Po studiu na Fakultě všeobecného lékařství nastoupila na Ústav hygieny, který se časem změnil na Ústav hygieny a epidemiologie. Od počátku svého působení v oboru se zabývá kvalitou vnitřního prostředí v budovách a tím, jak může ovlivňovat zdravotní stav obyvatel/uživatelů budov. V 90. letech se začala také zajímat o epidemiologii nádorových onemocnění.
Alergeny jsou látky, které se vyskytují běžně v našem okolí, náš organismus ovšem na tyto přirozené součásti prostředí reaguje nadměrně. Chyba tedy není v pylu nebo ve zvířatech, ale v nás, v našem imunitním systému. Jak snížit množství těchto látek v našem okolí na co nejnižší míru?
Metodu, kterou bychom spolehlivě zamezili rozvoji alergií, neznáme. Žádné z opatření nezaručí, že nebudete mít vy nebo vaše děti alergii. Můžeme však učinit opatření, abychom riziko vzniku alergií předcházeli. Co dělat nebo naopak nedělat ve svých domovech?
Alergeny jsou látky, které se vyskytují běžně v našem okolí, náš organismus ovšem na tyto přirozené součásti prostředí reaguje nadměrně. Chyba tedy není v pylu nebo ve zvířatech, ale v nás, v našem imunitním systému. A na jaké látky či podněty naše tělo nejčastěji reaguje?
Azbest – na první pohled skvělý stavební materiál: má vysokou pevnost, malou objemovou hmotnost, je nehořlavý, lze jej jednoduše opracovat například řezáním. Jednu nevýhodu však má, takovou která převáží veškeré technické přednosti: Je zdravotně závadný, konkrétně vdechování rozptýlených azbestových vláken ve vzduchu…
