Každopádně návrh vyhlášky, kterou připravili úředníci MPO, se stavem nouze počítá a nařizuje proto v objektech vybavených ústředním vytápěním dosud nevídaná omezení. Týkají se vnitřních teplot ve vytápěných prostorách a zdaleka nejde jen o kosmetické úpravy.
V obýváku nebo koupelně maximálně 19 °C!
V médiích se objevila tabulka navrhovaných průměrných nepřekročitelných teplot v jednotlivých místnostech dle účelu a využití a některé z nich jsou skutečně drsné. Nutno ovšem dodat, že novináři ve spěchu či kvůli nedostatečné orientaci v této problematice nepostřehli, že se ve většině případů nejedná o finální teploty.
Hodnoty v tabulce platí pouze pro místnosti uvnitř dispozice, u ostatních mohou být o 1 až 2 stupínky vyšší podle toho, kolik venkovních stěn danou místnost obklopuje. Takže v každé obytné místnosti, která má okno, byste mohli mít 19 °C. Zato v koupelnách, které bývají převážně uprostřed dispozice, se již s žádným navýšením neuvažuje. Proto by v nich mělo být také 19 °C, což je oproti současným 24 °C značný diskomfort.
Komicky potom působí představa, že lze v předsíních nebo chodbách, jež jsou součástí bytů, dosáhnout teploty 15 °C. To musel vymyslet někdo, kdo vůbec netuší, jaké platí zákonitosti při šíření tepla. Pokud by „svědomitý“ uživatel chtěl uvedený limit dodržet, musel by daný prostor chladit klimatizací.
Chcete ušetřit za vytápění snížením teploty? Nepřežeňte to, můžete si zadělat na problémy
přečíst článekČeši oproti jiným národům s teplem plýtvají
Ministr Jozef Síkela napsal v polovině března na svém twitterovém účtu, že české domácnosti jsou průměrně vytápěny na teplotu o 4 °C vyšší, než je zvykem v zemích se srovnatelnými klimatickými podmínkami. Předpokládám, že se jedná o výsledky veřejných průzkumů. A přidal oblíbené klišé, „co stupeň dolů, to úspora 6 % energie“. Že to není úplně pravda, píšu v jiném článku, ale budiž.
Jestliže tedy máme informace, či dokonce důkazy, že se v Česku s teplem plýtvá, potom je na místě učinit opatření, která tomu zamezí a vylepší tak naši energetickou situaci. Kvůli tomu ale není potřeba sahat na dosavadní normou stanovené výpočtové teploty vytápěných prostor. Jestli politikům či úředníkům vadí přetápění, ať se nejprve zkusí zamyslet nad jeho příčinami.
Přetápění = nefunkční výkonová regulace
Chápu, že autoři legislativy nemají zkušenosti z oboru vytápění, ale není přece nic složitého najmout si odborné konzultanty. Pokud by tak učinili, dozvěděli by se v kostce následující.
Soustavy ústředního vytápění jsou dimenzovány na tepelné ztráty vytápěných prostor. A tepelné ztráty se počítají na konkrétní vnitřní a venkovní výpočtové teploty, a dále na kvalitu konstrukcí, které daný prostor obklopují. Výstupem jsou velikosti otopných těles a teploty topného média.
Takto jednoduše navržená soustava by ovšem neustále dodávala teplo odpovídající výpočtové venkovní teplotě v místě stavby (-12 °C pro Prahu, -18°C pro Liberec, atd.), což je ale stav, ke kterému v reálu dochází ne víc jak pár dnů v roce. Proto jsou otopné soustavy povinně vybaveny kombinovanou výkonovou regulací. Ta má dvě složky, kvalitativní (ekvitermní regulace) a kvantitativní (termostatické ventily s hlavicemi), které společnými silami upravují výkon jednotlivých částí soustavy na základě nepřetržitého a nepředvídatelného působení vnějších vlivů.
Pokud je výkonová regulace správně navržena a její funkce není při provozu ze strany uživatelů sabotována, dodává soustava do vytápěných prostor právě tolik tepla, kolik je třeba na dosažení vnitřních výpočtových teplot. Na kolísání venkovních teplot reaguje ekvitermní regulace změnou teploty topného média, na vliv tepelných zisků ventily s hlavicemi změnou průtoku topného média otopnými tělesy. K žádnému přetápění tak docházet nemůže!
Realita je pochopitelně úplně jiná, ale pojďme si říct, kdo za to může.
Do vytápění si navykl mluvit kdekdo, aniž by o tom něco věděl
Vytápěním bytových domů se zabývám už nějaký pátek a nejsem zdaleka sám, kdo léta upozorňuje na nedostatky při zateplování objektů. Každý jistě ví, že při změně kvality obvodových konstrukcí se rapidně mění i tepelná ztráta objektu. Málokomu už ale dochází, že v ten okamžik se musí z gruntu přepočítat nastavení všech regulačních prvků otopné soustavy, aby stále platilo, že dodávka tepla vždy odpovídá aktuální potřebě. A pozor, to samé platí při změně vnitřních výpočtových teplot!
Ventily na radiátorech nejsou obdařeny žádnou umělou inteligencí, aby přišly na to, že se jim změnily okrajové podmínky. Od oka to také nikdo nedokáže, tohle je ryze odborná práce projektantů topenářů. Ruku na srdce, u koho z vás došlo po zateplení bytového domu či výměně oken k novému výpočtu a následnému seřízení regulace?
Dosavadní zkušenosti říkají, že skoro u nikoho. To je první důvod, proč je řada objektů přetápěna.
Pokud jste o výkonové regulaci už někdy něco slyšeli, zajímali jste se, v čem je její kouzlo? Je to v tom, že pracuje nepřetržitě a má citlivost o řád vyšší než lidské smysly. Nikdo z nás nedokáže obsluhovat všechny radiátory ve svém bytě současně 24 hodin denně, 7 dní v týdnu. Nikdo z nás spolehlivě nerozpozná změnu vnitřní teploty o desetinu stupně Celsia. Výkonová regulace bez problému ano.
Správně bude ovšem fungovat pouze do doby, než někdo změní její projektantem vypočítané nastavení. Než tou hlavicí na ventilu pootočíte.
Vím, že to leckomu bude znít jako nesmysl, ale účelem hlavic na radiátorech opravdu není nastavování uživatelské úroveň vnitřního komfortu. Protože opak unisono tvrdí úředníci, novináři, všelijací samozvaní odborníci na úspory, dokonce i prodejci hlavic, tak tento přístup uživatelé logicky považují za správný. Jen topenáři nejsou slyšet, a výsledky vidíme všude kolem sebe…
Smyslem regulace je regulovat výkon na projektem stanovené parametry. Že jí v tom sami uživatelé svými laickými zásahy brání, je druhým důvodem, proč je řada objektů přetápěna.
Alternativní návrh na zajištění úspor tepla při vytápění
Pakliže chce stát šetřit energie efektivním způsobem, tedy zvýšením účinnosti nikoliv nařizováním interiérových teplot, stačí se zaměřit na následující body.
- Když už existuje povinnost mít otopné soustavy ústředního vytápění vybavené prvky kombinované výkonové regulace, stačilo by dohlédnout na to, aby byly funkční. Doposud to bylo především v zájmu konečných spotřebitelů, nyní se to evidentně stává zájmem celospolečenským. Státem organizovaná osvěta se tady vyloženě nabízí.
- Když už se dotují úsporná opatření typu zateplování, mělo by být vyplacení dotace podmíněno novým výpočtem nastavení regulačních prvků a otopové křivky ekvitermní regulace. Zateplování je dobrým předpokladem úspory, nikoliv jeho zárukou. Co je platné, že teplo z objektu hůře uniká, když ho tam zcela neřízeně hrneme.
- V současné době se řeší frekvence a způsob odečítání dodávaného tepla do objektů s ústředním vytápěním. Prý s cílem ušetřit teplo. Tímto způsobem se ale nic dalšího neušetří, jde pouze o zbytečnou finanční zátěž spotřebitelů. Stát by se měl raději zaměřit se na kvalitu podkladů pro rozúčtování tepla. Přesně vypočtené korekce na polohu a způsob měření, které umí postihnout i nemalé přestupy tepla mezi jednotlivými byty, zajistí spravedlnost při rozúčtování tepla.
Drakonické snižování komfortu vnitřního prostředí, aniž by zatím byly vyčerpány rezervy vyplývající z reálného přetápění, nepovažuji za rozumnou cestu. Už proto, že by si to vyžádalo přeregulování všech otopných soustav v zemi. Došlo tohle autorům zmíněného návrhu vyhlášky? A jak by navrhovaná opatření chtěli vymáhat?
Sdílet / hodnotit tento článek