Značná část středečních rozhovorů se věnovala cirkulární ekonomice a využití odpadů, zejména těch stavebních. Podle Laury Mitroliosové z Institutu cirkulární ekonomiky končí 45 % českých odpadů na skládkách, což není dobře. Opakovaně zaznělo, že skládkovací poplatky jsou v ČR příliš nízké a lidem ani firmám se tak příliš nevyplatí nakládat s odpady jinak. Vizí cirkulární ekonomiky přitom je, aby odpadu vznikalo jen minimum, většina nepotřebných materiálů se znovu využila a odpad, který už nejde využít lépe, se využil alespoň energeticky.
Levné a přitom zcela vyhovující materiály lze na určité druhy staveb získat využitím druhotných surovin, o kterých hovořil Cyril Klepek, ředitel burzy druhotných surovin CYRKL. Druhotné suroviny pocházejí ze stavebního odpadu, který vzniká při demolici stavby. Demolice tomu ovšem musí být přizpůsobena. Mezi využitelné materiály patří betony, sádrokartonové desky, zemina, dřevo, plasty a další. Ty se nově shromažďují na burze druhotných surovin CYRKL. Ta nefunguje jen jako klasický online bazar, ale nově umí inzerát automaticky přečíst a propojit s potenciálními zájemci. K hlavním výhodám patří mimo pozitivních dopadů na životní prostředí také vynechání prostředníků a zkrácení fyzické vzdálenosti mezi stranami nabídky a poptávky. Obojí se pozitivně projevuje na ceně materiálů.
Jaké jsou dopady staveb na životní prostředí? O tom jsme hovořili s Marií Nehasilovou, výzkumnicí Univerzitního centra energeticky efektivních budov (UCEEB) ČVUT. Nejvíce budova zatíží životní prostředí kvůli velké spotřebě energie během svého užívání. Druhou největší zátěží pro životní prostředí je potom výroba materiálů na stavbu. A protože seznam použitých materiálů je znám z rozpočtu stavby, je možné k němu přiřadit údaje z databáze environmentálních dopadů a získat tak přehled o „ekologické stopě“ zanechané stavbou budovy. Na UCEEB momentálně spolupracují se společností DEK Projekt s cílem zakomponovat environmentální dopady jednotlivých materiálů do BIM nástroje a začít je používat při přípravě projektů.
Další rozhovory se zabývaly převážně právními a formálními náležitostmi staveb.
Zdeněk Petrtyl, energetický specialista, hovořil o možnosti dosažení energetických úspor v rodinných a bytových domech. Zdůraznil komplexnost a koordinaci veškerých investic a varoval před laickým řešením.
Jan Cimburek, ředitel společnosti Refaglass nám popsal možnosti využití pěnového skla při zakládání staveb. Zdůraznil jednodušší technologické řešení založení domu na tepelněizolačním podsypu z pěnového skla bez využití betonových základových pasů. Nejen, že je to pro založení technologie jednodušší, ale i ekonomičtější.
Projektová dokumentace pro rodinný dům bylo téma rozhovoru a Romanek Kučírkem. Rozhovor byl zaměřen především na laiky a koncové stavebníky a zdůraznil rozdíly mezi jednotlivými fázemi projektové dokumentace. I přes to že stavebníci často nevyžadují dokumentaci k provedení stavby, architekti, projektanti i právníci její vypracování důrazně doporučují. Jedině taková dokumentace je vhodným podkladem pro sestavení smlouvy o dílo.
Na téma stavebního práva mluvil Vítězslav Dohnal. Představil především novou příručku portálu ESTAV.cz Jak na povolení rodinného domu, na které se sám podílel jako garant a recenzent. Příručka je volně dostupná na veletrhu na stánku TZB-info a ESTAV.cz. O povolování netradičních staveb a postupu jak se vyhnout při jejich výstavbě problémům se sousedy mluvil Radek Motzke, který mimo rozhovoru před kamerou i radil celý den zájemcům o právní rady z řad návštěvníků veletrhu.
Další z dam v našem online studiu byla Michaela Pánková, manažerka komunikace akce Open House Praha, kde je ESTAV.cz mediálním partnerem. Pátý ročník proběhl letos v květnu a Michaela Pánková pozvala diváky na šestý ročník. Zajímavostí je, že akce se z Londýna, kde před 25 lety koncept vznikl, rozšířila více než do 40 světových měst. Pražská akce Open House pak úzce spolupracuje s akcí Open House ve Vídni.
Sdílet / hodnotit tento článek