Problém české legislativy je komplikovanější a nelze na všechno nalézt jednoduchou a jednoznačnou odpověď. Liší se totiž pohled stavebního práva, občanského práva a dalších. A v neposlední řadě, bydlení na místech, které k tomu nejsou určena, může přinášet problémy obci.
Bydlení na chatě z pohledu stavebního zákona
Začněme u stavebního práva. Definice rodinného domu a rekreačního bydlení můžeme nalézt ve vyhlášce 501/2006 Sb., vyhláška o obecných požadavcích na využívání území, konkrétně v ust. § 2.
Rodinný dům je takový dům, u kterého polovina podlahové plochy odpovídá požadavkům na trvalé bydlení, má maximálně 3 samostatné byty a nejvýše 2 nadzemní podlaží a podkroví, oproti tomu stavba pro rodinnou rekreaci svým vzhledem a charakterem odpovídá požadavkům na rodinnou rekreaci, může mít maximálně 2 nadzemní podlaží a podkroví.
Obě dvě tyto definice jsou však spíše definice kruhem. Vyhláška ani stavební zákon nám v tomto ohledu dále nepomohou, nikde není formulované, co se rozumí pod pojmem požadavky na trvalé bydlení a na rodinnou rekreaci.
Jistě se můžeme shodnout, že takové požadavky mohou být velmi individuální. Nároky jednoho na rodinnou rekreaci, mohou odpovídat potřebám na trvalé bydlení někoho jiného.
A proto z pohledu projektové dokumentace se nezřídka stává, že objekt pro rodinnou rekreaci má mnohdy lepší parametry a vybavení než kdejaká stavba rodinného domu.
U rodinného domu a stavby pro rodinnou rekreaci se navíc neliší ani výškové parametry obou staveb, které jsou stejné a to, že musí mít maximálně 2 nadzemní podlaží a podkroví, s maximální světlou výšku místnosti nejméně 2500 mm, v podkroví 2300 mm.
Povolovací proces z pohledu stavebního zákona je pro obě tyto kategorie staveb stejný. Obě dvě jsou zařazeny pod ust. § 104 stavebního zákona (zákon č. 183/2006 Sb., zákon o územním plánování a stavebním řádu) a je tedy možné je povolit pomocí tzv. institutu ohlášení stavebního záměru (za předpokladu splnění podmínek stavebního zákona).
Zdroj: AdobeStock - PepinoCZ
Chata nebo dům. A není to jedno?
Mohlo by se tedy zdát, že je vlastně jedno, jak oficiálně nazveme stavbu, zda rodinný dům nebo stavbu pro rodinnou rekreaci. Je to tak?
Domnívám se, že ne. První problém může nastat ve zhodnocení souladu územního plánu. Mnohé územní plány mají vymezené rozdílné plochy pro rekreaci a pro rodinné bydlení. A to zejména z důvodu urbanismu. V ust. § 4 a § 5 vyhlášky 501/2006 Sb., vyhláška o obecných požadavcích na využívání území, můžeme najít rozdíly v pojetí takových ploch.
Ubytování není bydlení. K legálnímu provozu Airbnb je třeba rekolaudovat byt nebo dům na novou funkci
přečíst článekTen nejzásadnější z mého pohledu je ten, že plochy pro rodinné bydlení se vymezují tak, aby byla zajištěna dobrá dostupnost veřejných prostranství a občanského vybavení, což znamená dostupnost obchodů, škol, školek, hřišť pro děti atd. V dnešní době, kdy se již stalo skoro standardem, že každá rodina má pro svou potřebu automobil, se tyto rozdíly mohou zdát zanedbatelné, ale mysleme i na naše děti, které minimálně do svých 18 narozenin auto řídit nemohou. Dostat se k potřebným službám pěšky ze svého domu je zásadní nejen pro děti a seniory.
Neopomenutelným problémem však může být i nedostatečná technická infrastruktura, která byla plánována pro stavby pro rodinnou rekreaci s předpokladem, že zde celá rodina nebude trávit většinu roku. Může pak docházet k nedostatku vody ve studních, špatnému stavu komunikací a jejich nedostatečné kapacitě.
Pro obce, a tedy pro zajištění odpovídající a kvalitní infrastruktury, pak není ani žádoucí, aby lidé trávili na chatách většinu času a neměli zde hlášená trvalá bydliště. Obce pak přicházejí o značnou část peněz do svého rozpočtu, protože rozpočtové určení daní je založeno na počtu obyvatel trvale bydlících v obci.
Co se stane, pokud budu trvale bydlet ve stavbě určené pouze pro rodinnou rekreaci, v chatě?
Stavba může být užívána jen k povolenému účelu. (§ 132 odst. 3 zákona č. 183/2006 Sb., stavebního zákona) a tedy z pohledu stavebního zákona a stavebního úřady by se ve stavbě pro rodinnou rekreaci trvale bydlet nemělo. Realita je mnohdy jiná a nepřispívá tomu ani rozdílný přístup práva občanského, pro zajímavost veďme například zákon o evidenci obyvatel a zákon o obcích.
Můžu mít na chatě trvalé bydliště?
Ano, trvalé bydliště (trvalý pobyt) je upraven v ust. § 10 zákona č. 133/2000 Sb. o evidenci obyvatel a o rodných číslech. Dle tohoto zákona je místem trvalého bydliště adresa pobytu občana v České republice, kterou si občan zvolí a to v objektu, který má číslo popisné nebo evidenční. Tento objekt může být určen k bydlení, ale i k individuální rekreaci.
Staré domy, nové předpisy. Co dnes musí splňovat nemovitosti, které se postavily v minulosti?
přečíst článekBude mít rekreační objekt číslo evidenční nebo popisné?
O tom mluví zákon č. 128/2000 Sb., zákon o obcích v ust. § 31 odst. 2, kdy stavby určené k individuální rekreaci se označují evidenčními čísly.
Závěrem lze tedy říci, že stavba by se měla vždy užívat jen k účelu, ke kterému byla určena. Pokud chce vlastník stavby takový účel změnit, pak by mělo být z jeho strany požádáno o změnu účelu užívání na stavebním úřadě. Pokud tomu tak není a změna užívání není podrobena zhodnocení z pohledu stavebního zákona, pak může docházet k výše uvedeným komplikacím. Takové chování je společensky nezodpovědné.
Sdílet / hodnotit tento článek