21. století orientované na pokrok má tendenci eliminovat duchovní stránku z života člověka. Australští architekti ze studia Iredale Pedersen Hook Architects přišli s inovativním projektem rezidenčního domu, ke kterému náleží také prostory kostela a altánu.
S prostorem, který čítá 1012 čtverečních metrů, není nutné troškařit, stačí trocha fantazie a může vzniknout inovativní rodinné bydlení na míru klientům. Ti zakoupili pozemek spolu s anglikánským kostelem svatého Ondřeje z roku 1903, prvním ve zdejší oblasti Mundaringu, který zabírá plochu 65 metrů čtverečních. Součástí je také altán z 80. let, ve tvaru oktagonu, o rozloze 30 čtverečních metrů. Glen Forrest House + Church nejenže navrací potenciál duchovna do zóny domova, ale také zohledňuje environmentální aspekty moderní architektury.
Sociální a ekologické hledisko projektu
Architekti realizovali přání klientů a do původního konceptu pozemku dosadili rodinnou rezidenci. Díky holistickému přístupu celého týmu se stal projekt Glen Forrest House + Church prototypem inovativního rodinného bydlení, který spojuje sociální a ekologický rozměr architektonických prvků. Nejdříve bylo nutné určit umístění domu tak, aby jeho pozice vůči kostelu byla vyjádřením uznání významu dříve veřejné budovy, která má pro místní církevní komunitu stále hluboký duchovní hodnotu. Dlouhá obdélníková konstrukce rezidence je umístěna před altánem tak, aby nebránila výhledu na svatostánek. Dům s kostelem fyzicky spojuje pouze rozvětvená terasa, která je přímo před budovami, částečně zastřešená a symbolicky tvoří tvar kříže.
Z environmentálního hlediska je důležitý vodovodní systém, který je součástí větší sítě vodních útvarů. Zajišťuje regulaci dešťové vody a poskytuje vláhu rostlinám. Majitelé se rozhodli vegetaci ponechat v původní podobě, v jaké ji zakoupili s pozemkem. Zadržování vody na místě také slouží jako napajedlo ptactvu. Severní strana domu je stěna verandy, která ukazuje použití syntetického a přírodního materiálu. Je sestavena z šedých polykarbonátových desek a recyklovaných prken z australského eukalyptu, stromu známého jako Jarrah, který je ceněný pro svou trvanlivost, pevnost a univerzální využití v interiéru i exteriéru.
Dále se architekti rozhodli využít solární energii, která napájí obě budovy přes fotovoltaické články. Cesta od domu vedoucí ke kostelu je dlážděna recyklovanými cihlami.
A z kostela rovnou domů!
Omítka odhaluje původní cihlovou texturu stěn. Majitelé mají k dispozici nová světla, ale užívají také původní závěsná ze 70. let. Prostor je nyní předělán na místnost s multifunkčním využitím. Cestou po verandě orientované na sever se nabízí přerušovaný pohled na kostel.
Panely na verandě poskytují ochranu před sluncem a dostatek soukromí. Zajímavé je už samotné „zasazení“ domu, jehož spodní konstrukce se směrem od kostela vynořuje ze země. Podstata konceptu rezidence je inspirovaná původním profilem, ale ztvárněná v novém střihu. V prvním podlaží se nachází garáž s dílnou a skladem. V druhém patře hned vedle schodiště je otevřený prostor, který vede z obývacího pokoje přes jídelnu ke kuchyňskému koutu. Zbytek místností je zařízený jako ložnice, (jsou tu celkem tři), přičemž hlavní ložnice má otevřený přístup do vlastní koupelny. Obyvatelé ostatních pokojů mají k dispozici společnou koupelnu, jejíž součástí je také prádelna.
Celostní architektura udává směr budoucnosti
Podtrženo, sečteno, mít budovu kostela přímo za domem není na škodu. Z místa bydliště se tak stává centrální bod místní duchovně založené komunity, majitelé jsou ve středu zdejšího dění a nic jin neuteče. Navíc si díky umu týmu ze studia Iredale Pedersen Hook Architects splnili sen o moderním bydlení. Celostní architektura tohoto projektu je pro svůj sociální a ekologický rozměr inspirací všem, kteří chtějí držet krok s dobou.
Sdílet / hodnotit tento článek