I v našich českých dějinách v minulém století se vyskytovaly plány rozvoje životní úrovně obyvatel, které byly na papíře plněny na více jak 100 %, zatímco na regálech obchodů zboží mizelo. Proto se věnujme realitě, ve které na řadě míst, v rodinných domech určitě, k jejich zanedbatelnému podílu na celosvětové produkci CO2 zůstane vytápění propanem ekologicky a ekonomicky velmi přijatelnou variantou, se kterou souvisí velká míra odolnosti vůči výpadkům dodávky elektrické energie ze sítě.
Chemicky se propan skládá jen z uhlíku a vodíku (C3H8). Legislativní tlak na snižování škodlivých emisí vznikajících při spalování plynů se vzduchem dosáhl takové míry, že jejich koncentrace se v některých případech již blíží spodnímu limitu měřicího rozsahu běžných přístrojů. Využití propanu pro vytápění i tím, že při spalování nevzniká prach, popel, tak patří k nejekologičtějším způsobům, který nezhoršuje kvalitu vzduchu v blízkém okolí. Nedoprovázejí jej emisí hluku, což je zásadní nevýhoda a limit pro uplatnění nyní často poptávaných tepelných čerpadel vzduch-voda.
Výhřevnost zkapalněného propanu je 46,40 MJ/kg, tj. 12,9 kWh/kg. Při průměrné roční potřebě tepelné energie pro vytápění okolo 70 kWh/(m2.rok) moderního nízkoenergetického domu s mírně nadstandardní užitnou plochou 200 m2, se stupněm využití propanu 96 % při částečné kondenzaci (spalné teplo 50,35 MJ/kg, tj. 13,4 kWh/kg) v kvalitním plynovém kondenzačním kotli vychází roční potřeba propanu na necelých 1.100 kg. Při hustotě propanu 493 kg/m3 je k uložení roční zásoby třeba objem jen 2,23 m3.
S propanem spojil velkou část svého profesního života pan Miroslav Novotný, zástupce společnosti Tomegas s. r. o. Redakce TZB-info mu proto k využití propanu pro vytápění položila několik otázek.
Celý článek čtěte na vytapeni.tzb-info.cz/vytapime-plynem/.
Sdílet / hodnotit tento článek