Víte, kdo to byl Alexander Cavailé Mercer? Pokud ne, je to vlastně docela v pořádku. Těch co by znali jmenovitě generály britské armády, kteří to Napoleonovi natřeli u Waterloo, v běžné populaci zase tolik není.
Podstatné je, že Mercer, generál od artilerie, strávil dny před rozhodující bitvou na statku v belgickém Dendermonde. V domě, který víceméně přečkal do současnosti a pořád nesl a ještě nese onu stopu slavné vojenské historie. Protože domy, v nichž pobývali generálové, kteří to natřeli Napoleonovi, nebourají ani v Belgii. Horší už ovšem je, co se s takovými domy dá vlastně dělat dál. Protože jen sama velká minulost je jen pramalým předpokladem k nějaké budoucnosti.
V následujících desetiletích se tak využití statku různě měnilo, ve snaze zachovat objekt a najít mu nějaký smysl. Na jeho půdorysu nejprve fungovalo letní sídlo guvernéra provincie, později letní rezidence pro zahraniční diplomaty, regionálně proslulá kavárna, sál místního divadelního sboru a nakonec sklad zahradnického obchodu.
Už jen ten sestupný výčet využití vypovídá cosi o propadu někdejší slávy. Která by do dalších let asi nehezky gradovala, kdyby se bývalý statek v Dendermonde nestal majetkem uvědomělých majitelů. V domě s minulostí chtěli žít, ale tak, aby se na něj a jeho slavného obyvatele dočista nezapomnělo. A je nepochybně zásluhou Architectenbureau Quisquater, že to tak nakonec skutečně dopadlo.
Jejich přístup k přestavbě a renovaci totiž pomohl zřetelně odlišit staré od nového tak, aby žádná z těch částí nebyla ochuzena. V principu tu probíhaly práce dvojího druhu. Jednak záchovné, důmyslně konzervující část hospodářskou, stodolu, související se statikou celého objektu – a pak ty pozvedávající úroveň bydlení.
Minulost s přidanou hodnotou kvality
Není přitom bez zajímavosti onen průnik, mezi oběma celky, který činí ze staré sekce funkční a smysluplnou součást nového bydlení. Ve formátu zastřešené (prosklené) vnitřní zahrady. Majitelé nemovitosti tedy nebyli ochuzeni o prostor jen proto, že dům má historickou hodnotu. Ta byla zužitkována tak, aby dala rozkvést jejich bydlení. A ta nová sekce jakoby ukazuje na vznešenost té staré a podtrhuje její význam.
Rekonstruovali statek, zemědělská stavba jim slouží k rekreaci. Z velkoměsta tam dojíždí na chalupu, ale plánují se sem přestěhovat
přečíst článekPochopitelně, když přišlo na stavební zásahy a jejich razanci, vypadalo to zprvu dost divoce. Na straně ulice se začalo bouráním „městského“ domu, obytné části někdejšího statku. To aby se uvolnilo místo pro nový kancelářský a bytový komplex. V zadní části návrh počítá s neobvyklou litinovou konstrukcí, která pomohla zafixovat ty historicky autentické prvky.
Zadní část je přibližně rozdělena na dvě části, přičemž v přední části se nachází ažurová střešní konstrukce. Poněkud hrubější zelený prostor vnitřní zahrady. A v zadní části se rozkládá nový dům na dvou úrovních. Přízemí zahrnuje světlou obytnou část s posuvnými okny, umístěnými mezi pilíři stávající cihlové stavby.
Jídelna a kuchyň rovněž přiléhají posuvnými okny k okolní zeleni a květinovému záhonu, stejně jako k betonové terase. Obdélníkový přízemní prostor je rozčleněn, přidáním obloukového sanitárního objemu. V horním patře pak vyniká rytmus a přiznaná výška vytažené střešní konstrukce. Odkryté litinové krovy prochází celým objektem, protínají kancelář, ložnici, koupelnu a dva dětské pokoje.
Dutina, vytvořená nad jídelnou, pak nabízí výhledy do vnitřní zahrady.
Okenní otvory v nápadně vystupujících rámech vnáší světlo hluboko do domu. Centrální točité schodiště v novém cihlovém objemu poskytují prostor pro velkorysé možnosti cirkulace. Schodiště není jen spojnicí, ale vizuálně aktivní součást pohybu obyvatel v domě.
Nebát se ukázat staré i nové
Ze stavebního hlediska dům charakterizují stávající cihlové zdi a pilíře, které rámují nová okna z eloxovaného hliníku. Leštěné betonové podlahy a odhalené betonové stropy se spojují s teplým, bohatým dřevem vnitřního sanitárního bloku a podesty schodiště.
Pokud jde o nápadné prvky výbavy interiéru, vynikne jistě kuchyňská linka. Je zhmotněna v zeleném smaltu, vedle sporáku z nerezové oceli, která dodává místnosti industriální nádech spolu. Hezky korespondující s odhalenou ocelí točitého schodiště a parapetu v mezipatře. To doplňují obklady v modré a zelené barvě, jež spolu se sporadickými barevnými akcenty v růžové dodávají celku hravý nádech.
Tím se vlastně znovu potvrzuje, jaký je A.TGG House dům. Lidé si z něj takříkajíc nemají sednout na zadek proto, že v něm kdysi přespával slavný generál. Mají být ohromeni tím, jak jeho současná podoba umožňuje kvalitní a komfortní bydlení dnes, i když v něm kdysi přespával ten generál. Stropní konstrukce prosklené střechy přitom přivádí pozornost k tomu, že to není jen tak obyčejný dům, ale stojí za ním minulost. Která současné obyvatele neochuzuje o fenomenální vnitřní zahradu.
„Je to o tom, jaké prostředky zvolíte,“ vysvětlují manželé Quisquaterovi, šéf-architekti studia. „Dům s historií totiž může odkazovat na jeden bod své minulosti, anebo prezentovat celou svou cestu časem. A to je způsob, který je našemu pojetí mnohem bližší.“ Není třeba jen ukazovat, čím byl dům slavný kdysi. Tu připomínku spíš bude nést dál, když bude něčím zajímavý i nadále.
Údaje o projektu
| Název projektu: | A.TGG House |
| Typ projektu: | rekonstrukce, renovace |
| Architektonické studio: | Architectenbureau Quisquater |
| Lokalizace: | Dendermonde, Belgie |
| Vedoucí architekt: | Yo a Julie Quisquater |
| Klient: | soukromá osoba |
| Rok dokončení (finalizace): | 2020 |
| Užitná plocha: | 260 m2 |
Sdílet / hodnotit tento článek