Lokalita
Pozemek zvolený pro nový objekt Lesní správy v Chocni se nachází v lokalitě obytné zástavby na Tocháčkově kopci. Ta vznikala od konce 90. let a v horní části pokračuje ještě dnes. Ve spodní části zůstalo mezi rodinnými a bytovými domy několik nezastavěných zasíťovaných pozemků. Dva z nich po sloučení vytvořily nepravidelnou k západu se zužující a svažující parcelu, kterou si investor po dohodě s městem zvolil pro výstavbu administrativní budovy.
Celá lokalita je obytnou zónou a má tak zejména dopravně specifický klidový režim. Pro obytnou výstavbu na Tocháčkově kopci je městem definována řada regulativů, z nichž ty zásadní jsou závazné i pro navrhovaný administrativní objekt (dodržení uliční čáry, sedlová nebo pultová střecha a půdorysná či výšková členitost hmot). Určujícím pak bylo také zadání investora po stránce konstrukční, dispoziční a objemové.
Urbanistické řešení
Hmota Lesní správy reaguje citlivě na své okolí a terénní reliéf. Vychází z hmotové kompozice objektu ve tvaru „L“ transformovaného do obloukové křivky, jednak z důvodu návaznosti na svažitost pozemku, tak i kvůli příznivějšímu působení do uličního prostoru, a to zejména v jejím zaoblením ustoupeném „nároží“. Objem budovy tvořený segmentem dvou soustředných kružnic přirozeně sleduje stávající vrstevnice a tvar pozemku. Přináší tak co nejmenší zásahy do terénu a tedy i minimum zemních prací.
Objekt je orientován napříč pozemkem ve směru severojižním a rozděluje jej na dvě části. Východní volná část do ulice tvoří nástupní prostor pro návštěníky. Je zde při slepé komunikaci umístěno parkoviště, ze kterého vede lávka k hlavnímu vstupu. Příchozí tak po rovině překonává předprostor členěný v duchu objektu nízkými gabionovými zídkami sledujícími stávající terén.
Podél nejnižšího gabionu vede k lávce chodník pro pěší přicházející z centra města. Západní část pozemku si pak zcela ponechává stávající charakter. Tvoří ji velká travnatá plocha ohraničená ze všech stran terénním zlomem hustě porostlým menšími stromy.
Obě části propojuje na severním kraji vjezd na pozemek pro zaměstnance, kterým jsou přístupné parkoviště, krytá stání a garáž na západní straně objektu. Ty opět sledují obloukové uspořádání domu. Západní část pozemku je oplocena a v místě vjezdu doplněna bránou.
Architektonické řešení
Objekt je dvoupodlažní s pultovou střechou klesající k východu. Její tvar lépe koresponduje se svažitostí pozemku a celková výška domu je také nižší. Orientace spádu střechy vyjadřuje vnitřní uspořádání domu - do západní soukromé zahrady jsou umístěny kanceláře a výška místností je zde vyšší než ve východní části, kde jsou prostory zázemí.
Hmota stavby je rozdělena horizontálně na dvě části - na horní přístupnou z východu z veřejného parkoviště a na spodní otevřenou na západ. Toto dělení je pro dům zcela určující a vyjadřuje jak jeho funkční, tak i konstrukční a materiálové řešení. Také členění fasád je u obou podlaží odlišné. V suterénu jsou výplně otvorů na celou výšku fasády a vytvářejí tak vertikální členění, které „podpírá“ horní podlaží. V tom jsou naopak okna propojena horizontálně a pomáhají pocitově snížit jeho výšku.
Dispoziční řešení
Uspořádání objektu a jeho konstrukční řešení jsou úzce propojené. V nadzemním podlaží je dům v příčném směru členěn jako trojtrakt. Nejnižší východní část tvoří pás zázemí, navazuje chodba a nejvyšší prostor na západ vyplňují kanceláře. V podélném směru je podlaží rozděleno na sedm modulů odpovídajících jak požadované velikosti místností, tak racionálnímu konstrukčnímu řešení.
Vstup do nadzemního podlaží je od parkoviště pro veřejnost zhruba uprostřed domu, je mírně zapuštěn a tedy krytý. Na vstupní foyer navazuje přímo vnitřní chodba přisvětlená průběžným pásem nadsvětlíku v příčce do kanceláří a také schodiště do suterénu. Podél chodby jsou rozmístěny kanceláře, přičemž její jižní konec je rošířen k fasádě a více prosvětlen. Severní část skýtá společné prostory, nachází se zde zasedací místnost a kuchyňka s jídelnou.
Suterén je v severní polovině čistě technický. V návaznosti na vjezd a parkoviště pro zaměstnance jsou zde umístěna krytá stání a garáž, sklady a prostor pro odpad. Ve střední části navazuje na zaměstnanecký vstup trojice kanceláří revírníků s vlastním vstupem přes šatnu s umývárnou, na vnitřní straně je umístěn archiv a při shora osvětleném schodišti technická místnost se serverovnou. Jižní část je určena pro inspekční pokoj. Ten je možné změnit na kanceláře a zpřístupnit prodloužením chodby přes kancelář revírníků.
Konstrukční řešení
Spodní suterénní část domu je navržena jako železobetonový monolit vytvářející tuhý sokl pro horní dřevostavbu. Východní stěna slouží jako opěrná proti terénu a umožňuje lepší hydroizolační řešení. V severní nevytápěné a oddilatované části přináší vynesení na sloupech volnost uspořádání a pocitové odlehčení horní hmoty. V jižní vytápěné části jsou železobetonové stěny po obvodě zatepleny a použity jen v nezbytné míře dle statického návrhu, ostatní vnitřní stěny tvoří lehké příčky.
Horní hmota je řešena jako dřevostavba. Hlavní nosnou konstrukci skeletové konstrukce tvoří sdružené rámy o dvou polích, se sloupy na obvodu a přibližně uprostřed rozponu spojité horní příčle. Osy rámů jsou v půdorysu radiálně natočeny. Nosnou konstrukcí střechy jsou trámy v podélném směru spojované s rámovou příčlí na rybinu. Prostorová stabilita konstrukce je zajištěna ocelovými šikmými táhly v rovině rámů, resp. v obvodových stěnách.
Vodorovné ztužení je realizováno tuhým bedněním střešní roviny při spolupůsobení zakřiveného půdorysu objektu. Vnější stěny tvoří rámová konstrukce opláštěná na straně interiéru deskami OSB, s větranou mezerou a dřevěným obkladem v exteriéru. Pultová střecha je navržena jako dvouplášťová s vysokou větranou mezerou, bez přesahů a lemovaná nízkými atikami.
Všechny konstrukce jsou důsledně odděleny na nosnou část v interiéru (hlavní i vedlejší), dále parozábranu, kterou neprochází žádný konstrukční prvek, a nakonec tepelně izolační plášť s klesajícím difúzním odporem směrem do větrané mezery v exteriéru. Obvodové stěny jsou v interiéru doplněny instalačními předstěnami pro umístění instalací a např. i svislého vyztužení.
Materiálové a barevné řešení
Spodní hmota je obložena pásky břidlice v šedém odstínu s výraznými železitými plochami. Horní hmota je opatřena svislým překládaným obkladem modřínovými prkny. Vertikální obložení doplňuje výraznou horizontalitu objektu, je vhodnější pro provádění na zakřivené fasádě a také má delší životnost díky lepšímu stékání srážkové vody. Dřevěný obklad fasády je navržen tak, aby nebyl v blízkosti terénu a zachoval si tak dlouhou životnost.
V interiéru odkazuje dřevěný obklad na materiálové řešení fasády – palubky budou použity na obvodové stěny a dále na zakřivené stěny chodby a ve vstupním foyer. Příčné stěny mezi kancelářemi a podhled budou zaklopeny sádrovláknitými a sádrokartonovými deskami v barvě bílé.
Technologie
Technická místnost je umístěna v suterénu uprostřed objektu a umožňuje tak provední co nejkratších rozvodů (vytápění, elektro, počítačová síť, atd.) Vytápění je řešeno plynovým kotlem a radiátory, vytápěné je celé nadzemní podlaží a jižní polovina suterénu. Větrání pro místnosti archívu, WC, šatny a kuchyně s jídelnou je mechanické. Chlazení je navrženo pro kanceláře a zasedací místnost v nadzemním podlaží a pro serverovnu. Veškeré okenní plochy jsou doplněny předokenními žaluziemi.
Technické parametry budovy
| investor: | LESY České republiky, s.p. |
| autor projektu: | ARCHICEPS – Ing.arch. Jiří Matyáš, Ing.arch. Jana Rýznarová |
| stupeň: | Architektonická studie, nyní se zpracovávají další stupně PD |
Sdílet / hodnotit tento článek