Vyúčtování a splatnost přeplatků a nedoplatků upravuje zákon č. 67/2013 Sb. v platném znění (Zákon o službách)
Vyúčtování se týká spotřeby tepla, vody a elektřiny, ato v bytech i ve společných prostorách bytových domů.
Rozúčtování nákladů a vyúčtování záloh se provádí za zúčtovací období, kterým je zpravidla kalendářní rok. S předstihem před termínem vyúčtování jsou prováděny odečty spotřeby tepla, vody a elektřiny. V domech, kde je individuální vytápění v jednotlivých bytech, se spotřeba tepla v rámci společného rozúčtování vztahuje pouze na společné prostory domu. Odečty elektřiny se v platbě SVJ také týkají pouze spotřeby ve společných částech domu. Vlastní spotřebu elektřiny, případně plynu si každá domácnost hradí sama u svého dodavatele.
Vyúčtování nákladů na teplo
Náklady na spotřebu tepla se rozúčtovávají podle Vyhlášky Ministerstva pro místní rozvoj, která vstoupila v platnost od ledna 2016 (vyhláška číslo 269/2015 Sb.).
Základní složka nákladů na vytápění v zúčtovací jednotce činí 30 až 50 % a zbytek nákladů tvoří spotřební složku. Rozdíly v nákladech na vytápění připadající na 1 m² započitatelné podlahové plochy nesmí překročit u příjemců služeb, kde jsou instalována měřidla, v zúčtovací jednotce hodnotu o 20 % nižší a hodnotu o 100 % vyšší oproti průměru na m2 zúčtovací jednotky v daném zúčtovacím období.
Jaký poměr spotřební a základní složky je optimální?
Rozúčtovací společnosti doporučují postupovat na základě odborného posouzení tepelně izolačních vlastností objektu. Obecně je doporučováno (s ohledem na instalovaný typ poměrového měření v objektu) stanovení poměru spotřební a základní složky takto:
- v případě rozpočtu pomocí indikátorů použít poměr 50 % základní a 50 % spotřební složka;
- v případě měřičů tepla pak počítat spotřební složku 60 % a základní 40 %.
Jaké termíny jsou závazné?
- Roční vyúčtování předepsaných a uhrazených záloh, rozepsané na jednotlivé položky, je vlastník domu (nebo bytu v případě pronájmu) povinen doručit vlastníkovi bytu nebo nájemci bytu do čtyř měsíců od skončení zúčtovacího období. Standardně tedy nejpozději do 30. 4. Stejně tak se vyúčtování vztahuje na pronájem bytového či nebytového prostoru.
- Uhradit nedoplatek nebo obdržet přeplatek musíte do čtyř měsíců ode dne doručení vyúčtování.
Případné nejasnosti ve vyúčtování snadněji vysvětlíte u domů s dálkovými odečty
Roční vyúčtování je v mnohých domácnostech jediným obdobím v roce, kdy uživatelé bytů dostávají informace o své roční spotřebě. Přitom častější informovaností o spotřebě by mohli lépe regulovat své spotřebitelské chování, a tím ušetřit také náklady na energie. Objasnit nepřiměřenou spotřebu je mnohokrát velmi komplikované a často dochází ke zbytečným konfliktům mezi uživatelem bytu a správcem, ale též mezi sousedy.
„Jednoduchým řešením jsou dálkové odečty, které přenášejí informace o spotřebě bez časových prodlev a chyb způsobených lidským faktorem. V rámci pravidelných pětiletých výměn vodoměrů je podle nové legislativy, platné od 1.1.2022, možné již instalovat pouze měřidla umožňující dálkový odečet. Tuto povinnost stanoví Novela zákona č. 406/2000 Sb. o hospodaření energií, která vstoupila v platnost 1.1.2022.,“ upozorňuje na dlouho připravovanou změnu legislativy David Samek, technický ředitel společnosti ista Česká republika.
V praxi to tedy znamená, že v domech, kde bude kdykoliv po termínu 1. 1. 2022 v rámci pětiletých cyklů docházet k povinné výměně vodoměrů a v rámci čtyřletých cyklů docházet k povinné výměně měřičů tepla bude již nutné instalovat pouze vodoměry a měřiče tepla s rádiovým modulem, umožňující dálkové odečty.
Bez ohledu na legislativní povinnost jsou v mnoha bytových domech dálkové odečty spotřeby vody již řadu let standardně využívány. „Systém dálkového odečtu nabízíme na trhu již více než 11 let a 87 % našich klientů již tuto službu dávno využívá. Oceňují především komfort, který jim dálkový odečet umožňuje" dodává Jaroslav Plšek, obchodní ředitel ista Česká republika.
Sdílet / hodnotit tento článek