Na dohled světel noční Barcelony, ale přesto už v odstupu, mimo hlavní obytnou zónu metropole. V Sant Cugat del Vallès, tam, kde je vítr svěží a čistší, v létě ne tak rozpálený asfaltem ulic. A navíc ještě přefiltrovaný lesy na úbočí Serra de Collserola. Přesně tohle místo, které v sobě spájí klady velkoměsta a přitom už stojí stranou jeho shonu, si jako prostor pro život vybral mladý pár. Klienti ateliéru Gokostudio.
Pozice jejich bydlení, ani venkova-ani města, už byla jasně daná tím, že si v místě pořídili hotový dům, byť v ne úplně nejlepším stavu. Opravy byly součástí plánu. Své nové obydlí pak chtěli rekonstrukcí přiblížit současnosti a standardům vlastního života, aniž by přestřelili své limitované finanční možnosti.
Často na to budeme narážet v tom, jak ostře se jeho majitelé chtěli vymezit tomu, že nepatří k vesnici a hlučné stísněné super-bloky rovněž s chutí nechali za sebou. Proto tak silný akcent na zahradu – luxus, který si v Barceloně běžně nedovolíte – ale přitom zařízení domácnosti na vyšší kvalitativní úrovni, moderně vedené, jako v metropolitním apartmánu. Kde vše je přitom skladné, vyvážené, efektivní a nenáročné, protože peníze vytvářely strop dostupným možnostem. Naštěstí ne fantazii architektů.
Patra a stropy
Lidé z Gokostudio se pustili do práce s velkou vervou, protože tu na 160 metrech čtverečních Casa YAD viděli velký potenciál. I když byl rozdělen do čtyř podlaží.
Stereotypy spojené s životem v Katalánsku jsou nám v Česku povětšinou neznámé. Jedním z nich má – podle architektů – být to, že rodiny žijící v domech „na venkově“ mají tendenci ke skladování, hromadění a vršení snad úplně všeho. Což automaticky předpokládá obří šatní skříně, velké botníky, masivní příborníky a velké prádelníky. Tím se mají lišit od obyvatel měst, kteří to táhnou v duchu minimalismu a úspornosti.
Proto architekti zdůrazňují, že obyvatelé Casa YAD si na tento stereotyp nepotrpí. Nepotřebovali takové kapacity v úložném prostoru, redukovali svou potřebu po nábytku, jež slouží jako odkladiště. Tím se také mohli vyvázat z omezení prostoru, a dopřát si pocitově rozvolněnější, zbytečně nezastavěné a nezahlcené bydlení. V tom pak spočívá jádro projektu - jednoduchost otevřených místností byla dotažena k jedinečnosti, v níž vynikají selektivní kombinace materiálů. Ona čistota povrchů a úpravnost pak vnáší do španělské domácnosti až asijský minimalismus.
Pokud jde o plán připravovaných změn komplexní rekonstrukce, vše se odvíjelo od podstatného faktoru. V růstu tu bránila výška. Přesněji, světlá výška pokojů (pocitově bolavá hlavně v přízemí). Casa YAD, zděný dům vystavěný v 80. let, byl řešen možná až příliš úsporně, a proto tu mezi patry bylo jen 250 centimetrů výšky. Což nové majitele citelně deptalo, protože do přízemí byla původně soustředěna většina denních programů.
Na každém kousku záleží
Architekti si tedy museli při sestavování návrhu pohlídat každý centimetr uspořádání. U koupelen, s nimiž se v rámci plánu nedalo hýbat, i u nastavení parametrů zařizovacích předmětů, doplňků a nábytku, které musely přesně odpovídat užití. Kromě nedostatku výšky a místa tu ale byly i nesporné klady. Třeba to, jak se přízemí plynule otevíralo do dvorku za domem. Že tu vznikne stinná zahrada oplývající zelení, bylo jasné hned. Užší vztah s venkovním prostředím tu vzniká díky obrovskému posuvnému oknu, které překlenuje otvor mezi dvěma bočními stěnami.
Obývací pokoj je tak na rozlohu největší místností, která místo stěny s okny disponuje plošným výhledem do zeleně. Tato místnost slouží i jako knihovna - čítárna, odpočinková místnost. Bílá omítka odrušuje to, že místnost je vlastně „jeskyní“, stíněnou přesahem patra. To také kryje venkovní terasu, která rozšiřuje obytný prostor.
Po zásazích a úpravách se dnes prostory kuchyně, jídelny a obývacího pokoje propojily, a tvoří kontinuální celek, který lze od sebe odlišit díky rafinovaným proměnám materiálů, použitých na nábytek a podlahu. Prostor se tu člení nikoliv zdmi, ale užitými povrchy.
Zázraky na malém prostoru
Při respektování os a symetrií se dařilo rozvíjet stávající prostor systematicky, a přesto nenásilně, proporčně, harmonicky. Nakonec i toaleta pro návštěvy, umístěná na ploše 0,9 metrů čtverečních, nepůsobí nepatřičně stísněně. A její tmavo-šedé pojetí má něco do sebe.
První patro se muselo vzdát jedné ze svých starých ložnic, čímž aktuální hlavní ložnice získala přístup ke světlu (a výhled do zahrady). Přirozené denní světlo tu „maskuje“ dojem z nízkého stropu. Atmosféru pak v patře doplňuje dřevěný strop (stopa venkova) vyvážený stěrkovou mikro-cementovou podlahou (stopa městských apartmánů). Celek pak funguje dokonale.
Architekti z Gokostudio (založeno v roce 2011) se soustředí na „harmonizace vertikálních obytných prostor“ a projekty refurbrishmentu. A jejich realizace Casa YAD dává nahlédnout do toho, co jejich praxe obnáší. Dům s užitnou plochou 160 metrů čtverečních se nemusí zdát být dostatečný, zvlášť když jej rozdělují patra. Sladit život mezi nimi, vytvořit z nich spojitý prostor – tak jako předvedli zde - to už kvalitu obydlení posouvá na novou úroveň.
Údaje o projektu
| Název projektu: | Casa YAD |
| Typ projektu: | komplexní rekonstrukce domu |
| Architektonické studio: | GOKOSTUDIO Architecture |
| Lokalizace: | Sant Cugat del Valles, Barcelona, Španělsko |
| Rok dokončení (finalizace): | září 2019 |
| Užitná plocha: | 160 m2 |
| Náklady komplexní rekonstrukce: | cca. 150 000 € |
| Klient: | soukromá osoba |
Sdílet / hodnotit tento článek