Slovinsko se může pochlubit tím, že je jednou z těch vůbec nejzalesněnějších zemí Evropy. Pokryvnost lesů tu činí v poměru k rozloze státu 80 procent. Tomu se u nás zdaleka neblížíme. Přesto se u nás v Česku staví ze dřeva víc, než ve Slovinsku. Tam je navíc naprosto dominující stavebninou betonová tvárnice. Při stavbě rodinných domů je její užití takřka pravidlem.
Architekti ze studia OFIS Architects se vůči tomu svým nedávným projektem chtěli vymezit. Ne pro vzpouru samotnou, ale pro širší využitelnost dřeva. Které kromě udržitelnosti (v tak zalesněné zemi) nabízí i výhody zdravého prostředí domácnosti. Jak moc důležité to může být, demonstrovali rodinným domem z Lublaně. Jeho obyvatelům totiž na zdravém prostředí skutečně záleželo.
Alergické intermezzo
Malá statistická odbočka, kvůli níž sice nezbohatnete, ale o informace vás neochudí: obecně je všemožnými alergiemi postiženo 10–30 procent lidské populace. Ten rozptyl vychází jednak z nerovnoměrné distribuce alergiků; jejich pod-diagnostikování v rozvojových zemích (kde je ale, zdá se, alergiků a alergií opravdu v populaci méně). A je dán také tím, že spoustu alergií s nezávažným průběhem u sebe lidé prostě přehlíží.
Klienti studia OFIS Architects si je ovšem nemohli dovolit přehlížet. Mají smůlu, statistice se vymykají. Oni sami, i jejich děti, trpěly/trpí různými poměrně silnými alergiemi. A proto si žádali takové obydlí, které by jejich zdravotní stav dál nekompromitovalo. Naučili se v průběhu let odstranit ze svého života prakticky vše, co nebylo přírodní. Všechny chemické, umělé a syntetické materiály.
Foto: Tomaž Gregorič, Janez Martinčič
Když si zadali projekt novostavby rodinného domu v Lublani, pokračovali v tom pochopitelně dál. S nějakými požadavky navíc, které se netýkaly jen lidí, ale jejich domácích mazlíčků. Pro architekty tím vznikla docela hezká hádanka.
Kromě toho, že dům měl být vystavěn z přírodních materiálů – dřeva, měla být stavba koncipována tak, aby se papoušek mohl dívat do zahrady. Aby kočka nikdy nechodila do zahrady, ale přitom nenarazila na pokoj s papouškem. A aby pes zahradu neopouštěl, respektive nechodil do domu.
Architekti mají výzvy rádi, takže tady se skutečně mohli vyřádit. A samozřejmě, byla tu ještě poslední drobnost. To, že stavební parcela (jinak příjemně rozlehlá a rovinatá) byla „vylepšená“ o starý strom, přibližně padesátiletou magnolii. Ta měla ze stavebních prací vyjít bez úhony, jako součást přirozeného zeleného obalu domu. Stavební řešení se od všech těchto zpestřujících kritérií odvíjelo, a architekti nešetřili s popisem stavebního postupu.
Foto: Tomaž Gregorič, Janez Martinčič
Limity a efektivní řešení
Architekti se museli přidržet toho místních stavebních limitů. Toho, aby dvoupodlažní stavba (přízemí + patro) nepřesáhla rozměry 30 × 10 metrů. Povedlo se, a zastavěná plocha jimi navrženého objektu měří 195 metrů čtverečních (při celkové užitné ploše 331 metrů čtverečních). Limitem byla i maximální výška, nepřesahující 7,5 metrů. Dům v nejvyšším bodě dosahuje 7,15 metrů.
Pro stavební postup zvolili montovanou dřevostavbu na betonové základové desce. Taková klientům nevadila. Montovaná konstrukce bytového domu je tvořena křížově lepenými masivními dřevěnými panely. Z vnější strany je dřevěná vnitřní konstrukce rozšířena o zateplení a fasádní obklad.
Starý statek slavného generála přestavěli na útulné bydlení. Z části stodoly udělali luxusní krytou zahradu
přečíst článekStěny a stropy jsou z masivních dřevěných panelů velkých formátů, o síle šestnácti centimetrů. Příčky v prvním patře jsou provedeny jako dřevěný skeletový systém. Objekt je zateplen, s vnější tepelnou izolací. Všechny stěny jsou z vnější strany izolovány dvouvrstvou hydroizolací do výšky 1,0 metru nad terénem. Protože striktně byly požadovány nesyntetické materiály, jsou stěny omítnuté hliněnou omítkou. Podhledy jsou postaveny na dřevěné spodní konstrukci, omítnuty hliněnou omítkou nebo ukončeny dřevěným obkladem.
Provětrávaná fasáda je provedena formou masivního dřevěného obkladu. Všechny fasády jsou zatepleny 22 cm tepelné izolace (připevňované pomocí hmoždinek). Finální svrchní vrstvu provětrávané fasády tvoří krytinu modřínové latě, připevněné k dřevěné spodní konstrukci. Dřevěný fasádní obklad je chráněn před povětrnostními vlivy tím, že byl karbonizován – technikou zuhelnatění dřeva.
Foto: Tomaž Gregorič, Janez Martinčič
Dům bez chemie existuje
Dům je přinejmenším zajímavý tím, jak se jeho zdánlivá uzavřenost a kompaktnost mění směrem do středu, kde chová otevřené „vnitřní“ nádvoří. Hlavní přístup k objektu je na západní straně, v návaznosti na stávající napojení k místní komunikaci. Objekt je stavebně rozdělen na dvě části, část obytnou a část obslužnou. Součástí té obslužné části je přístřešek pro auto, kolárna s úložným prostorem v přízemí a terasa v patře.
Hlavní plán vytváří zahradní plochu v přední části, která se vině okrajem pozemku podél obslužné části domu k obytné. Délka hraničních třiceti metrů objímá stávající magnólii, a vytváří další soukromou terasu v přední části jídelny. Terasa zároveň odděluje vstup od obytné části domu. Přízemí obytné části zahrnuje kuchyni s jídelnou, toalety, komoru. V patře jsou pak ložnice. Obytná část je propojena s terasovou částí nad přístřeškem pro auto, můstkem.
Ten využívají nejen obyvatelé, ale také jejich kočky. Na magnólii vyhlíží papoušek z okna, oplocená zahrada a servisní část je přístupná psovi. Dům je celý ze dřeva, ošetřeného pojivy a ochrannými nátěry na zcela přírodní bázi. Dodatečná izolace je z lisovaného konopí, omítky jsou hliněné a konstrukce nemá žádné kovové podpěry.
Je to dům, který je – z hlediska užitých materiálů i své prostupnosti – zdravý. Život v něm nekomplikují majitelům ani jejich dětem alergie, a přitom se nemuseli zříci svých domácích mazlíčků. A Slovinsko si na tomhle projektu z Lublaně připomnělo, že dřevo umí být víc než solidní náhražkou uniformních betonových tvárnic. S dobrým nápadem je možné stavět kvalitně i zdravě současně.
Foto: Tomaž Gregorič, Janez Martinčič
Údaje o projektu
| Název projektu: | Catwalk House |
| Typ projektu: | novostavba rodinného domu |
| Architektonické studio: | OFIS Architects |
| Lokalizace: | Lublaň, Slovinsko |
| Vedoucí architekti: | Rok Oman, Špela Videčnik |
| Projektový tým: | Andrej Gregorič, Janez Martinčič, José Navarrete Jiménez, Mateja Obid, Mia Bećirević, Lise Chemin, Tereza Mirska |
| Klient: | soukromá osoba |
| Rok dokončení (finalizace): | 2023 |
| Užitná plocha: | 331 m2 |
| Zastavěná plocha: | 195 m2 |
Sdílet / hodnotit tento článek