Termíny povinného ověřování bytových měřidel, tedy i vodoměrů na teplou a studenou vodu, upravuje vyhláška č. 345/2002, která kromě toho stanovuje ve znění pozdějších úprav i měřidla, která podléhají schvalování typu. Například novela pod č. 285/2011 Sb. s účinností od roku 2012 sjednotila pravidla pro ověřování vodoměrů na studenou i teplou vodu, které jsou používané pouze k rozúčtování nákladů konečným spotřebitelům, jinými slovy jednotlivým obyvatelům bytových domů. Tato novela vyhlášky stanovila jednotnou lhůtu pro ověření (případně výměnu) na 5 let (dříve platily lhůty 4 roky pro teplou a 6 let pro studenou vodu). Toto sjednocení je výrazným ulehčením pro správce bytových domů.
Chcete ušetřit za vytápění snížením teploty? Nepřežeňte to, můžete si zadělat na problémy
přečíst článekBohužel však vyhláška dále stanovuje povinnost pro ověření protečeného množství nosného média (tedy kalorimetru) ve lhůtě 4 let. S ohledem na byty, ve kterých je spotřeba tepla na vytápění měřena kalorimetry, se pak jeví rozumné změnit i tuto lhůtu na 5 let, shodně s vodoměry. Došlo by tak k výrazným organizačním i finančním úsporám nákladů spojených s ověřováním měřidel v bytech.
K často diskutované otázce týkající se ověřování či výměny indikátorů – rozdělovačů topných nákladů (RTN) na radiátorech, je třeba uvést, že tyto přístroje nejsou definovány jako měřidla ve smyslu zákona č. 505/1990 Sb., o metrologii, a tudíž nejsou v zákoně ani ve vyhlášce uvedeny. Povinnost pravidelného ověřování jejich přesnosti tedy není stanovena. V jejich případě je délka použitelnosti závislá na výdrži baterie, která je obvykle funkční 8–11 let.
Povinnost instalovat všechna nová měřidla s dálkovým odečtem
Od roku 2020 je poté platná nová směrnice Evropské unie o energetické účinnosti (EED), která udává povinnost instalovat do bytových domů měřidla s možností dálkového odečtu. V České republice jsou tato pravidla ukotvena v novele zákona o hospodaření energií (zákon č. 406/2000 Sb.) a jsou účinná od 1. 1. 2022. Další navazující povinnosti pro poskytovatele služeb plynoucí z implementace směrnice EED pak nalezneme ve vyhlášce č. 269/2015 Sb., o rozúčtování nákladů na vytápění a společnou přípravu teplé vody pro dům (účinná od 2. 11. 2021) a v připravované novele zákon č. 37/2013 Sb., o službách, jejíž účinnost je plánována od 1. 1. 2023.
Ceny energií utržené ze řetězu mohou způsobit rozvrat ústředního vytápění bytových domů
přečíst článekOd 1. 1. 2022 pak platí povinnost instalovat (nebo vyměňovat) všechny měřiče výhradně dálkově odečitatelné. Přístroje a zařízení, která nejsou dálkově odečitatelná pak musí být bez výjimky vyměněna do 1. 1. 2027. V praxi to tedy může znamenat, že v případě výměny vodoměrů nevzniknou žádné dodatečné náklady, protože do uvedené doby stihne uplynout zákonem stanovená 5letá lhůta pro jejich běžnou výměnu či repasování. Samozřejmě budou nové dálkově odečitatelné přístroje ve srovnání se starými dražší.
Samotnou výměnu musí provádět pouze osoby s příslušnou certifikací Českého metrologického institutu, protože i samotná instalace může mít vliv na následné fungování měřidla. Chyba v měření způsobená nesprávnou instalací pak mívá negativní dopady pro obyvatele bytu a je velmi těžko prokazatelná, pokud se při nesprávném výpočtu osoba odvolá – měřidlo jako takové totiž může být i přes špatnou instalaci plně funkční.
Vodoměry s dálkovým odečtem mohou mít významnou roli při prevenci situací, kdy dojde k haváriím či dlouhodobým průtokům vody spotřebičem (kohoutky, splachovače) a vyúčtování nekoresponduje s očekávanou spotřebou. Majitel totiž může naměřené údaje sledovat kdykoli online a nadměrných průtoků si tak může včas všimnout. Zároveň se data v reálném čase dostávají i k poskytovateli energie a vody a případné problémy tak může zaregistrovat i pracovník či systém poskytovatele dané služby. Vzhledem k plné automatizaci i transparentnosti dodaných dat se tak celý proces zjednodušuje a zefektivňuje jak pro dodavatele energie, tak i pro vlastníky domů.
Sdílet / hodnotit tento článek