Pomoc a otázky na stovky odpovědí najdou lidé na online právní podpoře koronavirus-pravo.cz, kterou spustil Frank Bold. V době pandemie koronaviru funguje právní podpora na principu otázek a odpovědí, které právní tým zodpovídá jasně, srozumitelně a nekomplikovaně, aby vedly od problému k řešení. V současnosti se do týmu zapojilo 60 odborníků včetně současných či bývalých stážistů a dobrovolníků z řad studentů práv.
ESTAV.cz ve spolupráci s nimi přináší svým čtenářům přehled dotazů týkající se podnikání a stavebnictví. Článek budeme průběžně aktualizovat. Nenechte si ujít nic z obsahu ESTAV.cz a aktivujte si nyní týdenní přehled zpráv zdarma.
22. května 2020
Máme firmu s. r. o. v bezcelní zóně, v níž sami pracujeme jako zaměstnanci. Sice jsme už mohli otevřít, ale jsme závislí na zahraničních zákaznících. Současně jsou nyní dvě naše zaměstnankyně doma na ošetřovném. Máme nárok na finanční pomoc?
Program Antivirus vláda schválila prozatím do konce května. Zda bude platit i na červen zatím nevíme. Zaměstnanci, kteří nemohli konat práci kvůli uzavření firmy, mohou čerpat z Antiviru v režimu A (tedy zaměstnavatel získá kompenzaci 80 % nákladů vyplacených na náhrady mezd).
Pokud již od 11. 5. opatření bylo zrušeno, provozovna otevřela, avšak máte málo zákazníků, tedy není nutné, aby pracovali všichni zaměstnanci, pak budete spadat do režimu B Antiviru, kdy se jedná o tzv. částečnou nezaměstnanost dle § 209 zákoníku práce z důvodů snížení poptávky po službách. V takovém případě zaměstnancům náleží náhrada mezd ve výši od 60 % do 100 % (méně než 100 % pouze pokud je to upraveno vnitřním předpisem nebo ujednáno s odbory). V režimu B může zaměstnavatele získat kompenzaci 60 % všech vyplácených nákladů na náhrady mezd.
Aktuálně (k 19. 5. 2020) byl v Senátu projednáván návrh novely zákona o kompenzačním bonusu. Pokud by byl návrh schválen ve znění schváleném Sněmovnou, pak nárok na tzv. kompenzační bonus budou mít také společníci malých s.r.o. Podmínkou jsou maximálně dva společníci nebo společníci, kteří jsou členy jedné rodiny. Na překážku by nebylo ani zaměstnání společníka v této společnosti (nesmí však být zaměstnán jinde). Prozatím byl návrh schválen Sněmovnou, ale Senát jej vrátil Sněmovně s pozměňovacími návrhy.
Až se vrátí do práce zaměstnankyně pobírající dávku ošetřovného, bude pro ně platit také výše uvedené (tedy nebudou-li pracovat kvůli snížené poptávce, budou dostávat náhradu mzdy, pak spadají do režimu B programu Antivirus).
Provozujeme maloobchodní a velkoobchodní prodej. Na základě rozhodnutí vlády jsme museli v období 12. 3 - 9. 4. 2020 přestat provozovat maloobchodní provozovnu. Velkoobchodní prodej firmám probíhal bez přerušení, jenom s nižším zájmem. Máme nárok na alespoň částečnou náhradu platu zaměstnanců, například z programu Antivirus?
Program Antivirus se týká jen těch zaměstnanců, kteří nepracovali z důvodu překážek, tedy dostávali náhrady mezd dle zákoníku práce. V období do 9. 4. jste museli mít provozovnu zcela zavřenou, tedy pokud zaměstnanci nevykonávali žádnou práci, náležela jim náhrada mzdy ve výši 100 %. V programu Antivirus tak za tuto dobu můžete v programu A zažádat o kompenzaci 80 % vyplacených nákladů (s limitem 39.000 Kč na osobu).
Po 9.4 zaměstnanci, kteří pracovali, dostávají normální sjednanou mzdu a kompenzace z programu Antivirus se jich netýká. Komplikovanější je otázka u zbývajících zaměstnanců, kteří s ohledem na zavřený maloobchod do práce nedocházeli a dostávali náhradu mzdy. V každém případě se jich program Antivirus opět týká, jde jen o to, zda se jedná o režim A s kompenzací 80 % nebo režim B s kompenzací 60 % nákladů. Doporučujeme tuto otázku ověřit u Úřadu práce, ale domníváme se, že aby zaměstnanci spadali do režimu A, musela by jejich náplň práce jasně spadat pouze do činností v maloobchodu, což by muselo vyplývat např. z pracovní smlouvy. Pokud tak rozděleni zaměstnanci nejsou, v případě, že nepracují kvůli překážce, náleží jim náhrada mzdy a zaměstnavatel v jejich případě může žádat o kompenzaci v režimu B programu Antivirus.
13. května 2020
Vlivem krizových opatření jsem zůstal bez příjmů. Můžu žádat o odložení placení některých daní a odvodů?
Vláda schválila tzv. liberační balíčky. První se týkal spíše odpuštění pokut za opožděné daňové přiznání apod., druhý odpouští již některé daně. Balíček se sestává mimo jiné z:
- Prominutí červnové zálohy na daň z příjmů fyzických a právnických osob.
- Zavedení institutu Loss carryback (zpětné působení daňové ztráty) u daně z příjmů fyzických i právnických osob za rok 2020. Bude ji možné zpětně uplatnit v daňovém přiznání za rok 2019 a 2018. Díky zavedení institutu zpětného působení daňové ztráty budou moci podnikatelé uplatnit případnou ztrátu vykázanou v roce 2020 zpětně ve svých základech daně v roce 2019 a 2018, díky čemuž získají od Finanční správy vratku.
- Pozastavení povinnosti elektronicky evidovat tržby pro subjekty spadající do všech fází EET, a to po dobu stavu nouze a následujících třech měsíců. Aktuálně je také v Parlamentu projednáván zákon, který odloží povinnost elektronicky evidovat tržby pro všechny subjekty až do 1. 1. 2021.
Je možné uzavřít mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem z důvodu výrazného poklesu objednávek od zákazníků dohodu, na základě které zaměstnanci zůstanou při uzavření prostor například po dobu 14 dnů doma a bude jim vyplácena mzda ve výši 100 % za předpokladu, že po opětovném návratu do běžného provozu si zaměstnanci nadpracují čas strávený doma, za jaký pobírali 100 % mzdu?
Tento postup není možný. Zaměstnancům náleží náhrada mzdy bez dalšího, nejsou povinni si tento čas nadpracovávat. Poté, co dojde k obnovení běžného provozu, musí zaměstnavatel dodržet ustanovení týkající se práce přesčas. Práci přesčas tak může zaměstnavatel nařídit jen ve výjimečných případech a z vážných provozních důvodů. Nad tento rámec může práci přesčas požadovat pouze na základě dohody se zaměstnancem. Celkový rozsah práce přesčas je omezen i v takovém případě na průměrně 8 hodin týdně za období, které může činit nejvýše 26 týdnů po sobě jdoucích. Za práci přesčas poté náleží zvýšená odměna či náhradní volno po dohodě se zaměstnancem.
Je možné během krizového stavu převést zaměstnance z OSVČ do s. r. o.? Nebylo například možné získat potvrzení o vstupní/výstupní lékařské prohlídce, protože lékaři tuto činnost neposkytují.
Nouzový stav během epidemie nemá vliv na soukromoprávní jednání osob. V této chvíli proto můžete převést podnikatelskou činnost včetně práv a povinností, které se týkající zaměstnanců, s převodem není nutné čekat.
Na základě nařízení vlády ze dne 15. 3. 2020 lze od tohoto dne po dobu trvání nouzového stavu u nových zaměstnanců nahradit zdravotní průkaz nebo posouzení zdravotní způsobilosti osoby ucházející se o zaměstnání (vstupní lékařskou prohlídku) čestným prohlášením podle stanoveného vzoru. Po dobu trvání nouzového stavu není nutné provádět u zaměstnanců periodické lékařské prohlídky.
Upozorňujeme, že dochází-li k převodu činnosti zaměstnavatele nebo části činnosti zaměstnavatele nebo k převodu úkolů zaměstnavatele anebo jejich části k jinému zaměstnavateli, přecházejí práva a povinnosti z pracovněprávních vztahů v plném rozsahu na přejímajícího zaměstnavatele. Převod závodu se považuje za převod činnosti zaměstnavatele. Zaměstnancům tedy nevzniká/nezaniká pracovní poměr.
30. dubna 2020
Musel jsem pracovně vyslat zaměstnance na Slovensko. Nyní je v karanténě a ještě týden v ní bude. Mám nárok na kompenzaci od státu za náklady, které firma musí hradit, ale zaměstnanec mu v současné době nemůže vydělat?
Je-li zaměstnanec v nařízené karanténě, pak mu zaměstnavatel vyplácí náhradu mzdy ve výši 60 % průměrného výdělku. Můžete však žádat kompenzaci z programu Antivirus v režimu A, tedy z vyplacených nákladů můžete zažádat o 80 %. Pro výplatu je horní limit 39.000 Kč za měsíc na zaměstnance.
Je možné žádat nyní vládu o náhradu ušlého zisku v souvislosti s vyhlášením rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 23. dubna 2020, kterým se zrušují některá opatření vyhlášená Ministerstvem zdravotnictví podle zákona o ochraně veřejného zdraví?
Škodou se rozumí újma na jmění, tedy jak skutečná škoda, tak ušlý zisk. Obecně však platí, že je třeba vyzvat stát k náhradě škody (ušlého zisku), přičemž tento ušlý zisk musí vyčíslit a odůvodnit jeho vznik přijetím mimořádných opatření. Výzvu je nutno uplatnit u příslušného orgánu krizového řízení. Není-li tento orgán jistý, doporučujeme tak učinit jak vlády, tak i u Ministerstva zdravotnictví a Ministerstva vnitra. Pokud stát výzvě k náhradě škody nevyhoví, pak bude nutné podat žalobu v civilním soudním řízení a domáhat se ušlého zisku před soudem (žalovaným bude Česká republika). Nárok je nutné u státu uplatnit nejpozději do šesti měsíců od doby, kdy se poškozený dozvěděl o vzniku škody (z opatrnosti doporučujeme nejpozději do 6 měsíců od vydání příslušného krizového opatření, v jehož důsledku došlo ke vzniku škody, resp. ušlého zisku).
Změní se nárok na náhradu ušlého zisku za období od 23. března do 24. dubna 2020, kdy platila opatření Ministerstva zdravotnictví dle zákona o ochraně veřejného zdraví v souvislosti s vyhlášením rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 23. dubna 2020, kterým se zrušují některá opatření vyhlášená Ministerstvem zdravotnictví podle zákona o ochraně veřejného zdraví?
Odpověď na tuto otázku prozatím není zcela jasná. Vydání opatření dle zákona o ochraně veřejného zdraví může uplatnění nároku na náhradu škody vůči státu problematizovat. U odborné veřejnosti již po vydání těchto opatření převažoval názor, že pro odpovědnost státu za škodu vzniklou opatřeními účinnými po 24. 3. 2020 by bylo zapotřebí kromě vzniku škody a příčinné souvislosti mezi újmou a vydaným opatřením ještě protiprávnost příslušného opatření. Rozsudkem Městského soudu v Praze byla některá opatření vyhlášená Ministerstvem zdravotnictví podle zákona o ochraně veřejného zdraví zrušena, přičemž z odůvodnění vyplývá, že se tak stalo z důvodu, že Ministerstvo zdravotnictví při jejich vydání překročilo svou působnost. Zrušená opatření Ministerstva zdravotnictví byla tedy vydána protiprávně. Jasné odpovědi v tomto ohledu však bude moci podat teprve soudní praxe.
29. dubna 2020
Mají jednatelé a společníci firem také nárok na dotaci na mzdu z programu Antivirus? Typicky v případě jediného společníka a jednatele ve společnosti.
Podpora z programu Antivirus je určena výhradně zaměstnancům. Náhradu mzdy jednatele a společníka tedy lze v programu získat, ale pouze pokud jsou tyto osoby společností zaměstnány. Na jiné odměny, například ze smlouvy o výkonu funkce, se program Antivirus nevztahuje.
Je-li tedy předmětem činnosti pracovní smlouvy vedení společnosti, je mezi jednatelem a společností obchodněprávní vztah, nikoliv pracovněprávní, a proto nárok na podporu z programu Antivirus v tomto případě nevzniká.
15. dubna 2020
Může pronajímatel při jednání o snížení nájemného za prostor, který momentálně k podnikání nemůžu využívat, navrhnout odložení plateb za nájem za tuto dobu s tím, že jej poté musím v původní výši doplatit?
V rámci vyjednávání o snížení nebo odkladu nájmu může každá strana nabídnout svou představu. Záleží tedy na tom, jestli budete schopni se na něčem shodnout. Dohodnout se povinni nejste, v případě, že se nedohodnete, byl by prostor proto, aby rozhodoval soud na návrh jednoho z vás. Z našeho pohledu by férová dohoda byla taková, která bude zahrnovat oba faktory - tedy jak slevu za dobu, kdy prostory nemůžete fakticky používat, tak odklad úhrady zbylého nájemného a rozumné rozložení splátek po odeznění nouzového stavu.
10. dubna 2020
Jaká náhrada mzdy náleží zaměstnancům, pokud nemohli pracovat z důvodu karantény v uzavřené oblasti? Jedná se o stejnou náhradu mzdy jako při uzavření provozovny zaměstnavatelem?
Pokud je zaměstnanci nařízena karanténa (ať již individuální, či jde o uzavřenou oblast), náleží mu náhrada mzdy ve výši 60 % redukovaného průměrného výdělku, stejně jako v případě nemoci. Tuto náhradu hradí v prvních 14 dnech trvání karantény zaměstnavatel, od 15. dne trvání karantény pak správa sociálního zabezpečení.
V případě, že zaměstnavatel uzavře provozovnu, jedná se o překážku na straně zaměstnavatele. Při této překážce náleží zaměstnanci náhrada mzdy. V jaké výši záleží na okolnostech, které vedly zaměstnavatele k uzavření provozovny. Došlo-li v výpadku v dodávce surovin nebo pohonné síly, chybnými pracovními podklady nebo jinými provozními příčinami, přísluší zaměstnanci náhrada mzdy ve výši nejméně 80 % průměrného výdělku. V případě omezení odbytu výrobků lze náhradu mzdy po dohodě s odborovou organizací, případně ve vnitřním předpise zaměstnavatele, pokud odbory u zaměstnavatele nepůsobí, snížit až na 60 %. V jiných případech zaměstnanci náleží náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku.
Domníváme se, že přednost má ta překážka, která nastala první. Tedy, zda nejprve Vám vznikla překážka z důvodu karantény, nebo nejprve zaměstnavatel uzavřel provoz.
Jak může zaměstnavatel vůči svým zaměstnancům postupovat, pokud pro ně nemá dostatek práce?
V případě, že zaměstnavatel nemůže zaměstnanci přidělovat práci v rozsahu týdenní pracovní doby z důvodu dočasného omezení odbytu jeho výrobků nebo omezení poptávky po jím poskytovaných službách, náleží zaměstnanci náhrada mzdy alespoň ve výši 60 % průměrného výdělku (má-li to upraveno vnitřním předpisem nebo sjednáno s odborovou organizací). Zaměstnavatel je tedy nemůže nutit, aby si ze dne na den vybírali dovolenou či nastupovali na nemocenskou. Nařídit dovolenou zaměstnavatel může pouze s alespoň 14denním předstihem, případně se může dohodnout se zaměstnancem na vybrání dovolené dříve či na neplaceném volnu.
6. dubna 2020
Jak a kde se přihlásit do Programu Antivirus?
O zařazení do tohoto programu se můžete ucházet na Úřadu práce. O refundaci vyplácených náhrad mezd můžete žádat zpětně za uplynulé vykazované období. Tedy za měsíc březen je možné podat žádost na začátku dubna. Podrobné informace k čerpání podpory mají být v nejbližších dnech zveřejněny na webu MPSV: https://www.mpsv.cz/antivirus. Je však důležité upozornit na to, že stát bude kompenzovat pouze náhrady mezd a nikoliv mzdy za odpracované hodiny. Tedy pokud přiřazujete části zaměstnanců práci, tyto náklady program hradit nebude. Pokud zaměstnancům přiřazujete práci jen částečně (v menším rozsahu hodin), pak se budou kompenzovat opět pouze náhrady za tyto neodpracované hodiny.
Může získat od státu finanční náhradu za škodu společnost, jejíž jediným příjmem je nájemné za prostory, které si nájemci pronajaly za účelem provozování podnikání? Jejich činnost byla z důvodu pandemie přerušena a ony nyní nájemné nehradí.
Žádné z vládních restriktivních opatření (například uzavření maloobchodních a velkoobchodních prodejen) se pronajímatelů přímo netýkalo. Nebylo např. nařízeno, aby nájemcům bylo odpuštěno část nájemného apod. a na náhradu škody tedy pronajímatelé nemají nárok. Zda pronajímatelé přistoupí k podobným krokům totiž záleží pouze na jejich rozhodnutí respektive na domluvě mezi nimi a nájemci. Mezi tyto dobrovolné kroky pak může patřit i pouhé odložení splatnosti (části) nájemného, kdy škoda v zásadě nevzniká.
Druhou možností jsou určité vládní kompenzace, dotace a podobné náhrady mimo režim náhrady škody. Ani zde však vláda prozatím neavizovala, že by finanční podporu, kterou momentálně cílí zejména na zaměstnavatele a zaměstnance, chtěla zaměřit i na ty pronajímatele, kteří svým nájemcům (část) nájemného prominuli či alespoň odložili jeho splatnost.
Vláda schválila návrh zákona o odložení úhrady nájemného na 3 měsíce (do 30. 6. 2020) s tím, že odložené nájemné musí být zaplaceno do 2 let. Podnikatelé jako poskytovatelé nájemního bydlení nebudou moci po omezenou dobu dát výpověď z nájmu pouze z důvodu, že je nájemce v prodlení s placením nájemného. Návrh zákona ještě musí projít Parlamentem.
31. března 2020
Musí mít v současné situaci stavební firmy zvláštní povolení pro výstavbu a provoz?
Plošné zákazy vlády dle krizového zákona dopadají i na maloobchodní prodej stavebního materiálu, avšak činnosti ve stavebnictví nejsou žádným způsobem omezeny a je možné je nadále provádět. Není k tomu zapotřebí žádného zvláštního povolení. V případě karanténních opatření v některých konkrétních obcích může dojít k tomu, že bude rozhodnutím Krajské hygienické stanice i tato činnost omezena, z našich informací k tomu však prozatím nedošlo.
Co firmám přinese vládou schválený kurzarbeit?
Kurzarbeit umožní zaměstnavatelům, jejichž zaměstnanci v současné krizové situaci nepracují, získat kompenzaci výdajů na náhradu mzdy těchto zaměstnanců. Kompenzace budou různé v závislosti na důvodech, kvůli kterým zaměstnanec nepracuje.
Odloží vláda zavedení dalších vln elektronické evidence tržeb?
Start třetí a čtvrté vlny EET, který je účinný od 1. května 2020, vládou odsunut nebyl. Finanční správa a Celní správa však budou od 1. května po dobu 3 měsíců při kontrolní činnosti postupovat s maximální tolerancí a budou plnit pouze poradní funkci. De facto se tak podnikatelé jakkoliv dotčení dopady aktuální pandemie koronaviru nemusí po tuto dobu obávat sankcí, pokud nebyli vlivem krizové situace schopni připravit se včas na vznik povinnosti k elektronické evidence tržeb. Třetí a čtvrtá vlna zavedení EET se týká například: řemeslníků, kadeřnic, kosmetiček, masérů, výrobců, zemědělců, právníků, účetních, konzultantů, lékařů, veterinářů, stánkových prodejců občerstvení, dopravců, cestovních kanceláří, autoservisů, lektorů či organizátorů kulturních akcí.
Máte také nějakou otázku? Chcete se zeptat na něco, na co jste nenalezli v článku odpověď? Ptejte se na online právní podpoře koronavirus-pravo.cz.
Sdílet / hodnotit tento článek