Stavební parcela 550 metrů čtverečních a dům, pokrývající polovinu této plochy. Špatně to nezní, ale na parametry solidního rodinného bydlení v Texasu je to až za hranicí skromnosti. V Austinu se prostě malé domy většinou nestaví. Ústupek k menším rozměrům tu ale vycházel přímo z přání klientů, kteří než pár metrů čtverečních garáže nebo obývacího pokoje chtěli ponechat stát dva rozrostlé stromy. Jejich koruny stavební plochu zastiňují a překrývají, a do volného prostoru je vsazen jejich vysněný Hewn House. Dům, který z relativního mála dělá objektivní maximum.
Doma jako na dovolené
Vnější typologie domu skutečně připomíná svou dřevěnou fasádou spíše letní sídlo nebo podhorskou chatu, ale je to záměr. Klienti si přáli styl vřelý a důvěrný, uvolněný. Tak, aby se doma cítili jako na dovolené. Jinak je ale forma zpracování jednoduchá. Odvíjí je od sedlové střechy, vysokého stupně propojení mezi interiérem a exteriérem. Požadavkem nad rámec průměru byla jen instalace velkého krbu do středu domu, který má sloužit jako pomyslné srdce domu. Obyvatelé si nežádali pohádkovou estetiku venkovské chaloupky. Chtěli dům moderní. A proto je Hewn House do tkaniva města vpleten svými ostrými, jako by vyřezanými liniemi.
Foto: Charles Davis Smith, FAIA
Stromy drží dům v kontextu ulice
Plán stavby vychází z elevační geometrie odpovídající unikátním podmínkám v místě. Přesněji, mírný svah směrem k vozovce a prominentní postavení obou stromů se tu staly ústředním prvkem projektu. Východní část Austinu, kde se dům nachází, patří mezi ty poklidnější. A tak rozhodnutí odstoupit trochu od silnice a nechat stromy stát pomohlo domu do celé ulice „zaplout“ velmi nenásilným způsobem. Vlastně nepoznáte, že tu ještě před rokem nestál. Každé pro má své proti, a v architektuře to rozhodně platí. Stín stromů je fajn, ale dům se díky tomu stává poněkud šerý. Řešení?
Zalomená okna v průřezu čelní fasády, která do místností propouští v průběhu dne více světla než okna vedoucí jedním směrem. Formulace lomové hrany učinila dům vzdušnější, otevřený. Metry, které by někomu mohly chybět uvnitř, jsou kompenzovány prostorem zahrady před a za domem. Úloha předzahrádky je jasná, estetická. Ta ve dvoře je ale praktičtější. Násobí totiž využitelný prostor pro letní dny, který mohou obyvatelé využít. Uzavřená zahrádka s trávníkem je místem dětských her, společenských setkání, grilování.
Foto: Charles Davis Smith, FAIA
Skromnost domu sluší
Přechod mezi interiérem a exteriérem není prudký, je zmírněn přechodem částečně kryté terasy. Vyvýšený profil zadní partie do domu shlíží na zahradu oknem z ložnice. Takže se obyvatelé mohou probouzet do vlahé zeleně a zpěvu ptáků. Výhledem do dvora se pyšní tři ze čtyř ložnic, obytných pokojů. Dům přitom počítá se soukromým dospívajících dětí, s tím, že občas přijede návštěva. Místo tu má každý, a o místo ve třech koupelných (s toaletou) se tu nikdo prát nebude.
Interiér je uchopen jako soubor geometricky podchycených linií, které chytře vytváří příjemně narýsovaný prostor. Kuchyně s ostrůvkem přechází v jídelnu a ta zase v obývací část. Tomuto největšímu spojitému prostoru pak vévodí krbová kamna. To je prostor pro setkávání rodiny. Prosvětlený okny, světlovodem i proskleným výklenkem schodiště. Pak už se profil domu protahuje, směrem k v jedné úrovni vedeným místnostem obytným. Domem obstoupená zahrada je přitom alternativní cestou mezi jednotlivými pokoji.
Na poměry Texasu to sice není velký dům pro rodinu, ale je velmi příjemný. Má velké srdce.
Sdílet / hodnotit tento článek