Podobné ujednání má nepochybně chránit strany a přispívat k právní jistotě ohledně toho, na čem se strany domluvily. Nicméně praxe ukazuje, že strany mají potíže jimi sjednané ujednání dodržet.
Stavební projekty velmi často doznávají rozličných změn v průběhu své realizace. Požadavek na vícepráce může vznést objednatel (např. dodatečně objedná odhlučnění) nebo se třeba při pracích dodatečně zjistí, že v zemi je uloženo potrubí a je zapotřebí upravit celý projekt stavby apod. Zkrátka dojde ke změně, se kterou původní smlouva o dílo nepočítala. Zhotovitel většinou má snahu rychle zareagovat a vícepráce provede, aniž by se sjednal písemný dodatek.
Důvodů pro takový postup ze strany zhotovitele je mnoho. Zhotovitel může být například pod časovým tlakem harmonogramu, kdy na jeho práce navazují další profese. Může za tím být i jen ochota zhotovitele vyjít objednateli vstříc, a proto považuje ústní nebo e-mailovou objednávku za dostačující.
Problém nicméně nastává v situaci, kdy vícepráce jsou již provedeny, zhotoviteli vznikly náklady, ale objednatel nemá ochotu za vícepráce zaplatit. Naopak objednatel zpochybňuje právo zhotovitele na zaplacení ceny za odvedenou práci.
Judikatura k předchozí právní úpravě platné do 1. 1. 2014 potvrzuje komplikované postavení zhotovitelů, kteří prováděli vícepráce bez uzavření písemného dodatku, jak to požadovala smlouva o dílo. Při absenci písemného dodatku (jejž vyžadovala smlouva o dílo) Nejvyšší soud opakovaně judikoval, že nárok na zaplacení za provedení vícepráce zhotoviteli nevznikl. Zhotovitel by však mohl nárokovat zaplacení za dodatečně provedené práce, pokud by vícepráce představovaly novou smlouvu o dílo.
Nový občanský zákoník účinný od 1. 1. 2014 a použitelný pro smlouvy o dílo uzavřené počínaje stejným datem bohužel nepřinesl jasnou odpověď na otázku práva zhotovitele na zaplacení za provedené vícepráce. Nicméně s některými jeho ustanoveními jsou spojeny naděje na změnu v přístupu soudů ohledně nároku zhotovitelů na odměnu za vícepráce.
Především máme na mysli § 582 odst. 2 nového občanského zákoníku. Dle uvedeného ustanovení platí, že není-li dodržena forma právního jednání ujednaná stranami, lze neplatnost namítnout, jen nebylo-li již plněno. Názory odborníků na výklad tohoto ustanovení se však liší.
Aplikováno na vícepráce se někteří odborníci přiklání k názoru, že uvedené ustanovení má být vykládáno tak, že pokud jedna strana již plnila (typicky zhotovitel provedl vícepráce), nemůže objednatel namítnout neplatnost ústní dohody o vícepracích. Zhotovitel samozřejmě musí prokázat existenci ústní dohody nebo objednávky/pokynu týkající se provedení daných víceprací.
Jiní naproti tomu zastávají názor, že zhojení plněním se uplatní pouze v případě, pokud bylo poskytnuto i protiplnění. Jinými slovy nestačí plnění jen jedné strany (zhotovitele), musí plnit i druhá strana (objednatel). Nicméně plnila-li i druhá strana (tj. objednatel provedl úhradu), spor o zaplacení za vícepráce ze své podstaty nejspíš již nevznikne.
Na soudní výklad uvedeného ustanovení ještě bohužel budeme muset počkat.
Mluvíme-li však o vícepracích provedených bez požadovaného dodatku a v rámci veřejné zakázky, pozice Nejvyššího soudu je dlouhodobě jednoznačná. Nejvyšší soud opakovaně zamítá žaloby zhotovitelů na úhradu ceny za vícepráce pro nedodržení formy pro změnu smlouvy o dílo. Zadávací řízení na veřejnou zakázku je totiž ovládáno zásadou transparentnosti při nakládání s veřejnými prostředky, a proto zde soudy lpějí na striktním dodržování smluvních ujednání.
Nejednejte pod tlakem. Nejdřív smlouva, pak práce
Je zřejmé, že zhotovitelé potřebují na stavbě jednat rychle a pružně reagovat např. na požadavky změn ze strany objednatele. Zde lze však doporučit, aby zhotovitelé dbali zvýšené pozornosti a dodrželi sjednanou formu pro změny smlouvy o dílo – tedy uzavřeli dodatek v požadované formě před tím, než začali provádět vícepráce.
Sdílet / hodnotit tento článek