Ve spolkové zemi Dolní Rakousy na hranicích s jihomoravskou obcí Hnanice leží malebná vesnička zvaná Retzbach. Rozprostírá se mezi četnými vinohrady, střežená božími muky, pamětními sloupy a sochami. Lidová architektura a umělecká díla na rozlehlých pláních odhalují příběhy regionu a vypravují dávné pověsti, které se zde šíří po staletí. „Znalost místního folklóru byla pro rekonstrukci zdejšího hliněného domu z 19. století naprosto nezbytná,“ říká rakouský architekt Andi Breuss.
„Podobné hliněné domy vyjadřují velmi silně kulturní identitu vinařských vesnic v oblasti Weinviertlu. Budeme-li je pečlivě a citlivě rekonstruovat, pomohou nám předávat dále historii i příběhy lidí, kteří zde žili a tvořili. Noví obyvatelé vnímají vysokou kulturní hodnotu regionu a chtějí dále na tomto základě uplatňovat nové moderní vize v zrcadle kultury stávající,“ vysvětlil své pojetí rekonstrukce na letošním ročníku Salonu dřevostaveb.
Foto: Romana Fürnkranz, Andi Breuss
Staré společně s moderním
Úcta k lidové architektuře a místnímu folklóru je pro rakouský venkov typická. Míří sem nejenom velké množství turistů, ale také značná část peněz z rozpočtu země i Evropské unie. Podporovány jsou samozřejmě i rekonstrukce historicky cenných objektů. Velkou výhodou pro tento konkrétní dům v Retzbachu byl jeho poměrně dobrý stav. Majitelé jej udržovali, jak nejlépe mohli, nezatékalo sem, stavební konstrukce byla relativně v pořádku, neprováděly se žádné necitlivé úpravy ani neodborné renovace.
„Chtěli jsme přizpůsobit starý hliněný dům z 19. století současným nárokům na bydlení, a to s největším respektem k historii a kvalitě stavební substance,“ podotýkají majitelé a ukazují, jak vypadal dům a celý statek před rekonstrukcí.
Foto: Romana Fürnkranz, Andi Breuss
Vcelku prostorná hliněná stavba s omšelou omítkou na velkorysém převážně rovinatém pozemku s hospodářským dvorem a dílnou, krytina z bobrovek, špaletová okna, uvnitř bytelné podlahy a dřevěné stropní trámy s bedněním – vše zůstalo z větší míry zachováno; dřevo, hlína a vápno jsou i v případě nových částí domu bez povrchové úpravy, okna jsou zvětšena, aby vynikla krása okolní přírody a zužitkovaly se výhledy na překrásné pahorkaté krajiny s vinohrady. Původní hliněná stavba se zcela přirozeně prolíná s novými elementy, modernizovány jsou převážně sanitární a technické místnosti, dřevěnými dělicími stěnami a novými otvory do obvodových stěn proudí do interiéru více světla a stará dílna v zadní části dvorku je zcela přeměněna na moderní krytou terasu volně navazující na obytný dům.
„Staré dílenské prostory a sklad byly s výjimkou šedesáticentimetrových hliněných stěn odstraněny a nahrazeny dřevostavbou s otevřeným podkrovím a nádhernými výhledy do kraje. Podlouhlá původní střecha se starou krytinou přesahuje nad novou část, která jako by byla vetkána do staré substance. Pro tento účel jsme přidali i původní střešní tašky,“ upřesňuje architekt.
Foto: Romana Fürnkranz, Andi Breuss
Dokonalé přednosti přírodních materiálů
„Výběr materiálů a povrchových úprav byl plně podřízen historií domu. Používalo se hlavně dřevo, hlína a vápno, jež zůstaly i u nových částí zcela bez povrchové úpravy. Nebyla tak omezena difuzní otevřenost stavby a zůstalo takřka ideální mikroklima s regulací vlhkosti, což zaručuje majitelům opravdu zdravé vnitřní prostředí. Za největší zásah do původní stavby lze považovat nahrazení malých oken za velké dveře na terasu. Vytvořením dodatečných otvorů zde vznikly nové vztahy mezi místnostmi a celý dům se prosvětlil. Do statiky celé stavby se přitom nijak nezasahovalo,“ podotýká dále Andi Breuss.
Chaloupka září novotou jak před sto lety. Využili tradiční řemeslo lidových stavitelů
přečíst článekCitlivá proměna starého hliněného stavení na moderní rodinný dům je dobrým příkladem harmonie s okolní přírodou i harmonie uvnitř stavby. Střecha, konstrukce domu i podlahy se zachovaly, plně se využilo potenciálu přírodních materiálů i místa. Historie domu je stále všudypřítomná, genius loci nevyprchal, staré se harmonicky propojilo s novým.
Foto: Romana Fürnkranz, Andi Breuss
„Dům zcela jistě vznikl z hořké bídy regionu, svépomocí z těch nejprimitivnějších materiálů – tedy hlavně z těch, které byly momentálně v dosahu – a proměnil se po letech na dům, který lze nazvat moderním luxusem: ekologický, zdravý a blahodárný pro tělo i mysl. Přírodní materiály zde naplno ukazují své přednosti; poskytují majitelům zdravé vnitřní prostředí a splňují zároveň veškeré aspekty moderní udržitelné výstavby. Transformace staré substance s respektováním kvalitních původních zdrojů je dle mého soudu nejnapínavějším a zároveň nejlepším aspektem pro stávající historické stavby – což ostatně považuji za prioritní úkol v architektuře budoucnosti,“ uvádí na závěr autor zdařilé rekonstrukce a zve na letošní výstavu Salon dřevostaveb, kde je možné se s domem podrobněji seznámit.
Hliněný dům v obci Retzbach, Dolní Rakousko
| Projekt: | 2018/2019 |
| Realizace: | 2019/2020 |
| Autor: | Andi Breuss |
| Spolupráce: | Edith Schroll, Florian Kolar |
| Statika: | Zehetgruber-Laister ZT GmbH, Zwettl |
| Foto: | Romana Fürnkranz, Andi Breuss |
Foto: Romana Fürnkranz, Andi Breuss
Stavba je součástí Ročenky dřevostaveb 2022, kterou vydává Salon dřevostaveb. V tomto roce se pražská část výstavy uskutečnila od 25. do 26. března v Pražské tržnici v Holešovicích. Bratislavský Salon dřevostaveb se odehraje ve dnech 23. 5. až 17. 6. 2022 v Rakouském kulturním fóru. Více na internetových stánkách: www.salondrevostaveb.cz.
Mag. Andi Breuss, Msc. (1961), rakouský architekt
Absolvoval studium architektury na Kunstuniversität Linz a studium psychologie a sociologie ve Vídni. Za svou tvorbu získal celou řadu cen, přičemž porota ocenila zvláště jeho realizace dřevěné a hliněné architektury. Andi Breuss pravidelně přednáší na odborných konferencích a publikuje v odborných časopisech. Své zanícení pro využívání hlíny v moderní architektuře a výstavbě šíří i jako aktivní člen a předseda neziskové organizace Netzwerk Lehm, která se zaměřuje na osvětu, vzdělávání a předávání praktických dovedností v používání hlíny při rekonstrukcích i realizacích novostaveb. Více na internetových stránkách: www.netzwerklehm.at.
Sdílet / hodnotit tento článek