V minulosti bylo dřevo na našem území pro nosné konstrukce výrazně potlačeno a byla mu přiřazena nálepka podřadného a druhořadého materiálu - alespoň co se týká nosných a výplňových konstrukcí. Přitom v mnoha zemích po celém světě je jednou z hlavních surovin pro výstavbu nejen rodinných domů, ale i apartmánových komplexů, hotelů, nemocnic, škol, administrativních budov nebo také mostů, lávek, či zábavních parků. V případě větších budov se používá například v kombinaci s železobetonovým jádrem stavby.
V České republice se v posledních sedmi letech zvýšil podíl staveb rodinných domů ze dřeva nebo na bázi dřeva dvojnásobně na současných asi 8 %. V oblasti vícepodlažních budov administrativních, bytových a dalších je to však mizivé necelé procento. Oproti jiným, dřevařským vyspělým oblastem, jako je Severní Amerika, Skandinávie, Austrálie, Švýcarsko, Německo nebo Rakousko, je to velmi malá hodnota. V těchto zemích se podíl dřevostaveb pohybuje mezi 20-90 %. Dokonce i v zemích, které disponují nižšími zásobami dřeva (např. Portugalsko, Velká Británie) a mají menší lesnatost, je podíl dřevostaveb o něco vyšší než u nás.
Co považujeme za dřevostavbu
Z historického hlediska si každý pod tímto pojmem asi vybaví roubenou stavbu v podhůří, krov historického objektu, dřevěný kostel, stavby našich prapředků nebo možná lávku přes potok. Nejvíce pak pod tímto názvem vyvstane na mysli drobná stavba zahradního charakteru anebo „okál“. Pojem dřevostavba není v dnešní době zcela správný. Mnohdy do této skupiny zařazujeme i stavby, které běžné dřevo v konstrukci neobsahují. Správnějším názvem, který pro takové stavby dnes používáme, je spíše „stavba s materiály na bázi dřeva“ nebo „konstrukční systémy na bázi dřeva“. Je to především proto, že mnoho stavebních výrobků používaných v dřevostavbách je vyrobeno z dřevního odpadu, z různých modifikací dřeva nebo inženýrských produktů využívající kombinaci dřeva a jiného materiálu. Dokonce i materiály na bázi sádry a cementu řadíme do této skupiny.
© jandrie-lombard - fotolia.com
Dřevostavbou v dnešní době nejsou jen stavby, kde je rostlé dřevo (či jiný inženýrský produkt na bázi dřeva) přímo přiznáno, ale i objekty, které jsou postaveny ze sendvičových konstrukcí, kde dřevěná konstrukce není. Mnohdy bychom ani na první pohled nepoznali, že se o dřevostavbu jedná. Dokonce i nejzarytější zastánci zděných staveb bydlí v „dřevostavbách“. Ať chceme nebo ne, tak více jak 90 % zděných objektů má dřevěných krov s obytným podkrovím, které je samo sebou také dřevostavbou.
V souvislosti s dřevostavbami se tradují mnohé mýty, které jsou pozůstatkem předešlé dehonestace dřeva a materiálů na bázi dřeva, špatnými zkušenostmi stavitelů - kutilů, silnou cihlářskou lobby i mnohdy nespravedlivým přístupem státních orgánů. V dalších kapitolách tématu zkusíme některé z nich osvětlit.
Sdílet / hodnotit tento článek