„Já jsem si São Paulo nevybral, to město si vybralo mě,“ říká Flavio Castro. Osobně by prý preferoval bydlení na klidném venkově. Jenže když si vás vaše profese vyvolí k tomu, že musíte bydlet v zásadě co nejblíže klientům metropolitní oblasti s 12 miliony obyvatel? Nemáte moc na výběr, snad až někdy časem. Do té doby ale musí šéf-architekt FCstudio setrvat v rušném městě. A aby si doma skutečně mohl odpočinout, vymyslel pro sebe (ve spolupráci s kolegyní Flávií Marques) originální projekt dynamického domu.
Dům s pořádným krunýřem
V čem ona dynamičnost spočívá? Že jakmile počasí přeje a Castro má zrovna náladu, otevírá se jeho dům vzdušně do okolí. A naopak, když nálada na sousedy není nebo je třeba vyrazit někam na cesty, stane se z celého domu nedobytná a neproniknutelná krabice. Je to vlastně velice prosté. Jednopatrový dům pravidelného geometrického tvaru, s parametry základny 10x20 metrů, je vlastně krabicí obtaženou pohyblivou fasádou. Celý dům tak můžete snadno otevřít slunci, nebo naopak potáhnout kovovým krunýřem.
„Hlavní výzvou celého projektu bylo vytěžit z existující plochy, stojící na rohové parcele, co nejvíce,“ říká Castro. Denní světlo, čerstvé přímořské povětří, kontakt se zelení a hlasy ptáků v korunách stromů. Proti tomu je ale třeba postavit dva domy sousedů, kteří ponechávali obyvateli jen malé zdání soukromí. Zapotřebí tedy vymyslet objekt, který dodrží dialog s okolní zástavbou, ale přitom neztratí nic ze své osobitosti. Proto vznikl návrh obytné krabice, nazvaný výstižně Casa Box.
Žádné zdi, jen volnost
Zády postavený k ulici, dynamickými stěnami k sousedům, doširoka otevřený miniaturní zahradě. Na úrovni přízemí dochází k plnému napojení interiéru na okolní zahradu. Je v zásadě integrována dovnitř, hranice tu prakticky mizí. Casa Box „končí“ jen kousek za vnější terasou obvodovou zdí, přičemž obojí se ztrácí v zeleni. Iluze nekonečné smaragdové džungle rozhodně dokonalá není, ale z příjemně zastíněného obývacího pokoje se skutečně díváte přímo ven na vertikální zahrady.
Organicky působící vegetace je kontrolována designem terasy a vertikální ozeleněné stěny, vyvažujícím prvkem je tu předěl posuvných dveří, zarámovaných průmyslovou ocelí. Nutno dodat, že v přízemí se kromě oddělené toalety a koupelny nenachází žádné stěny. Z ulice tedy vstoupíte přímo do pokoje, který končí dvorkem. Pocitu volnosti přispívá absence dělicích bariér, které jsou v interiéru spíše jen naznačeny „funkčními ostrůvky“, kuchyňské linky a sedací soupravy.
Světlo tancující po podlaze
Krytí podlahy souměrnými mramorovými deskami tu navíc velmi hladce přechází do úseků vysypaných napevno přilepeným obroušeným štěrkem. Tím samý, jako se nachází na terase. Pokud rádi chodíte bosky, můžete si jen pohybem po obývacím pokoji slušně namasírovat chodidla. Tato záležitost navíc intuitivně rozděluje jinak neseparovaný prostor na část formální a obytnou. Na stěnách pod stropem v přízemí se nachází řada menších oken, a světlo sem přivádí i světlovod vyvedený ze střechy.
Tma a šero skutečně nejsou doménou Casa Box. I když venku panují tropické teploty, nepocítíte tu ani vysokou vzdušnou vlhkost. Dům si prostě bez výčitek bere z okolního klimatu to nejlepší, a negativa hladce odstiňuje. To nejlepší ale čeká až na ty odvážné. Proč? Protože do prvního patra dorazíte jen po nášlapných kamenech, volně vyvedených ze stěny bez zábradlí. Castro se tu jistě pohybuje intuitivně, ale pád do květináče kombinovaného s knihovnou nebo na stylový designový prosklený stolek by asi nikdo riskovat nechtěl.
Jste zvědaví na okolní svět?
V prvním patře je pak zvolen trochu odlišný přístup. Širokou otevřenost přízemí tu nahrazuje požadavek soukromí. Vnější fasáda se skládá z mohutných okenic ze zbrázděné oceli (se elektrostatickým nátěrem), které mohou být buď zcela, nebo částečně otevřeny. Záleží na míře požadovaného soukromí. Většinou ale platí, že veřeje směrem do ulice zůstávají zavřené. Izolují totiž nadbytečný hluk velkoměsta, navíc mezinárodní letiště se nachází právě tím směrem. A celkově je to bezpečnější.
Flavio Castro si zakládal na tom, že jeho Casa Box bude vystavěna na principech udržitelnosti. Industriální ocelí, která vyniká dlouhověkostí a je ze své podstaty recyklovatelná, na tom nic neztratil. Nehledě na to, že místy perforovaný kov podporuje přirozenou ventilaci. Sice akumuluje teplo, ale do interiéru jej výrazně nesálá. Systém volitelného otevírání okenic dává obyvateli velkou svobodu v tom, jak vzdušnou si přeje ložnici mít. Dvě třetiny fasády mohou na této úrovni jednoduše zmizet, nebo se zase objevit. A kam vedou další schody?
Nevlídná? Jistě, ale jen zvenčí
Na střešní terasu, která slouží ke klidu a relaxaci. Její zúžený profil, lemovaný vysazenou slunci odolnou vegetací, mírně omezují dva světlovody, směřující do nižších pater. Jako místo k posezení ale nemá střešní terasa chybu. Nachází se totiž v úrovni korun stromů, rostoucích v sousedství. Z této výškové úrovně navíc přehlédnete i střechy ostatních domů, protože jste tu na nejvyšším bodě. Není to úplně orlí hnízdo, ale pro pocit „trosečníka na opuštěném ostrově, který nerušeně sleduje západ slunce“ to rozhodně stačí.
Jestli je něčím Casa Box kuriózní, tak nejspíš tím, jak intenzivně vyvolává při pohledu zdáli nebo z ulice dojem nevlídné stavby. Hrubé a necitelné kovové kostky. A jak odlišný je pak prožitek z pohybu a pobytu uvnitř. Objekt přitom respektuje výškové parametry okolní zástavby, nevybočuje z průměru. Pokud jde o detaily návrhu, Castro bedlivě zvažoval orientaci objektu ke světovým stranám, tak aby maximum přirozené ventilace a osvětlení, a přitom se mohl „stranit“ sousedům.
Diskrétní podívaná, stylové bydlení
Struktura celého domu je především kovová, s výjimkou podlah z betonových panelů. Ty byly vybrány s ohledem na celkovou stabilitu, osvědčené kvality ve stavbách tropického pásma a samozřejmě i kvůli rychlosti stavby. Jistá originalita tkví i v tom, že architekt zapracoval do svého domu prefabrikované industriální části (masivní traverzy). „Nechtěl jsem prostě čekat na zakázkovou výrobu, a bral jsem to, co bylo na skladě v dostatečném množství,“ dodává k tomu Castro.
Je prý zajímavé, že tyto materiály jsou cenově sympatické a volně dostupné, a přitom jsou využívány u brazilských staveb v méně než 5 % případů. Ostatní materiály jsou podobně nenáročné, k jejich shánění nebylo zapotřebí zprostředkovatelů. Sklo i dřevo zpracoval sám Castro, s tím, že systém vnitřních dekorací odpovídá jeho osobitým potřebám. Fakt, že architekt, designér nábytku i klient jsou jednou a tou samou osobou přispěl k velmi harmonickému pojetí celého interiéru.
Dům využívá moderních prvků udržitelnosti a soběstačnosti stavby. Ozeleněná střecha pozitivně ovlivňuje klima, což v horkém brazilském létu oceníte. Slunce je využíváno k ohřevu vody, vertikální zelené stěny čistí vzduch. A k dispozici je i chlazení vzduchu vodní stěnou z připraveného zásobníku. V konečném důsledku se nevraživě působící hranatá kostka domu mění na velmi příjemné místo k životu, hřejivé, lidské a přitom velmi diskrétní.
Údaje o projektu
| Název projektu: | Casa Box / Box House |
| Typ projektu: | projekt obytného domu |
| Architektonické studio: | FCstudio |
| Lokalizace: | São Paulo, Brazílie |
| Vedoucí projektu: | Flávio Castro |
| Design interiéru: | Flávio Castro |
| Spolupráce: | Flávia Marques |
| Dodavatelé materiálu: | BD Barcelona Design, Grohe, Vibia International, Levitare, STR, Deca, Jacqsa Distrib Vidros, Moroso |
| Dodavatelé stavby: | Rossin + Tramontina, Useaço, Estudio Bola |
| Klient: | Flávio Castro |
| Rok dokončení (finalizace): | 2017 |
| Využitelná plocha: | 240 m2 |
| Zastavěná plocha: | 200 m2 |
| Počet pater: | 1+1 |
Sdílet / hodnotit tento článek