• ESTAV.cz
• Architektura
• Dům pro kočku, psa, zajíce a jejich lidi bude zarůstat do zeleně

Prohlédnout fotogalerii31 fotografií

Stavba rodinného domu, která napoprvé zvenku upoutá (tedy, spíše neupoutá a nezaujme) pozornost pravidelnou geometrií kostek, a možná až trochu přehnanou ne-proporcionalitou pohledového betonu. Teprve s druhým, důslednějším a zkoumavějším pátravým pohledem, přichází prozření. To, co se před námi nachází a ve větší míře formuje podstatu objektu, totiž není jen tak doširoka koncipovaná stavba domu, ale dům, obstoupený sekundární obvodovou zdí z panelů, i s čtvercovými profily průřezů neexistujících oken. Je to vlastně dům vystavěný v domě. A pokud poodstoupíme a odhlédneme od 280 metrů čtverečních zastavěné plochy, začneme v obrysech chápat prostou genialitu tvůrců projektu.

I z mála se dá vyrobit mnoho

Není to žádný nahodilý výstřelek, ale velmi chytře podchycená reakce na situaci v okolí. Proti stavbě tohoto rodinného domu, který vznikl na bratislavském předměstí (Rača) Pod Slancom, totiž stálo mnoho faktorů: nevyrovnaně svažitý pozemek, sklánějící se jednostranně k asfaltu silnice; poměrně hustá rezidenční zástavba v okolí. Což nejsou zrovna lichotivé podmínky, když jste si k bydlení vysnili dům se zahradou. Zahradou, která bude sloužit jako klidný a bezpečný prostor pro děti a zvířata. Domácích mazlíčků, psa, králíka, koček, totiž klienti/majitelé měli povícero, a hodlali své bydlení programově pojmout tak, aby s nimi mohli i čtyřnozí oblíbenci volně a bez omezení nažívat.

Zdroj: Nora a Jakub Čaprnkovci

Zahrady vnitřní a vnější

Zahrada, alespoň ve svých vnitřních segmentech, měla být prostorem nezbaveným soukromí, určeným k rodinnému životu. Což ale vzhledem k dispozicím pozemku a okolí nenabízelo mnoho schůdných řešení. Ateliér Sadovsky & Architects se s tím poprali, jak nejlépe dovedli. A zvítězili. Reliéf svažitého pozemku jim nebyl na překážku, protože navrhovaný dvoupodlažní dům zasadili do jeho středu. Stavbu nechali v odstupu obstoupit onou panelovou betonovou zdí, čímž vytvořili vnitřní polo-uzavřenou zahradu, žádaný soukromý prostor, pro pohodu i bezpečí rodiny, dětí, zvířat. Dům je na tento vymezený „dvůr“ plně navázán svou otevřeností.

Budova co srostla s terénem, rozdíl mezi exteriérem a interiérem nedělá

přečíst článek

Nechybí tu ani prostor pro slunění, ani bazén v zákrytu. Prostor, vymezený vnější obvodovou zdí, se tak vlastně stal dalším společenským pokojem, který obyvatelé mohou libovolně využívat po větší část roku, aniž by přitom ztráceli vazbu na zastřešené části domácnosti. Vnější segment, v týlu a do svahu, pak vydobyla pro sebe divočejší a přesto úpravná zahrada v terasách, přední čelní část pak o sobě dává vědět schody zasazenými do stráně a sestřihávaným trávníkem. Okrajový lem, vizuálně fixující stavbu v místě, je vytvořen z gabionu, a ze strany komunikace odděluje vstup pro pěší a vjezd do garáže. Dům toho tak o sobě při běžném pohledu prozrazuje jen velmi málo, a o to déle pak dovede překvapovat.

Zdroj: Nora a Jakub Čaprnkovci

Dům, který se bude měnit

Projekt Dom pre rodinu s domácimi zvieratkami se hodí chápat i v kontextu proměn času. Protože co je patrné dnes už za pár let může vypadat jinak. Na segmentu vnější zahrady, před zdí, jsou vysazeny stromy a keře, které se jistě budou rozrůstat. A vnější pole domu se tak ještě více odizoluje od okolí palisádou dřevin. Dráždivě působící předsazená sekundární zeď, dnes vylehčená jen průřezy „oken a dveří“, jež zajišťují návaznost dvora na okolí, zarůstá břečťanem. Do let příštích tak při pohledu z ulice zcela zmizí, stane se jakousi smaragdově zelenou skalní stěnou, mizející pod nánosem vegetace.

V tomto rodinném domě nevíte, zda jste venku nebo uvnitř. Nábytek nebo pohled na nebe napoví

přečíst článek

Z domu tak zůstanou patrná jen schodiště a vjezd, potažmo „korunka“ druhého patra. Dům bezešvě naváže na své bezprostřední okolí, pozbude rušivost a nápadnost. Stane se nerušeným ostrůvkem života jedné rodiny a jejích mazlíčků. Obvodová zeď přitom odděluje dům od okolí funkčně, ale nikoliv vizuálně. Rámuje konkrétní výhledy do okolí. Je to tedy spíš polo-propustná membrána, která dělí prostor na vnější a vnitřní. Nebo spíš srdci bližší a vzdálenější. I proto pečlivě udržovaný travnatý koberec přechází dál v „džungli“. Její existence ale obyvatele domu trápí jen málo, protože výzor z přízemí je dán pohledem do onoho dvora, na který se interiér krásně navazuje.

Zdroj: Nora a Jakub Čaprnkovci

Dům v domě má i okna do interiéru

Obývacím pokojem, zatímco kuchyně je situována do zadní části přízemí. Logický předěl v členění místností zajišťuje struktura schodiště, oddělující provoz společně sdílený od ložnic a pokojů, pracoven. V patře se nachází koupelny a dětské pokoje. Rodiče tráví hodně času doma, a i proto si chtěli tak dát záležet na tom, aby jimi obývané prostředí bylo harmonické a plně vyhovovalo jejich potřebám. Platí tu tedy, že čím dál od ulice, tím klidnější místnosti (ložnice) podle svého využití jsou.

Dům na pláži, který stírá hranice mezi exteriérem a interiérem

přečíst článek

Co vidět nejde? Garáže, technické místnosti a úložný prostor, vše situované „pod zem“, do suterénu. Co vidět jde? Všudypřítomný pohledový beton, jehož surovost v interiéru zjemňuje zapracování dřeva, ať už na nášlapných stupních schodišť nebo ve formě obkladů, zakázkového nábytku, vestavěných policových systémů. Vylehčení a vzdušnost dodává bílá barva, a světlo to objektu propouští velmi vkusně zpracované světlíky, připomínající invertovaná čtvercová okna.

Zdroj: Nora a Jakub Čaprnkovci

Když už tu máme „dům v domě“ neměly by nás překvapit ani okna s okenicemi, směřující do interiéru. Dětské pokoje se jimi navazují na obývací pokoj, takže celá rodina spolu může udržovat kontakt a komunikovat napříč celým domem. A samozřejmě, místo sošných skulptur a výrazných obrazů se tu setkáváme s nejrůznějšími průlezkami, škrabadly, hračkami a pelíšky pro zvířátka. Je to totiž Dom pre rodinu s domácimi zvieratkami, a dobře se tu žije všem.

Údaje o projektu

Sdílet / hodnotit tento článek

Související témata