Česká republika rozhodně nepatří mezi nějak extrémně zavodněné státy světa, ale při jízdě autem nebo pohledu do mapy se prostě neubráníte dojmu, že potoky, řeky a říčky, případně rybníky, jsou tu skoro na každém kroku. A přesto u nás vodní plochy pokrývají méně než 2 % rozlohy souše. Stranou teď nechme debatu o suchu, kvalitě našich vodních zdrojů, hospodaření s vodou v krajině nebo (ne)správnosti rozhodnutí o zřizování nových rybníků a nádrží.
Podstatné je, že pouhá 2 % z rozlohy našeho nepříliš lidnatého státu nám vystačí na bezpočet odborných debat. Jde nám teď o srovnání s Čínou, která je nesporně lidnatější, a na svém území také disponuje výrazně větším pokrytím vodou. Ať už umělých kanálů či nádrží, řek nebo mokřadů. A o těch posledních zmíněných, mokřadech, to nyní bude. A samozřejmě také o urbánním plánování, budoucnosti, životním prostředí a architektuře.
Pět procent Číny stojí na vodě
Mokřady pokrývají v Číně 53.42 × 106 hektarů rozlohy země (tedy plochu skoro sedmi Českých republik), a dohromady se podílí na 5,58 % rozlohy státu. A to pořád elegantně vynecháváme nádrže, řeky a také fakt, že mokřadů tu kvůli vysoušení a změně hospodaření ubývá tempem tří milionů hektarů za dekádu. Co to znamená? Tedy kromě toho, že v Číně je spousta vody a mokřady tu patří k výrazně ohroženým ekosystémům? Třeba to, že rozvoj měst a vesnic v lidnaté Číně je v neustávajícím konfliktu s životním prostředím, mokřady. Protože historicky se tu drtivá většina sídel nachází u vody. Čína samozřejmě musí řešit otázku bydlení své 1,4 miliardy občanů, ale dlouhodobě je trend expanze měst do otevřené krajiny neudržitelný.
Potřebuje udržet zemědělskou produkci, a nestavět tedy na obdělávatelné půdě. A současně musí zajistit kvalitu bydlení pro příští generace. Na takhle sestavené rovnici by samozřejmě byla bita příroda. Tedy velmi často právě mokřady, které se nachází na okrajích a předměstích metropolí. Otázka za miliardy tedy zní, jestli je možné sladit plánování měst, ochranu přírody a rozvoj bydlení do nějakého smysluplného konceptu. A právě tady se nabízí prostor pro architekturu, jejíž poslání tkví v hledání životaschopných a přínosných řešení. Architekt David Chipperfield by zjevně jedno takové měl. V praxi ho také předvedl na projektu „vodního města“ XiXi.
Města musí růst, příroda ale mizet nemusí
Byť se jeho realizovaný projekt týkal „jen“ dvacítky nových duplexů na ploše 11 800 metrů čtverečních, pro Čínu je dopad tohoto díla zásadní. Ukazuje totiž schůdné řešení pro budoucnost. Pro budoucnost, ve které města nebudou muset zastavit svůj růst, kde lidé budou mít nárok na kvalitní bydlení, kde nebude docházet k záboru zemědělské půdy – a kde při naplnění toho všeho nebude bita příroda a životní prostředí.
David Chipperfield a jeho studia v Berlíně a Šanghaji zpracovali projekt expanze měst do příměstských mokřadů. Ale takovým způsobem, že nedošlo k jejich narušení a znehodnocení. Staly se totiž přímou součástí vznikající čtvrti. Místa, kde je zástavba vpletena do již existující vodní sítě, a po menších úpravách tu zůstala jako plnohodnotná součást krajinného celku.
Chipperfiedlovo pojetí je fantastické, protože ve výsledku nepřikládá větší váhu zástavbě ani přírodě. Naopak, staví dosud protichůdné světy do jedné roviny, a využívá potenciálu obou. Mokřad utváří podobu krajiny, krajina dává prostor chytré architektuře. Výsledkem je splynutí, které lahodí oku, zrovna tak jako milovníkům divočiny. Protože sídelní komplex v XiXi se stal městem, aniž by přestal být krajinou.
Přírodní i městská rezervace?
David Chipperfield zasadil svůj projekt přímo do chráněného území, které se pyšní statusem „národního mokřadu“. Už tady bychom viděli z ochranářského hlediska problém, protože území bez ohledu na svou ekosystémovou hodnotu automaticky „padlo“ v prospěch výstavby. Jenže invence architekta vedla k tomu, že nakonec nebylo poničeno, a lidská obydlí mohou fungovat v těsném sousedství s přírodou. Projekt je samozřejmě chápat v kontextu a měřítcích regionu.
Bavíme se o sub-provinčním městě Chang-čou, v jehož centrální oblasti žije tolik lidí, co v České republice dohromady, a v příměstské metropolitní oblasti bydlí dalších 21 milionů lidí. Nutnost bydlení tu má skutečně národní prioritu. Chipperfield ale prosadil takový projekt, který není jednostranný (a vlastně ani kompromisní). Prostor ponechal přírodě i lidem, jen obojí vhodně integroval do plánu.
Vesnice na ostrovech jako vzor pro budoucnost
Určitým způsobem tím navázal na místní stavební tradici. Chang-čou sice nejsou zrovna Benátky, ale život „na vodě“ mají místní v krvi. Řeka, zavlažovací kanály, říční zásobovací sítě – to vše ke zdejším dějinám patří. A projekt XiXi je tak jakýmsi návratem ke kořenům, k respektu vůči původním hodnotám. Svou ideu koexistence člověka a přírody musel dlouho a podrobně promýšlet. Jen namátkou, u vodního města je třeba počítat se stavebním řešením na nezpevněném podloží, je třeba řešit izolaci staveb, regulaci a kontrolu průtoku, riziko zvýšeného hladinového stavu během povodní.
To vše je realita přírodních dějů, se kterými se stavba musí sžít. I proto trvalo plánování neuvěřitelných 8 let. Poměrně kuriózní přitom byl přístup městské radnice, která v zásadě polovinu daného termínu hledala zdůvodnění, proč takový projekt není možné realizovat. Dílem proto, že se „nevešel“ do stavebních regulí. A teprve pak došlo k obratu, kdy se cíleně vytvářely nové normy a vyhlášky, které by podobný typ obytných staveb umožnily. Pozitivní tlak na město přitom přicházel seshora, protože se ukázalo, jak projekt XiXi může změnit styl bydlení v celé Číně. Protože vodní města (nebo vodní zahrady?) mají potenciál.
Koncept, který šetří energie
Stavba v XiXi má podobu dvacítky duplexových domů, sestavených do tvarů písmene H. Ostré linie pravidelných staveb jsou v kontrastu s divokým uspořádáním vegetace, ale je to záměr. Kostky budov na šachovnici vody a zeleně vypadají jako ostrovy. Zbudované ovšem na bezpečných kamenných podkladech, který jim (v závislosti na výšce hladiny) dodává buď efektu vznášení, nebo plavání.
Z uspořádání a pravidelnosti těží i interiér jednotlivých obytných bloků. Okna jsou protažena do délky podél celých stěn, aby se dovnitř místností dostalo co nejvíc světla. O čerstvý vzduch tu nouze není, zeleň vzduch čistí a mokřad zajišťuje i příjemnou teplotu. Efekt tepelných ostrovů, jak jej známe z metropolí, tu skutečně problém není. Domy se tak obejdou bez klimatizace, šetří energii.
Zpátky do budoucnosti?
Pozitivní je i to, že dvacítka domů na XiXi je propojena jen pěšími cestami a mostky. Připomíná tu to spíš vesnici, přátelskou komunitu, než anonymní sídliště. Vzdálenosti tu nejsou velké, požadavek mobility je upozaděn. Teprve celý uzel je navázán dopravní infrastrukturu, podzemní garáže, silnice a metro.
Lidé tu ale mohou žít v klidu, čistém ovzduší, bez zbytečného hluku. Na dosah přírodě a v souladu s ní. Krajina, architektura a i voda tu vytváří něco mimořádného. A zpět na začátek – přes 5 % Číny pokrývají mokřady, které se velkou měrou nachází v těsném sousedství rozrůstajících se měst. Jsou odsouzeny k zániku, z čehož dlouhodobě nemůže mít nikdo prospěch.
Způsob, jaký projektem XiXi prezentoval David Chipperfield, umožňuje začlenit mokřady do nových měst. Tak, aby z nich prospěch měla příroda, i lidé.
Údaje o projektu
| Název projektu: | Xixi Wetland Estate |
| Typ projektu: | Komplex duplexových apartmánů |
| Architektonické studio: | David Chipperfield Architects |
| Lokalizace: | Chang-čou, Hebei, Čína |
| Vedoucí projektu: | David Chipperfield |
| Spolupráce: | Mark Randel |
| Projektový manažer: | Libin Chen |
| Projektový tým: | Ilona Priwitzer, Manh Kinh Tran, Sascha Jung, Samson Adjei |
| Architekti pod smlouvou: | ECADI (East China Architecture and Design Institute) |
| Strukturální inženýring: | ECADI |
| Statika: | ECADI |
| Osvětlení: | Proteus Lighting, Shanghai |
| Dodavatel stavby: | Hangzhou Westbrook Investment Co. Ltd |
| Krajinářský návrh: | Belt & Collins |
| Zahájení projektové činnosti: | 2007 |
| Rok dokončení (finalizace): | 2015 |
| Využitelná plocha: | 11 800 m2 |
| Klient: | Hangzhou Westbrook Investment Co. Ltd. |
Sdílet / hodnotit tento článek