Kontext je zásadní. Bez pochopení toho, kde vlastně má realizace stavby probíhat, totiž nedává projekt vnitřně smysl. Není těžké navrhnout rodinný dům, jen tak od stolu. Prostředky, materiály i techniku k tomu máme. Jenže výsledek, byť bude vyhovovat stavebním regulím a vyhláškám, pak nikterak nekoresponduje se svým okolím. Stává se ostrovem sám pro sebe, neforemným shlukem prvků. Většinou ukotveným v zástavbě dalších podobných ctrl+S/ ctr+V zjevů. Proto se zrovna s kontextem projektu Vidiecky dom J se architekti Juraj Mikulaj, Andrea Ambrovičová Mikulajová a Jana Matlovičová dost natrápili. Klasický návrh rodinného domu by jim jistě komplikace nečinil, ale tvůrci si tu kladli dost případné otázky.
Umět si pokládat ty správné otázky
Ta zásadní přitom zněla: „Jak by dnes vlastně v prostředí vesnice měl dům vypadat?“. Není to malé téma, protože se zvyšují požadavky na kvalitu bydlení, nároky obyvatel, a současně dochází k rychlé evoluci stavebních materiálů. Nůžky se rozevírají směrem vícera přístupů a možností řešení. Přitom se snadno zapomene na to, že nejužším místem a nejnižším společným jmenovatelem této rozteče variant pořád zůstává požadavek na bydlení funkční, logické a s příjemnou atmosférou. Něco takového se už ale nedá nastřelit v univerzální podobě, je k tomu třeba pochopit onen kontext. Jen díky tomu je totiž možné vybrat z nových a tradičních řešení to společně nejlepší. Slovenští architekti tohle nepodcenili, a výsledkem je Vidiecky dom J. Realizace, za kterou se rozhodně nemusí stydět tvůrci projektu, klienti ani obyvatelé vesnice v Záhorí, na úpatí chráněné krajinné oblasti Biele Karpaty.
Staré a osvědčené uchopené moderním způsobem
Odpovědí na místní situaci bylo v tomto případě řešení pravzorem, moderní interpretací tradičního domu se zápražím. Chcete-li, s gánkom, tedy zastřešenou pochozí terasou, pergolou podél domu. V tomto případě pak umně vpravenou mezi objekt obytného domu a „stodoly“. Ta v řešené rovnici samozřejmě už nemá podobu skladu zemědělského materiálu, ale je slušivou a elegantní dřevostavbou, která slouží jako garáž. Auta má dnes na rozdíl od koňů na vsi každý. Což ale neznamená, že by se vesnice měla zbavit „stodol“ a nahradit je boxy pro auta. Charakteristické rysy venkova totiž mohou zůstat zachovány, jen s trochu jiným vyzutím. A přesně v tom je síla demonstrativního přístupu studia Mikulaj & Mikulajova. Neruší původní soustavu, koncept lidového obydlí malé vesnice. Jen ji posouvají do současnosti.
Nenáročnost původnosti
Cihlový dům s dřevostavbou, propojený zápražím, je chytře zasazen do mírně sestupujícího svahu, do okolní krajiny, ve které se mísí rozvolněná zeleň, zahrady a blízký les. Nabízí výhled na scenérii, v níž s trochou štěstí při dobrém počasí uvidíte vrcholky Alp.
Dům se přitom přidržuje optimální orientace ke světovým stranám. Je to kouzlo jednoduchosti, které obyvatelům garantuje dostatek přirozeného světla, optimální zástin, teplo i pasivní provětrávání. Moderní stavba s tradičními obrysy je tak ekologickou stavbou, protože neplýtvá tam, kde je to zbytečné. V její přirozenosti tkví velká síla. Obývací pokoj s jídelnou těží z kontaktu se zahradou, otevřená kuchyň má výhled na větší část pozemku, jihovýchod je vyhrazen dvoru, směrem k lesu jsou situovány místnosti s klidovým režimem, ložnice.
Ano, k autentickému provedení domu na jihozápadě Slovenska neoddělitelně patří i sedlová střecha. I tou Vidiecky dom J zapadá, červenohnědé pálené tašky na ní nechybí a koresponduje tak s okolní zástavbou. A dál? Architekti dokázali rozpoznat moment, kdy je model tradiční stavby – který až dosud věrně sledovali – třeba opustit a vydat se vlastní cestou.
Vycházeli přitom z životního stylu svých klientů. Páru, který si libuje v cestování a gastronomii. Děti už mají odrostlé, nežijí s nimi, ale s jejich občasnou návštěvou počítají. I z toho se dá odvodit požadavek na prostornou a propracovanou kuchyni, větší kapacitu společně sdíleného prostoru a také na vyšší počet ložnic. Což vysvětluje i celkovou užitnou plochu 320 metrů čtverečních, která skutečně nepatří k nejskromnějším. Práce s prostorem je ale uchopena s maximálním citem pro moderní interiér. Jeho základem je až ohromující otevřenost. V obývacím pokoji je totiž objem místnosti posunut až k hranici krovu. Je to místo, kde se můžete nadechnout, a nic vás netísní.
Kombinace, které podněcují fantazii
Uvolněné atmosféře napomáhá zapracování přírodních materiálů – dubového dřeva. Narazíte na něj v rámech dveří a oken, na schodišti, v masivním nábytku i na podlaze. Strohé linie a geometricky definované linie tu naznačují modernost, kterou doprovází další prvky. Schodiště má prosklené zábradlí (což je praktické, protože tím vizuálně neubírá místa). Kontrastem ke světlému a uvolněnému je tu betonový strop, který je integrovanou součástí klimatizace/chlazení. Chladicím médiem je v tomto případě voda z místní studny, takže z vlastních zdrojů. Je to další z aspektů, kterými Vidiecky dom J garantuje svou udržitelnost a trendy ekologického stavitelství.
Na projektu, který byl architekty řešen po čtyři léta a realizace se dočkal v roce 2019, je vidět velmi hezká práce s širšími prostorovými dimenzemi. Kuchyň a jídelna, včetně obývacího pokoje, vyplňují centrální prostor domu. Jsou ale také – díky otevřenosti – otevřeny dvoru a zahradě. Dům je její součástí. A stejně tak je celý rozlehlý pozemek s domem součástí prostoru, dimenze vesnice. A ta zase okolité krajiny. Stavba, díky své autentičnosti, dává smysl v různých měřítcích. Právě to se o většině dnes budovaných „moderních“ rodinných domů říct nedá. Ty jsou s bídou součástí vlastního dvorku ohrazeného zdmi, do nějakých vyšších dimenzí nezapadají. Vidiecky dom J je v tomhle jiný. Příjemně jiný.
Údaje o projektu
Název projektu: | Vidiecky dom J |
Typ projektu: | rodinný dům |
Architektonické studio: | ARCHITEKTI mikulaj & mikulajova |
Lokalizace: | Jablonové, Slovensko |
Vedoucí projektu: | Andrea Ambrovicova Mikulajova |
Projektový tým: | Juraj Mikulaj, Jana Matlovicova |
Klient: | soukromá osoba |
Projektová fáze: | 2015-2019 |
Rok dokončení (finalizace): | 2019 |
Využitelná plocha: | 320 m2 |
Sdílet / hodnotit tento článek