Vysoké teploty podle neurologů velmi zatěžují lidský organismus a mohou dokonce ovlivnit chování. Lidé jsou v horku dost často více podráždění, vyčerpaní, a vysoké teploty se tak odráží také na jejich pracovním výkonu. Zaměstnavatelé proto mají povinnost zajistit zaměstnancům dobré mikroklimatické podmínky. U kancelářské administrativní práce, která se vykonává vsedě a s minimální fyzickou aktivitou, by teplota měla dosahovat minimálně 20 a maximálně 27 stupňů Celsia. Čím je práce fyzicky náročnější, tím klesá i povolená teplota.
Přehřívání interiéru spolehlivě zabrání venkovní rolety, které brání průniku tepla přes okna. Foto: Lomax
Klimatizace má okamžitý efekt, ale také zdravotní rizika
Zaměstnavatel si přitom k ochlazení pracovních prostorů může vybrat varianty aktivního nebo pasivního chlazení. „Pasivní varianta ochlazování funguje na principu zabránění vstupu tepelné energie do interiéru, navíc tento prostor maximálně zastíní, tudíž se dopadem slunečních paprsků nemůže dále zahřívat. Mezi nejefektivnější řešení v tomto případě patří systémy exteriérové stínicí techniky, zejména pak venkovních žaluzií a předokenních rolet,“ vysvětluje Petr Přichystal marketingový manažer společnosti LOMAX, která se zabývá produkcí stínicí techniky.
Variantu aktivního chlazení zase představují různé elektronické přístroje, v kancelářích jsou to nejčastěji klimatizace. Na rozdíly ovšem upozorňuje Přichystal. „Stínící technika je vysoce účinná, oproti klimatizaci navíc vyniká zdravotní nezávadností a šetrností k životnímu prostředí,“ dodává.
Pasivní chlazení je přirozenější pro organismus a nepředstavuje zdravotní rizika. Foto: Lomax
Ačkoliv klimatizace teplotu v pracovních prostorech sníží poměrně rychle a spolehlivě, je dobré u ní pamatovat i na některá rizika či problematické aspekty. Nepříjemné mohou být přechody mezi příliš klimatizovaným interiérem a horkým venkovním vzduchem. Nelze opomenout ani zdravotní potíže, které klimatizace při svém fungování mohou uživatelům způsobit. Často se hovoří o vysychání sliznic kvůli suchému vzduchu, který ze zařízení proudí. Tyto potíže mohou následně přerůst až do bolesti v krku či angíny.
Zdravotně nezávadnou variantou obrany před letními horky mohou být i obyčejné ventilátory. U nich však platí, že po místnosti pouze víří již teplý vzduch. Určitým vylepšením tak může být jeho vybavení zvlhčovačem vzduchu, který do místnosti pouští i malé kapky vody, a tím je pro uživatele příjemnější.
Nejvhodnějším řešením pro pasivní chlazení interiéru jsou venkovní žaluzie. Foto: Lomax
Venkovní stínění odcloní skoro veškerou tepelnou energii
Z hlediska pasivního chlazení lze jako nejvhodnější řešení pro letní měsíce považovat venkovní žaluzie. „Zvládnou odstínit až 94 % tepelné energie, tudíž do interiéru nepustí prakticky žádné teplo. Pro zaměstnavatele vychází lépe také po finanční stránce. Jejich pořízením totiž náklady končí, což neplatí o používání klimatizace, která se každý měsíc propisuje do nákladů,“ dodává Petr Přichystal. Venkovní stínění navíc zaměstnance nevystavuje žádným zdravotním rizikům.
Druhou efektivní variantu zastínění představují předokenní rolety. „Ty však při zatažení vytvoří téměř absolutní tmu, což pro kanceláře není v řadě případů úplně vhodné. Pro letní měsíce proto doporučujeme uživatelům spíše venkovní žaluzie. Oproti roletám je u nich možné dle potřeby polohovat jejich lamely a ovlivňovat, kolik světla si pracovníci do kanceláře pustí,“ uzavřel Petr Přichystal.
Sdílet / hodnotit tento článek