon vláken není lokální, ale postihuje celý sortiment. Kromě dopadu na snížení pevnosti, dochází při sesychání k deformaci tvaru sortimentu do „vrtule“.
Křemenitost, nebo také jiným názvem reakční tlakové dřevo, představuje lokální strukturální změnu dřeva, která kromě odlišné barvy vykazuje i odlišné vlastnosti. Kromě zvýšené tvrdosti, odtud tedy termín křemenitost, vykazuje vyšší tlakovou pevnost, ale nižší ohybovou pevnost a odlišné hodnoty sesychání v jednotlivých směrech ve srovnání s „normálním“ dřevem. Řezivo s vyšším podílem reakčního dřeva tedy není vhodné na konstrukční účely (namáhání na ohyb) a díky přítomnosti této anomálie dochází často při sesychání k podélnému borcení (deformaci tvaru řeziva, viz text níže).
Excentricita představuje nepravidelnost struktury dřeva, kdy dřeň není situována do geometrického středu kmene, ale je vychýlená na jednu stranu. Problémem pro zpracování takového kmene není obvykle zdeformovaný tvar na průřezu (elipsa), ale odlišná šířka letokruhů v jednotlivých částech (extrémně úzké a naopak extrémně široké v protilehlé zóně). Při známém dopadu šířky letokruhů na vlastnosti dřeva (viz text výše), získáváme z jednoho kmene kvalitativně odlišné řezivo v závislosti na poloze v kmeni, s odlišnou pevností a značně náchylné na borcení. Velmi často se také vyskytuje u takovýchto kmenů křemenitost.
Z pohledu řeziva je významnou vadou přítomnost dřeně. Dřeň, často se nevhodně používá zavádějící termín „jádro“, je přirozenou součástí každého kmene. Vzhledem ke své malé pevnosti je však její přítomnost nežádoucí, neboť již v živém stromě je zdrojem trhlin, které se v průběhu vysychání šíří dál do dřeva. U řeziva obsahujícího dřeň velice často navíc dochází k deformacím pravoúhlého tvaru sortimentu.
Rozměrové změny řeziva související se změnou vlhkosti
Sesychání, v praxi často nevhodně používaný termín „smrštění“, představuje zmenšování rozměrů dřeva v souvislosti se snižováním jeho vlhkosti. Ale pouze vlhkosti v rozsahu tzv. vody vázané (neboli hygroskopické), tj. 30 % až 0 %. Nad touto hranicí (nad 30 %), označovanou jako „bod nasycení vláken“, k rozměrovým změnám nedochází.
Rozdíly v sesychání mezi dřevinami, které se využívají na stavební řezivo, nejsou až tak zásadní. Důležité je především povědomí o skutečnosti, že změna rozměrů má anizotropní charakter. To znamená, že není v každém směru stejná. U dřeva rozlišujeme tři základní směry, podélný (podél vláken) a kolmo na vlákna, a to buď v radiálním, nebo v tangenciálním směru. Největší sesychání dřevo vykazuje v tangenciálním směru, v radiálním směru je sesychání přibližně poloviční a v podélném směru je téměř zanedbatelné (desetiny procent).
Rozdíly ve změně rozměrů podle směrů často vedou k tomu, že následkem sesychání dochází k deformaci pravoúhlého tvaru řeziva. Tento jev označujeme jako borcení. Pokud tedy potřebujeme získat rozměrově stabilní řezivo, s nízkou náchylností na borcení, je třeba řešit pozici řeziva v kmeni při jeho pořezu. Deformacím nelze vždy předejít, přítomnost křemenitosti s odlišným průběhem sesychání, točitých vláken, jádra, případně juvenilního dřeva (viz text níže) může vést ke změnám tvaru v průběhu procesu sesychání.
Sdílet / hodnotit tento článek