V dovolání Svobodová například zpochybňovala závěr o své údajné nečinnosti. Měla prý jen neúplné podklady a protichůdné informace, nemohla vědět, že šlo o černé stavby. Kritizovala také znalecké posudky a výpočty údajné škody. NS však souhlasil se závěry Okresního soudu v Trutnově a Krajského soudu v Hradci Králové.
Svobodová podle NS sice nezůstávala zcela nečinná, ale nevyužila všechny dostupné nástroje. "Místo toho postupovala liknavě a v rozporu s konkrétními úkony, které měla učinit ve směru nápravy vadného stavebního řízení Stavebního úřadu ve Špindlerově Mlýně," stojí v rozhodnutí. Soud poukázal také na značný majetkový prospěch investora, pohyboval se v řádu desítek milionů korun.
"Z hlediska osoby obviněné lze zdůraznit i to, že jako odborná referentka krajského úřadu, tedy odvolacího správního orgánu, by měla při výkonu svého povolání jít příkladem, svědomitě, řádně a důrazně dodržovat jí stanovené povinnosti a snažit se o co nejplynulejší a se zákonem nejsouladnější vyřízení jí přidělených věcí," rozhodl NS.
Spolu se Svobodovou byl souzen také bývalý vedoucí odboru výstavby ve Špindlerově Mlýně Petr Kubec. U trutnovského soudu dostal tři roky vězení s podmínkou na pět let, peněžitý trest 100.000 korun a zákaz činnosti ve státní správě a samosprávě na dobu deseti let.
Kubec se zodpovídal z toho, že zanedbal svou povinnost, neposoudil, zda je stavba v souladu s územním plánem, a vydal pro ni stavební povolení. Poté schválil několik změn staveb před dokončením. Svobodová, ač dostala podněty k přezkoumání, účinně nezasáhla.
Sdílet / hodnotit tento článek