Zákon na makléře
Požadavky na realitní makléře a podmínky jejich činnosti se zpřísní. Makléři budou muset být bezúhonní, kvalifikovaní a pojištění. Klientům budou muset sdělovat výši své provize za zprostředkování prodeje nebo pronájmu nemovitosti. Zákon má více chránit klienty realitních kanceláří a zlepšit fungování realitního trhu.
Norma má zamezit mimo jiné tomu, aby si makléř nárokoval provizi od prodejce i kupujícího. Předloha upravuje i náležitosti zprostředkovatelské smlouvy, která bude muset být výhradně písemná a nebude klienta zavazovat k pořízení či prodeji nemovitosti. Makléři budou muset podle předlohy sdělit zájemci závady nemovitosti.
Makléři: Vzdělání a praxe
Makléři budou muset mít podle novely buď odborné vysokoškolské vzdělání, nebo alespoň středoškolské vzdělání s maturitou a tři roky praxe. Zákon počítá s pojištěním zprostředkovatele realitního obchodu nejméně na 1,75 milionu korun. Makléřům působících na základě smlouvy pod obchodní značkou realitní společnosti by stačilo poloviční pojištění. Pokud by se makléř nepojistil, riskoval by až milionovou pokutu. Upraví se i nabízení úschovy peněz.
Komentář realitní makléřky Lucie Tůmové:
"Dlouho očekávaný Zákon o realitním zprostředkování nastavuje základní pravidla, která budou muset realitní makléři dodržovat. Kromě toho mění realitní činnost z živnosti volné na živnost vázanou. Tedy makléřem nebude moci být každý, jak tomu bylo doposud.
Pro kvalitní makléře se novým zákonem v podstatě nic nemění. Ti se neustále vzdělávají, takže mají potřebné odborné znalosti i praxi a nastavená pravidla jsou pro ně naprostou samozřejmostí již dnes. No pro mnohé budou zákonem dané podmínky nepřekonatelnou překážkou a s realitní činností skončí.
Očekává se tedy snížení počtu makléřů, vymýcení alespoň některých nekalých praktik, zkvalitnění služeb a zvýšení důvěryhodnosti a váženosti této profese. Zda tomu bude skutečně tak, ukáže jen čas."
Komentář advokáta Radka Motzkeho:
"Jako advokát vítám přijetí zákona o realitním zprostředkování. Kultivuje prostředí realitního byznysu, který se sám dostatečně nezkultivoval. Zejména vítám nově zaváděnou povinnost realitního makléře informovat o závadách a omezeních, která váznou na nemovitosti. Podle mého názoru nepůjde jen o právní omezení typu zástavního práva nebo věcného břemena, ale také o technická omezení jako například zjevně nefunkční sítě nebo očividně vlhké zdi. V průběhu let se na mne obrátily desítky poškozených klientů, které makléři na tyto problémy údajně neupozornili nebo je banalizovali.
Věřím, že soudy najdou rozumné hranice této informační povinnosti tak, aby nebyla bezzubá, ale ani bezbřehá a pro makléře příliš zatěžující. Díky novému zákonu totiž kupující bude moci uplatňovat některé skryté vady nemovitosti nejen vůči prodávajícímu, ale při neplnění informační povinnosti také vůči makléři. Ti by se měli předem poradit se svými advokáty, jak budou tuto povinnost plnit, aby se vyhnuli milionovým nárokům na náhradu škody. V zájmu prevence škod a budování své dobré pověsti by měli informovat raději více než méně. V dlouhodobém horizontu se jim to vyplatí."
Sdílet / hodnotit tento článek