REKLAMA
Hledat
Nový stavební zákon
estav.tvnový videoportál
Všechna témata

Vodní prvky a kašny v Lánech navržené Josipem Plečnikem

Před 150 lety se narodil architekt Josip Plečnik a před 65 lety zemřel. Část své profesní kariéry strávil v Praze, kde po sobě zanechal nesmazatelnou stopu v podobě řady jedinečných architektonických děl. Vedle slavného kostela Nejsvětějšího srdce Páně na Vinohradech se jednalo především o modernizaci a přestavbu v té době zanedbaného Pražského hradu. Mnohem méně známou je ovšem skutečnost, že Plečnik se účastnil i obnovy a přestavby Lánského zámku, především jeho zahrad a dal novou podobu místním vodním prvkům.
Zdroj: AdobeStock - josefkrcil

Vodovod Lánského zámku, resp. předchozí tvrze, a stejně pojmenované vesnice má za sebou dlouhou historii marného hledání dostatečně vydatného zdroje čisté vody. Vodovod byl pro místní tvrz vybudován již v 16. století, nicméně jak vypadal, není známo. Mnohem více informací máme k situaci až od 19. století. Tehdy se nutnost zásobení sídla a blízké obce projevila ve stavbě prvního zámeckého vodovodu a problematické koexistence s blízkým aktivním dolem Laura.

Takzvaný Fürstenberský vodovod, pojmenovaný podle tehdejších majitelů, byl po dlouhých peripetiích spuštěn v roce 1897. Jeho autorem byl Karel Kress, dobře známý z jiných pražských vodárenských projektů. Zdrojem vody byly stávající prameniště na rynholeckých pozemcích, voda byla přiváděna vodovodním řadem do vodojemu u lánského hřbitova. Vydatnost rynholeckých pramenů byla kolísavá a nedostatečná, navíc je značně ovlivňovala těžba v blízkém dolu Laura.

Letní sídlo prezidenta

V červenci 1921 Lánský zámek a celý jeho areál odkoupil Československý stát jako letní sídlo prezidenta. Po několika návrzích byl roku 1923 spuštěn nový zámecký vodovod, jehož zdrojem byla spodní voda z nepoužívaných částí dolu Laura. Voda byla z dolu vedena přes komplex čerpací stanice, odželezovny a vodojemu v Rynholci do původního fürstenberského vodojemu u zdi lánské obory a do nového vodojemu na Šubrtě odkud byla čerpána do zámku. Od roku 1933 došlo i k napojení obce Lány na zámecký vodovod.

Travelviaitaly, CC BY-SA 4.0, via Wikimedia Commons

Josip Plečnik měl přímý vliv na stavbu Zámeckého vodovodu architektonickým návrhem fasád budov se strojním vybavením a zároveň jeho stavbou podmínil rozsáhlou přestavbu lánských zahrad. Plečnik zámecký park navrhl s osou v podobě místního potůčku, který je zakončen vodní plochou s původně dvěma, a dnes jen jedním, vodotryskem. Součástí tohoto vodního prvku je kašna, kde tryská voda z pěti chrličů ve tvaru lvích hlav, které reprezentovaly původních pět zemí nového státu - Čechy, Moravu, Slezsko, Slovensko a Podkarpatskou Rus. 

Sdílet / hodnotit tento článek

Související témata

Přečtěte si více k tématu Architektura

REKLAMA