Vyhrát s projektem na EXPO je úspěch. Ale jak velký vlastně? V Čechách se vybíralo jen z pěti projektů.
Ono se v Čechách vybíralo z více projektů, a jen pět se jich nakonec dostalo do užšího výběru. Ty se pak praly o první místo. Přesné číslo přihlášených sami neznáme, to by byla spíš otázka na Kancelář generálního komisaře. Odhadujeme tak kolem dvaceti. Jestli je to málo nebo moc? Počet přihlášených souvisí i s druhem soutěže, která svým zaměřením není pro každého. Konkurence byla silná, účastnily se přední architektonická studia z celé České republiky. Myslíme, že na naše poměry jde o velmi dobře obsazenou soutěž.
Měli jste možnost prohlédnout si po vyhlášení také ostatní návrhy? Přišel Vám nějaký zajímavý?
Možnost jsme měli, a pro soutěže se účastnícího architekta je to hodně podnětné. Výborný návrh odevzdal Zdeněk Fránek, za zmínku jistě stojí i návrh Martina Rajniše, Sialu nebo CollColl. V zadání bylo několik specifických požadavků a jejich vyřešení v návrzích bylo u každého projektu originální. Líbilo se nám, že škála přístupů byla opravdu široká. Nechtěl bych sedět v porotě, protože určitě muselo být obtížné vybrat jednoho konkrétního vítěze.
Komise Vás už zhodnotila. Teď prosím Vy zhodnoťte ji.
Sestava poroty obsahovala lidi, kteří mají k tomu tématu blízko a dokáží ho objektivně posoudit. Jedná se totiž o dost specifickou stavbu a myslíme si, že každý porotce vhodně reprezentoval určitý okruh problematiky, který musel být v návrhu zohledněn. Zdeňek Lukeš, Eva Jiřičná nebo David Vávra mají v dané problematice přehled, jsou to lidé na svých místech. A pan architekt Řepa? Ten je žijící legendou českého architektonického zastoupení na Expu během dvacátého století. Takže porota byla výborně obsazená.
Proč je vlastně tak důležité, aby v komisi zasedali nejen odborníci v oblasti architektury, ale i zástupci ze sféry akademické, umělecké a podnikatelské?
Celé české zastoupení na výstavě Expo 2020 v Dubaji je kombinací zmíněných oblastí a sfér, které se zároveň vystavují. Neprezentuje se tu pouze architektura, ale také aktuální vědecké a umělecké počiny. Může se to zdát jako maličkost, ale mít vlastní pavilon je důležité pro celistvost reprezentace republiky. Pavilon jako takový pak slouží jako místo pro navazování kontaktů pro sféru byznysu a průmyslu. Je to ucelený organismus, plný symbiózy.
Sawer Cloud pavilon ČR Expo 2020
Jak vlastně vnímáte celé to poselství Světové výstavy. Má tenhle koncept pořád ještě co nabídnout?
Rozhodně má. I když se doba změnila, a svět je mnohem více globálně propojený, hmotné artefakty a reprezentativní architektura jsou pro návštěvníky stále přitažlivá témata i v dnešní digitalizované době. A celkově to tak pomáhá vytvářet dobrý dojem o České republice v zahraničí, což není na škodu.
Očekáváná návštěvnost EXPO má být 25 milionů lidí. Dá se takovému číslu věřit?
Možné to je. I když představit si, kolik se za tak velkým číslem lidí skrývá, je těžké. Vysoká návštěvnost svědčí o velkém zájmu lidí a to je rozhodně pozitivní. Trochu si zatím nedovedu představit, jak to bude na celém výstavišti probíhat. Věříme, že organizátoři vše zvládnou a výstava bude pro všechny návštěvníky hlavně radostným prožitkem.
Český pavilon má být (podobně jako v Miláně) blízko o vstupu. Znamená to něco? Je to „prestiž“?
O umístění pavilonu rozhoduje komisař, Jiří F. Potužník. Doporučení dávají i organizátoři z Dubaje. Být u vstupu, ano, to je určitě prestižní místo. Výhodnost umístění pavilonu u vstupu je i ryze praktická, v tom, že můžete hodně návštěvníků zaujmout hned z „první“. Jinak se určitě lidé rozhodují odpočatí a natěšení návštěvníci než ti co už mají za sebou desítku pavilonů.
Sawer Cloud pavilon ČR Expo 2020
Být spjatý s projektem, který bude prezentovaný na EXPO, to musí být zatraceně dobrý pocit, ne? Co to pro Vás osobně znamená?
Pro nás to hlavně znamená zodpovědnost a pokoru. A pak určitě radost z vyhrané soutěže. Největší radost ale přijde s úspěšně postaveným pavilonem.
Nechte nás nahlédnout do reality Vaší práce. Vyhráli jste s projektem, dobře. Jak se Vám to povedlo?
Pro nás to byla hodně intenzivní práce, která začala vlastně hned v únoru, po vyhlášení. Architektonický návrh jsme zvládli vyhotovit v malém týmu tří lidí. S jakými úskalími jsme se museli potýkat, to nejlépe pochopíte, když se na výstavu zajedete podívat. Měli jsme už zkušenost z milánského Expa, což nám dalo jistý náskok. Celá ta práce, to je prostě trochu jiný druh stavebního odvětví.
Stavby se projektují vlastně jen na krátkou dobu, půl roku. Z principu musí být rychle a v podstatě snadno postavitelné, a stejně nenáročně odstranitelné. Zároveň je dobré když mají pavilony jedno jasné poselství a ucelenou formu. Pochopitelně musí splňovat přísné podmínky zadavatelů na materiály a bezpečnost osob. Když to vezmete kolem a kolem, zase tak široký prostor pro individuální vyjádření tam není.
Co my lidé nevidíme, když se díváme na Váš výsledek?
Nevím přesně, jak to měli ostatní soutěžní týmy, ale pro nás tři to byly tři měsíce práce. Tíživá je nejistota, protože nevíte, jaký bude výsledek. Z naší strany to byl docela risk. Odsunout ostatní práci a věnovat se pouze projektu na EXPO. Pro menší kanceláře, jako jsme my, se musí sejít dobré konstelace s ostatními projekty, aby se dal vytvořit prostor i pro účast v soutěži.
Sawer Cloud pavilon ČR Expo 2020
V jaké fázi vaší tvůrčí práce na projektu jste dospěli do bodu, kdy jste věděli že „tohle je ono“?
Byl to dlouhý a dynamický proces, ale někdy v polovině vymezeného času jsme začínali být s motivem vlastního návrhu spokojeni.
Duo Tůma&Ráftl je už docela slušnou značkou. Opravdu dokážete oba pracovat ve vzájemné shodě, vidíte věci stejně?
U nás je to asi podobné, jako to bývá u většiny lidí. Shoda nebývá vždy snadná, ale není to úplně na škodu. Pracujeme spolu už dlouho a tak jsme se mezi sebou naučili vnímat názory a rozhodnutí kromě emocí i racionálně. Ona není důležitá shoda každým okamžikem, důležitý je společný směr a vize. Dá se tedy například říct, že při návrhu vidíme věci stejně, ale každý ze svého úhlu … a to je živný prostor pro diskuzi.
Interakce přírody a technologie se ve vašich projektech neobjevuje poprvé. Jaký sen o splynutí technologie a přírody teď máte?
Tak momentálním snem je jen zdárné dotažení pavilonu do finále a zapojení všech technologií do provozu. Moc prostoru na jiné snění teď nezbývá. Máme stranou rozpracováno několik konceptů, které jak říkáme, zatím zrají. Současným zkoumaným tématem je vztah a interakce technologií s člověkem. Nakolik se měníme my a kdy dochází ke změnám v našich společných prostředích. Věčný vztah muž-stroj.
Kolik ta legrace v Dubaji bude stát?
Na český pavilon je připraveno 70 milionů korun. Může se to zprvu zdát jako hodně peněz, ale pro stavbu a její provoz v zahraničí, na takto specifickém místě, to opravdu není mnoho. Je totiž stavbu nejen vyprojektovat, postavit a zprovoznit, ale i udržovat v chodu a na závěr odstranit.
Sawer Cloud pavilon ČR Expo 2020
Co je tím hlavním chytákem, který tu Česká republika světu ukáže?
České republika bude prezentovat systém S.A.W.E.R., který dokáže vyrábět vodu ze vzduchu. Jedná se přístroj, který vyvíjí UCEEB ČVUT a AV ČR. Měl by nabídnout možnost nejen získání vody uprostřed pouště ale i její kultivaci, díky které bude možné poušť pak obdělávat.
Co si myslíte o technologii S.A.W.E.R.? Potenciál „změnit svět“ mají desítky ne-li stovky současných technologií. Jde tahle někam dál?
Český S.A.W.E.R. pracuje na ověřeném principu, není jediným takovýmto zařízením na světě. Ale posouvá se na vyšší úroveň díky své vysoké účinnosti a nižší energetické náročnosti. Zároveň je velmi kompaktní. Existuje verze, kterou je možné vložit do nákladního kontejneru a přepravit ji na jakékoliv místo na světe. Kromě získávání vody team S.A.W.E.R. řeší i kultivaci pouště. Díky mezioborové spolupráci tak vzniklo zajímavé zařízení s velkým potenciálem.
Když v roce 2020 vyrazím do Dubaje, co v českém pavilonu opravdu uvidím? Přehánějte, lákejte!
Určitě uvidíte, co jste ještě neviděli. Celá výstava by měla být hodně exponovanou záležitostí s kvalitním obsazením. Zároveň je to první EXPO výstava pořádaná v regionu středního východu, jižní Asie a severní Afriky. Zvolené téma „Spojení myšlenek, vytváření budoucnosti“ slibuje prezentaci možností blízké budoucnosti či směru, kterým by se mohl svět v dohledné době ubírat. V rámci podpory výstavy se také staví i nová nejvyšší komerční stavba světa Burj 2020, která by měla být vysoká 550 metrů. U takto velké akce jako je světová výstava stojí za zmínku i to, že více jak polovina spotřebované elektřiny bude pocházet z plně obnovitelných zdrojů a všechny stavby by měly být ekologicky demontovatelné a pře-použitelné.
Kdo je kdo na EXPO 2020
Jindřich Ráftl a Jan Tůma je R/FRM i FORMOSA současně. Jedná se o naše firmy, které mají trochu rozdílné zaměření a na soutěži se tyto zaměření spojily. Vznikl tak návrh, který obsahuje „DNA“ obou. Například čelní struktura z trubic, která se navrhovala pomocí speciálních počítačových skriptů je přístup R/FRM. Návrh zároveň obsahuje i racionalitu přístupu a skoro až lapidární architekturu, která je blízká FORMOSE. Takže ve výsledku je to symbióza přístupů, Jin-Jan(g), jde o dvě navzájem opačné a doplňující se síly. Oba působíme na FA ČVUT jako konzultanti v architektonických atelierech a zároveň se věnujeme výzkumu v rámci disertačních prací. Pro soutěž bylo důležité se spojit s dalšími partnery a těmi jsou MCI jako generální kontraktor a NÜSSLI jako stavební firma. Maxim Velčovský v současnosti působí jako kurátor pavilonu, a spolu s komisařem a jeho týmem dbají na ucelení expozic v pavilonu. Společnost Lasvit je jedním z partnerů pavilonu.
KONCEPT
Návrh se odkazuje k systému S.A.W.E.R., který je srdcem a technologickým jádrem pavilonu. Jeho podstatou, projevující se na mnoha úrovních je transformace. Proměňuje vzduch ve vodu, suchá poušť v kvetoucí zahradu i pohled lidí na Českou republiku. Technologie je přirozeně integrována do organismu pavilonu a společně s ním tvoří silnou manifestaci hybridního ekosystému, v jehož rámci interaguje příroda a technologie. Prolínání těchto dvou na první pohled odlišných světů vytváří nečekanou symbiózu. Objekt se stává ztělesněním proměny a metaforou technologie, kterou neskrývá v uzavřených prostorách, ale vystavuje ji na odiv ve formě mraku potrubí - Sawer Cloud, který propojuje všechny jeho části.
Sawer Cloud pavilon ČR Expo 2020
Trajektorie mezi jednotlivými místy procesu proměny jsou cévami organismu pavilonu a tvoří základ organické formy. Struktura není jen pasivní dekorací, ale její jednotlivé části jsou napojeny na systém. Stává se tak aktivní součástí. Pavilon není pouze mrtvou schránkou, ale je živým organismem, jehož je proces proměny metabolismem. Komplexní forma mraku propojuje nejen součásti systému, ale myšlenkově se vztahuje k tématu EXPO2020 - Connecting Minds, Creating Future. Konektivita je další z vlastností systému. Množství toků uvnitř systému je na první pohled těžko pochopitelné. Díky struktuře, která vše propojuje je i porozumění procesu proměny jednodušší.
Potrubí, které v exteriéru tvoří mrak, přechází do interiéru, kde se prolíná s dalšími technologickými rozvody, které jsou ve většině ponechány jako pohledové. Důraz je přitom kladen především na součásti kultivačního systému, které jsou umístěny v přímé vazbě na těžiště pavilonu. Přiznání technologie je v pavilonu povýšeno na její vystavení. Fyzikální princip je transformován do prostoru, který se stává novým médiem pro komunikaci s návštěvníkem.
Sdílet / hodnotit tento článek