Pokud budeme hledat rozdíly mezi větráním nové dřevostavby a domů z jiných stavebních materiálů, tak je z pohledu požadavků na výkon větrací jednotky a co nejdokonalejší provětrávání místností nenajdeme. Stavební materiály a výrobky dnes podléhají přísným technickým a hygienickým standardům, přísné jsou požadavky na energetickou spotřebu domu, takže z hlediska větrání mezi novými domy z různých stavebních materiálů být rozdíly ani nemohou. Návrh systému větrání je pro takové domy prakticky totožný. Pro rodinné domy, byty, penziony atp. lze využít rekuperační větrací jednotky Ventbox, které včetně doplňujícího materiálu a technické pomoci dodává společnost Thermwet.
Základní podmínky návrhu
Zásadní je tedy návrh větracího systému Ventbox zohledňující skutečný provozní režim domu. Začíná se od jednotlivých místností, do kterých se musí podle jejich objemu a předpokládaného počtu lidí a jejich předpokládané činnosti v místnosti přivést dostatečné množství čerstvého vzduchu. Tyto požadavky se postupně nasčítají a vyjde maximálně potřebné množství vzduchu. Realita je taková, že ne všechny místnosti jsou plně obsazeny lidmi, a tak se volí kompromisně nižší množství vzduchu na základě zkušeností a podle něj se vybere vhodná větrací jednotka Ventbox. Například v obývacím pokoji není po celých 24 přítomna celá rodina. Ovšem je správné, aby rozvody vzduchu dokázaly v případě potřeby každou místnost zásobovat maximálně požadovaným množstvím vzduchu.
Rozdíl mezi návrhem větrání nového domu a modernizovaného
V nových domech s těsnou stavební obálkou, vhodně řešenými okny, dveřmi, komínovým systémem, odvětrávací digestoří atp., je návrh větrání standardním řešením. Při záměru instalovat větrání do rekonstruovaného domu je nutné zvážit, a nejlépe se poradit s odborníky, jaký typ větrání zvolit. V novostavbách se volí rovnotlaké, při kterém se z místností odvádí stejné množství vzduchu jako se přivádí. Pokud je stavební obálka starého domu netěsná, pak je výhodnější zvolit mírně přetlakové větrání. To zajistí, aby do místností nevnikal vzduch mimo větrací systém zvenku například štěrbinami okolo oken, dveří aj. Pak centralizované větrání spolehlivě zajistí například i velmi požadovanou filtraci venkovního vzduchu od prachu a alergenních látek.
Předvídaví lidé myslí dopředu
Pro instalaci větrací jednotky Ventbox potřebujeme najít stěnu k jejímu zavěšení a pak prostory, kudy povede potrubí přivádějící a odvádějící od jednotky jak všechen vzduch mezi jednotkou a vnějším prostředím, tak do jednotlivých místností. Vzhledem k výkonu větrací jednotky Ventbox není problém i větší délka potrubí. Vše po té závisí na dobré projekční práci.
Každá modernizace domu je specifická, takže těžko lze stanovit společné znaky. Nabídka sádrokartonových systémů umožňuje poměrně snadné schování dodatečně instalovaných vzduchových potrubí a nemusí jít o snížení stropu v celé jeho ploše. Některé trámové konstrukce stropů jsou duté, takže zde vzniká příležitost pro vedení potrubí.
Pokud jde o záměr nové výstavby domu, pak lze jen doporučit každému stavebníkovi, aby si pro rozvody vzduchu pro centralizované větrání vytvořil stavební předpoklady, i když v době výstavby s centralizovaným větráním nepočítá. Protože dodatečné řešení bude vždy spojeno s překážkami v užívání domu, zbytečnými náklady a většinou ani vzduchové potrubí nebude možné schovat tak, jako když se s ním počítalo dopředu. Tedy konzultovat problematiku větrání, udělat základní návrh větrání a ten přenést do realizačního projektu stavby. Náklady na přípravu? Zanedbatelné.
Realizace
Pokud je projekt centralizovaného větrání zohledněn v realizačním projektu stavby, pak se instalace větracího systému v dřevostavbě a domu z jiných materiálů liší jen v detailech. Především ve způsobu upevnění potrubí na dřevěnou nebo zděnou konstrukci. Dřevostavba má stěny, stropy zpravidla složené z několika vrstev různých materiálů. Pokud stěny, stropy, vznikají na stavbě, bývá možnost vzduchové potrubí uložit do vrstvy s tepelnou a zvukovou izolací. U zděných materiálů je třeba ponechat volné kanálky, šachty pro instalaci vzduchového potrubí, případně počítat s podhledy ze sádrokartonu atp.
Návrh vedení vzduchového potrubí je nutné provést s ohledem na délky potrubí a lze ho optimalizovat z pohledu místností, kterými povede. Přívod čerstvého vzduchu se instaluje ze stropu, nebo horní části stěny v obytných místnostech kde přívodem čerstvého vzduchu vzniká přetlak. Přívodní vzduch je přiváděn o pár stupňů chladnější než vzduch v místnosti a tedy klesá sprchovitým efektem. Odtahové ventily se instalují také pod stropem, ale i v provozních místnostech, kde vzniká vlhkost, zápach, různé odéry atd. V těchto místnostech tedy naopak vzniká podtlak. Díky tomu má čerstvý vzduch z obytných místností tendenci putovat do míst s odtahovými ventily a tím tedy provětráme celý objem domu. V místnosti můžou být i dva a více ventilů, záleží na rozlehlosti místnosti a specifických stavebních a provozních požadavcích.
V diskuzích o centrálním větrání se často zmiňují přeslechy hluku mezi místnostmi. Pokud se rozvody vzduchu řeší hvězdicově, tedy z místa u větrací jednotky do každé z místností zvlášť samostatným potrubím, pak je diskutovaný problém zásadně potlačen. V případě zvýšeného požadavku na útlum lze do potrubí instalovat tlumič hluku.
Přívody do obývacího pokoje přes zeď při nemožnosti instalace podhledů. Uvažovány proudové ventily.
Závěr
Z hlediska návrhu větracího systému Ventbox není mezi dřevostavbou a stavbou z jiných stavebních materiálů žádný rozdíl. Drobné rozdíly vznikají při volbě umístění potrubí a jejich upevnění. V modernizovaných objektech je nutné přihlédnout k možnostem, například zakrýt potrubí snížením stropu atp.
Z hlediska komfortu a hygienických požadavků na čistotu vzduchu, na omezení přenosu hluku z venkovního prostředí, má řízené centrální větraní nepřehlédnutelné výhody. Ve spojení s rekuperací tepla v jednotce Ventbox je i energeticky výhodné a úspornější, než větrání otevřenými okny. Pro zájemce je k dispozici technická podpora jak ve fázi návrhu, tak při realizaci, pokud se stavebník rozhodne pro částečnou svépomoc. Při svépomoci může v případě rodinného domu ušetřit okolo 50 tisíc korun.
Sdílet / hodnotit tento článek