Cena Architekt roku je udělována osobě či osobám, které se v uplynulém období pěti let svým přístupem významně zasloužily o architekturu v České republice. Poukazuje tak na konkrétní tvůrčí či organizační počiny vedoucí ke vzniku kvalitní výstavby, ať už se jedná o navrhování staveb, teoretickou, vzdělávací, propagační, publikační a popularizační činnost. Cenu Architekt roku vypisuje každoročně společnost ABF, a. s. s cílem poukázat na význam a důležitost architektury a jejích tvůrců pro náš život a kulturní rozvoj společnosti a podpořit kvalitu a odbornou i občanskou angažovanost na poli architektury.
Již v červnu vybrala odborná porota (architekti Adam Gebrian, Josef Pleskot, Regina Loukotová, Marcela Steinbachová a vítězka loňského ročníku soutěže, umělkyně Kateřina Šedá) pět finalistů soutěže Architekt roku 2018. Stali se jimi architekti z českobudějovického sdružení CBA - Miroslav Vodák a Tomáš Zdvihal, dále Zdeněk Fránek, Petr Hájek, Petr Hlaváček a liberečtí MJÖLK architekti. Porota rovněž doporučila udělit jedno čestné uznání.
Na slavnostním ceremoniálu v úterý 11. září 2018 se v pražském CAMPu sešlo na dvě stovky zájemců o architekturu. Svou přítomností všichni vyjádřili podporu jak mladým architektům oceněným v soutěžní přehlídce Young Architect Award 2018, tak v soutěži Architekt obci 2018 a v neposlední řadě Architekta roku 2018 Petra Hájka, jemuž předala cenu loňská laureátka Kateřina Šedá. Časopis INTRO, který byl hlavním mediálním partnerem ceny Architekt roku 2018, věnoval vítězi video natočené v právě dostavěné budově centra současného umění DOX, jíž je Petr Hájek autorem. Investor Leoš Válka ve videu ocenil vysoké architektovo nasazení, které vždy vede k vynikajícímu výsledku. Petr Hájek naopak poděkoval investorům, pro které mohl pracovat: „Říká se, že osvícený investor je zárukou 50 % úspěchu architekta, já bych to ale opravil na 90 %“. Čestné uznání za podporu architektury získala z rukou architekta a popularizátora architektury Adama Gebriana vydavatelka Dagmar Vernerová, která letos připravila již osmnáctou ročenku Česká architektura. Také ona poděkovala všem svým spolupracovníkům, kterých bylo dle jejího vyjádření stovky.
Mezi přítomnými přivítala moderátorka Daniela Písařovicová mimo jiné náměstkyni ministryně pro místní rozvoj Marcelu Pavlovou, ředitele IPR Praha Ondřeje Boháče, dále Pavla Drahovzala, výkonného ředitele Svazu měst a obcí ČR, rektora TUL Miroslava Brzezinu, rektora ČVUT Vojtěcha Petráčka, náměstkyni pražské primátorky Petru Kolínskou a také zástupce organizátora všech tří soutěží - společnosti ABF, a. s. - předsedu představenstva Pavla Sehnala a generálního ředitele Tomáše Kotrče. Nechyběli zástupci odborných médií, nominovaní architekti a další představitelé odborné i laické veřejnosti.
Architekt roku 2018
Petr Hájek se narodil se v roce 1970 v Karlových Varech. Absolvoval studium na Fakultě architektury na Českém vysokém učení v Praze a Školu architektury na Akademii výtvarných umění v Praze. V roce 1998 založil společně s Tomášem Hradečným a Janem Šépkou architektonickou kancelář HŠH architekti nyní HXH (kde je stále jednatelem) a v roce 2009 vlastní architektonickou kancelář Petr Hájek Architekti, s. r. o. K nejznámějším realizovaným stavbám patří: Horní náměstí v Olomouci (HŠH architekti, památka UNESCO), Jiřské náměstí na Pražském hradě (HŠH architekti, památka UNESCO), Arcidiecézní muzeum Olomouc (HŠH architekti, památka UNESCO), Úpravy zámeckého návrší v Litomyšli (nádvoří, park, konírna, kočárovna, HŠH architekti, památka UNESCO), Jízdárna-multifunkční sál (HŠH architekti, památka UNESCO), Vila v Berouně (HŠH architekti), Vila v Černíně (HŠH architekti), Obytné kontejnery, KCEV – vzdělávací centrum Krkonošského národního parku, Dům Chameleon, expozice národního pavilonu na světové výstavě La Biennale di Venezia 2016 (Bradňanský, Hájek, Halada, Studený, Zervan), rozšíření Centra současného umění DOX+, rekonstrukce vodárenské věže v Praze 7 či terasy paláce Lucerna. Za svou práci získal řadu ocenění (Cena Grand Prix Obce architektů, Evropská cena Freiraum no2, Bauwelt–Preis, Stavba roku, Cena Klubu za starou Prahu, Cena R. Eitelbergera, Evropská cena Piranesi prize /honorable mention/, čtyřikrát česká nominace na evropskou cenu Miese van der Rohe, Sustainable architecture award Ferrara /honorable mention/. Od roku 2004 působí jako pedagog na Fakultě architektury ČVUT v Praze, kde byl v roce 2017 jmenován profesorem. Od roku 2012 rovněž vede autorský ateliér architektury na Vysoké škole výtvarných umení v Bratislavě. Je zakladatelem a předsedou představenstva nadačního fondu na podporu umění a talentu Art-Now a zakladatelem sdružení LEA – Laboratoř Experimentální Architektury. Za svou pedagogickou práci na výzkumu v oblasti urbanismu s názvem „anastomosis“ získal v roce 2012 cenu rektora ČVUT za aplikaci výzkumu v praxi. Je autorem výstav v ČR i v zahraničí (Praha, Brno, Liberec, Oslo, Vídeň, Paříž, Londýn, Bratislava, Benátky). V roce 2015 inspiroval a ilustroval román „Urbo Kune“ spisovatele Miloše Urbana, který se odehrává v utopickém městě navrženém v jeho ateliéru na FA ČVUT. V současné době navrhuje a realizuje tyto projekty: Rekonstrukce kina OKO v Praze 7, Dům Bílá růže – Kašperské Hory, Astronomická observatoř hradu Pirkštejn v Ratajích nad Sázavou, Muzeum lanové dráhy v Peci pod Sněžkou, krematorium pro zvířata „Věčná loviště“, Podobný dům, Dům periskop, Dům pro lékařku a buddhistu, Dům pro malíře.
Odůvodnění poroty/ Výrazný architekt střední generace i vlivný pedagog. Jeho realizace představují výjimečné počiny na poli architektury s přesahy i do jiných oborů. Tvorba reaguje na kontext, zároveň je svébytná a experimentální. Věnuje se nejen projektům jednotlivých staveb, ale dlouhodobě i urbanismu. Za významná díla lze považovat Krkonošské centrum environmentálního vzdělávání ve Vrchlabí (2013), koncepci pavilonu na Benátském bienále (2016) nebo vítězný soutěžní návrh na rekonstrukci ostravských jatek na galerii (2017). V současnosti dokončil v Praze dostavbu Centra současného umění DOX a rekonstrukci vodárenské věže na Letné pro dům dětí a mládeže a mateřskou školu. Kromě jiného aktivně vystavuje a je spoluautorem řady publikací.
Čestné uznání - Architekt roku 2018
Dagmar Vernerová / Ročenka Česká architektura, vydavatelství PROSTOR – architektura, interiér, design, o.p.s. (2000-2018)
Odůvodnění poroty/ Osmnáct svazků ročenek Česká architektura, za nimiž stojí Dagmar Vernerová, obohacuje odbornou i laickou veřejnost o aktuální dění na zdejší architektonické scéně. Již téměř dvacet let vydavatelka oslovuje praktikujícího architekta či architektku, kteří zodpovídají za výběr publikovaných staveb realizovaných v posledním roce. Graficky i obsahově skvěle zpracovaná ročenka nechybí v knihovně žádného českého architekta a je také vyhledávaným dárkem pro zahraniční hosty. Aktivita Dagmar Vernerové svým způsobem nahrazuje činnost veřejné instituce, od níž by se očekávala propagace české stavební kultury podobným souhrnem každoročních významných realizací, událostí a počinů.
Architekt obci 2018
V rámci soutěže Architekt roku 2018 byly vyhlášeny rovněž výsledky soutěže Architekt obci 2018. Cena Architekt obci je udělována za dlouhodobou spolupráci mezi architektem a samosprávou při tvorbě a plánování obcí a měst. Vyhlašovatelem soutěže je Ministerstvo pro místní rozvoj, Svaz měst a obcí ČR a časopis Moderní obec. V hlasování veřejnosti získala nejvíce hlasů obec Řečany nad Labem společně s Ing. arch. Ondřejem Doulem za přestavbu komunitního domova pro seniory, který vznikl z bývalého domu služeb.
-
Třetí místo v soutěži Architekt obci získala obec Nové Sedlice ve spolupráci s Ing. arch. Břetislavem Světlíkem za rekonstrukci a zateplení mateřské školy v Nových Sedlicích.
„Někdy stačí uvést věci do původního stavu, technicky vylepšit a správně používat. Na výsledku je pak patrná souhra investora (obce), architekta a uživatele. Školka v Nové Sedlici o této zásadní souhře svědčí.“ Josef Pleskot
-
Na druhém místě se za svůj projekt Střed obce Prostřední Bečva – náves umístila obec Prostřední Bečva s Ing. arch. Danielem Barošem, Ing. arch. Michalem Nejezchlebem a Ing. arch. Lucií Bartoňovou z ateliéru Henkai architekti.
„Často se stává, že velké a komplexní úkoly začínají zdánlivým detailem. V Prostřední Bečvě to vypadá na podobný případ. Od výtvarného řešení jedné fasády, k celkové úvaze o roli a podobě veřejného prostoru obce. Z předložených materiálů je vidět, že spolupráce mezi obcí a architekty nabyla pevnějšího rázu a nese první, velmi kultivované výsledky.“ Adam Gebrian
-
Vítězem soutěže Architekt obci pro rok 2018 se po důkladném prostudování jak podkladů, tak doporučení odborné poroty, jejíž složení je totožné s Architektem roku, stal projekt Statutární město OSTRAVA - městského obvodu Mariánské Hory a Hulváky + Ing. arch. Iva Seitzová Regenerace sídliště Ostrava - FIFEJDY I - sídliště, kde to žije...!!! Starostka městského obvodu Liana Janáčková na ceremoniálu poděkovala Ivě Seitzové za mnohaletou úspěšnou spolupráci a vyzdvihla především dopad zásahů do veřejného prostoru na komunitní život v lokalitě.
„Porota velmi ocenila komplexní, vytrvalý a k veřejnosti otevřený přístup během regenerace veřejných prostranství ostravského sídliště Fifejdy I.“ Regina Loukotová
Představení vybrané tvorba PROF. ING. ARCH. MGR. AKAD. ARCH. Petra Hájka
Centrum současného umění DOX+
Autor: Petr Hájek Architekti
Soubor budov DOX+ rozšiřuje Centrum pro současné umění DOX v Praze 7. Původní komplex s těžištěm v expozičních prostorech je doplněn o prostory pro tanec, hudbu, film, videoart… DOX+ tvoří tři budovy: administrativa, multifunkční sál, zkušebna.
Město filmu – Galegion
Ateliérové zadání na FA ČVUT v roce 2015. Prostorové město filmu Galegion je umístěno do mostní struktury nad železniční tratí v Praze-Modřanech a je navrženo jako malé město s mnoha budovami (kino, archiv, muzeum, postprodukce, lázně, bytový́ dům, elektrárna…). Jednotlivé části a budovy města jsou vzájemně propojeny. Autorem slova Galegion, vytvořeného pro tento náš projekt, je matematik a teoretik Ivan M. Havel. Galegion má vystihovat stavbu instituce křížící provozy muzea, galerie a archivu.
Multifunkční sál v Litomyšli
Autoři: Petr Hájek, Tomáš Hradečný, Jan Šépka / HŠH architekti
Inspirací pro návrh sálu je hudební nástroj. Úkolem bylo do historické budovy kočárovny navrhnout univerzální sál pro pořádání koncertů, výstav, přednášek a dalších společenských akcí. Obtížnost tohoto úkolu spočívala ve velké době dozvuku stávajícího prostoru, který přesahoval čtyři sekundy. To je dobré například pro varhanní koncert, ale problém pro komorní hudbu nebo mluvené slovo. Vzhledem k různorodosti těchto požadavků a historické hodnotě objektu byl do stávajícího prostoru vložen nový objekt, který má v sobě integrovanou techniku pro změnu funkce. Nový objekt je složen z posuvného čela a pevného korpusu. V korpusu jsou umístěny šatny účinkujících, prostor techniků a sociální zařízení hostů. Medová barva a průsvitnost laminátu dodává vloženému objektu vznešený vzhled. Ve výsledku objekt působí jako broušený šperk vložený do historického sálu.
Expozice národního pavilonu na světové výstavě La Biennale di Venezia 2016
Autoři: Benjamin Bradňanský, Petr Hájek, Vít Halada, Jan Studený, Marián Zervan
Expozice „Care for Architecture: Asking the Arché of Architecture to Dance“ poukazuje na zápas o zachování, rekonstrukci a obnovu areálu Slovenské národní galerie v Bratislavě. Soubor staveb byl z části realizován v letech 1969–1979 podle projektů (1962, 1963, 1967–1969) předního slovenského architekta Vladimíra Dedečka. Výsledek veřejnost nikdy jednoznačně nepřijala a bylo zapotřebí úsilí mnoha aktérů, včetně architektů, aby areál nezanikl. Model SNG v měřítku 1:17,78 spolu s obrazovkami instalovanými na stěnách pavilonu dokumentují reakce veřejnosti, umělců a architektů několika generací. Expozice vstupuje do diskuse se zadáním 15. bienále architektury v Benátkách s přesvědčením, že pro architekturu jsou kromě péče (solicitude) a obstarávání (concern) důležité především nové architektonické koncepty a projekty (care for architecture / starost o architekturu), proměna metafor frontových a předních linií na metafory tance.
Sdílet / hodnotit tento článek