Ptáci naráží do skel budov, do prosklených fasád i zábradlí. Dosud jedná o problém téměř nediskutovaný a především neřešený. V současné chvíli není v ČR jediná střední ani vysoká škola technického směru, která by své studenty poučila. Chybí jakýkoli přehled běžně používaných materiálů z hlediska (ne)bezpečnosti pro ptáky, neexistují závazné normy, které by bezpečnost staveb pro ptáky zajišťovaly. Přitom ptactvo je důležitým prvkem ekosystému. Člověk by měl přijmout odpovědnost za životní prostředí, které stále více ovlivňuje a nárokuje.
Úhyny ptáků se tak, pokud vůbec, řeší dodatečným zabezpečením, často se zřetelnými stopami provizoria. Obvykle se ovšem situace „zvládá“ pouhým odklízením ptačích mrtvolek, pokud možno ještě dřív, než úhyny zaznamená veřejnost.
Černá ptačí silueta sama o sobě nefunguje, je to mýtus, na který stále doplácí tisíce ptáků životem.
Které plochy jsou pro ptáky nebezpečné?
Prakticky všechny prosklené plochy mohou být ptákům nebezpečné, velmi záleží na jejich povrchové úpravě a především umístění. V zásadě se plochy dají rozdělit do dvou skupin:
Zrcadlící (reflexní) výplně
Tyto typy výplní jsou obecně považovány za nejnebezpečnější. Jejich povrchová reflexní úprava odráží sluneční záření i většinu jeho tepelné energie, takže při slunečném počasí nedochází k prudkému zvyšování teploty uvnitř budovy. Jsou často využívány k vnějšímu opláštění celých budov nebo jejich částí, reflexní úpravu mají také často okna orientovaná na jih.
Zároveň věrně odráží své okolí, čímž vytváří fiktivní prostředí, do kterého se ptáci pokoušejí pronikat. Zrcadlící se zeleň nebo obloha se jeví jako vzdálený cíl a ptáci pak na výplně naráží v plné rychlosti. Tyto střety velmi často končí smrtí ptáka.
Čiré (transparentní) výplně
Čiré sklo nebo jiný materiál (plexiskla, polykarbonáty) je za běžných světelných podmínek pro ptáky jen obtížně viditelné. Je to nejčastější výplň protihlukových stěn, oken, vchodových dveří, skleníků, zimních zahrad a podobných staveb.
Čiré výplně se obvykle užívají tam, kde umožní průhledy do interiérů objektů, do atrií, často osázených okrasnou zelení nebo průhledy celými stavbami. V takových situacích jsou pro ptáky velkým nebezpečím. Mějme však na paměti, že i zcela čiré výplně se mohou při určitém úhlu dopadu světla zrcadlit, čirá výplň se pak může chovat jako reflexní.
Které stavby jsou pro ptáky nebezpečné?
Které stavby jsou pro ptáky nebezpečné, resp. jak nebezpečnost ploch/staveb posoudit? Nejvíce se o nebezpečných sklech hovoří v souvislosti s protihlukovými stěnami, ale prakticky stejně nebezpečné může být okno vašeho domu nebo třeba čiré zábradlí terasy, skleník nebo zimní zahrada.
Velmi záleží na tom, jak a kde je plocha umístěna, zda se nejedná o průhled budovou, nebo okno (či jinou plochu - dveře, zimní zahradu, zábradlí terasy) směřující do zahrady, parku, lesa nebo k vodnímu toku či vodní ploše, jejíž břehy jsou často porostlé pásy zeleně. Zeleň totiž zásadním způsobem určuje, kudy ptáci létají. Velmi je také láká zeleň za okny – pokojové rostliny, rostliny ve sklenících apod. Za rizikové se obecně považují nezabezpečené plochy větší než 1 m2 vzdálené do 30 m od souvislé zeleně ve výšce do 30 m nad zemí.
Formulář – metodika posouzení
Pro jednoduché posouzení rizikovosti vašeho domu, ale i jiných staveb jsme připravili dotazník, který vám pomůže posoudit celkovou rizikovost stavby. Dotazník najdete na stránkách České společnosti ornitologické.
Jak zabezpečit skla proti nárazu ptáků
V příštím článku se podíváme, jakým způsobem lze skla elegantně zabezpečit tak, aby to lidskému oku nevadilo a pro ptáky byla skleněná plocha rozpoznatelná. Jen zopakujeme, že černá ptačí silueta viditelná na některých stavbách sama o sobě nefunguje!
Nenechte si ujít nic z obsahu portálu ESTAV.cz! Aktivujte si týdenní zpravodaj zdarma.
Sdílet / hodnotit tento článek