Projekt Domu se skleníkem je pozoruhodný nejen svým zpracováním, ale i přísně logickým přístupem architektů, kteří dokázali perfektně vyvážit a dodat patřičné priority jednotlivým požadavkům na stavbu. Přitom pohotově reagovali na změnu původních dispozic. Ty vycházely z toho, že osoba klienta a investora byla původně vlastníkem menší části pozemku, přibližně třetinové. A teprve v průběhu řešení se mu podařilo zajistit a rozšířit svůj pozemek o další dvě třetiny. Dům tak získal to, co mu prve možná chybělo. Prostor, ve kterém by mohl vyniknout. Na znásobené ploše už pak nebyl problém dovést celý záměr do finiše.
Češi navrhli bydlení pod kopulí ve skleníku s rostlinami. Výstřednost nebo budoucnost?
přečíst článekVětší parcela byla štěstím. Domu prospěla
Dům je tedy ve své finální podobě zasazen uprostřed sadu, a z výhledu na okolní stromy pak těží v každé místnosti. Hlavním rysem pochopitelně zůstává skleník pro sukulenty a kaktusy, který ve své podobě dosahuje stejné výměry, jako vlastní obytná plocha. Jen je, poněkud nekonvenčně, usazen v patře, v podstřešní části domu. Proč? To je prý prosté: záměrem klienta a architektů nebylo ubírat místa ze zahrady, které obydlí dodává exkluzivní, výlučný rozměr. Skleněná boční přístavba by také kazila výzor celého objektu. Důvody ale byly i ryze praktické.
Šetří se tu na základových materiálech, plně se zužitkovává zbytkové teplo z domu (což zvláště v zimě pěstitelé kaktusů docení). A koneckonců se za výhodu dá považovat i to, že do rajské, byť poněkud pichlavé zahrady se může majitel dostat suchou nohou, ať už je za okny jakékoliv počasí. Šéfarchitekt David Kazický přitom připouští, že rozvržení dispozic domu není úplně typická. Absentuje tu předsíň, vstupní koridor nebo hala. Není to nějaká zásadní vzpoura proti konvencím, jen odraz přání klienta, který takový re-distribuční prostor považoval za zbytečný.
Dům v ocelovém korzetu: radikální ale přesně mířená přestavba proměnila celý rodinný dům
přečíst článekPřístupnost ze všech stran
K domu přicházíte již uvítáni zahradou, víte, na čem (a kde) jste, nepotřebujete další sortování. A to v konečném důsledku šetří místo. Prakticky všechny místnosti, a to včetně koupelny, mají přímý vstup na krytou terasu. Posuvné dveře se k tomu přímo podbízí, a není nutné dělat mezi exteriérem a interiérem zbytečné bariéry. Filtr mezi vnějším a vnitřním prostředí je tedy velmi jemný, přechod je přirozený. Ze zastřešené obvodové terasy se také snadno dostanete ke schodišti, ocelovém, jednoramenném, až do patra. Pod střechu, kde už odpočívají exotické krásky s trny.
Terasa, schodiště i výstupy z domu jsou kryty přesahem střechy. Ta je transparentní, propouští světlo do přízemí domu. Což se cení. Vstupní hala obytné části je vizuálně I funkčně plynule propojena s hlavním obytným prostorem a v případě potřeby, pokud si to soukromí žádá, může být oddělena těžkým závěsem. Součástí tohoto komplexního obytného prostoru je také kuchyňský ostrov. Směrem na jih, kde je přirozeného světla méně, je situována pracovna. A také nezbytné technické zázemí domu. Na „studený“ sever pak zamířila koupelna, ložnice a šatna. Členění je velmi přirozené, a díky posuvným dveřím také pohotové.
Střecha? Jsme přeci ve skleníku!
Důraz na otevřenost a kontakt s vnějším prostředím utužuje sada velkoformátových posuvných oken (s orientací na východ a západ). Skleníkový formát se tedy přízemí drží, byť jsou obě patra funkčně i konstrukčně oddělena. Základním nosným prvkem spodní obytné části jsou tu zděné stěny, doplněné ocelovými sloupy svázané betonovým pohledovým věncem. Strop je dřevěný, vystupující, z KVH profilů. Konstrukce svrchního skleníku je pak dotvořena z co nejsubtilnějších ocelových profilů, aby nedocházelo k zástinu. Tato střešní konstrukce byla smontovaná na místě.
Dům je navržen jako zděný s provětrávanou fasádou. Vnitřní pohledová nosná akumulační stěna je pak obložena pískovcem. Fasáda je provětraná z modřínu z vertikálně kladených prken. Modřín je ponechán ve své přírodní podobě. Okna jsou po celém obvodu hliníková, s izolačním trojsklem. Barva rámů je ponechána v barvě přírodního hliníku.
Pokud jde o skleník, jeho povrchová úprava je vedena jako pozinkovaná, natřená bílou barvou. A ona transparentní střecha? Jako krytina je použit dutinkový čtyřkomorový transparentní polykarbonát, který není v délce svého průběhu nikterak dělený. Jsou to velké kusy, délka jednotlivých desek je 8,5 m. Podlahou ve spodní části je epoxidová stěrka, ve skleníku je pouze epoxidový nátěr. Jednoduché, ale naprosto funkční, vyhovující „klimatickým“ rozdílům mezi přízemím a skleníkem.
Údaje o projektu
| Název projektu: | Dům se skleníkem |
| Typ projektu: | Atypický dům |
| Architektonické studio: | RicharDavidArchitekti |
| Lokalizace: | Chlum u Hořic v Podkrkonoší, Česká republika |
| Vedoucí projektu: | David Kazický |
| Projektový tým: | Jana Medková, Hana Medková |
| Dodavatel stavby: | AVASTA s.r.o. |
| Klient: | soukromá osoba |
| Zahájení projektové fáze: | 2014 |
| Realizace, finalizace: | 2018 |
Sdílet / hodnotit tento článek