Stavět z toho, co se v místě přirozeně nabízí. Rozvíjet kontext, přidržet se již nastavených měřítek. Nejít za hranu vlastních potřeb, ale přitom se ani zbytečně neomezovat v růstu… Z těchto, často až paradoxně protichůdných kritérií, se ve Švýcarsku nyní zrodil jeden netradiční projekt domu. Obydlí, které překvapuje jednoduchostí, jež ovšem nemůžeme zaměňovat s nedotažeností. Filter House je totiž vysoce propracovaným dílem.
Je ukázkou až absolutního „soužití s okolím“. Působí dojmem experimentu, kterého bychom se možná účastnit osobně nechtěli, ale jehož výsledky by nás rozhodně zajímali. Protože naznačují slibnou cestu. A architekti, tvůrčí duo studia Comte/Meuwly, ji prošlapali za nás. S výměrou užitné plochy 150 metrů čtverečních se přitom nedá Filter House považovat za stavbu mimořádnou, a její technická řešení nejsou nijak exkluzivní. Přesto je to dům, o němž se teď – nejen v celé Ženevě – hodně mluví. Protože dokonale reaguje na potřeby klienta, i podmínky v místě, kde letos vznikl.
Netradiční přístup k řešení
Schválená stavební parcela usazená v centru rozvolněné městské vilkové zástavby v tomto případě zahrnovala na pozemek s poměrně rozsáhlou zahradou. Do jisté míry ji v dalším využití hyzdil a blokoval mikrodům, jakýsi už dávno nevyužívaný jednopokojový domek. Snad měl být naposled garáží. Pokud byste chtěli na pozemku jenom zahradu, tato stavba by vám překážela. A pokud byste toužili po bydlení, ani po rekonstrukci by to skromné stavení nestačilo vašim potřebám. Logické by se jevilo tedy onu stavbu odstranit.
Architekti se ji ale rozhodli opravit, a začlenit k novostavbě (přetvořili ji na technický, skladovací a dílenský prostor domu), jež by ji svým profilem k sobě přimknula a částečně pohltila. Proč? Drželi se svého postulátu o tom, že je třeba se s okolím funkčně sžít a maximálně využívat to, co se v místě nabízí. Zároveň nechtěli nadlimitně zasahovat do zahrady, která dotvářela atmosféru celého místa. Požadavků, které jejich klient měl, by se ještě pár našlo. Předně, chtěl bydlet v hotovém rychle. A chtěl, aby se stavba jeho obydlí zbytečně neprodražila.
Odpověď, kterou nikdo nečekal
Architekti z Comte/Meuwly v tom objevili určitý motiv, linku, které se přidrželi. Vedle starého domku, který průběžně rekonstruovali, dali vzniknout obydlí očesanému až na samu podstatu funkce. Klient chce úspornost, jednoduchost, střechu nad hlavou a bezprostřední kontakt se zelení ve svém okolí. Nechce bourat a ničit, chce navazovat a být v kontaktu se svým prostředím. A tak mu to dali. Takřka doslova.
Výsledkem je dvoupodlažní stavba, s konstrukcí rámovanou kovovými nosníky, vytvarovanými stropními překlady, betonovou základovou deskou. Která se obaluje skleněnou plochou, nahrazující klasické zdi. Filter House je jako velký obytný skleník, obyvatelný objem, který je obstoupený zelení zvenčí. Vegetace zahrady pak hraje roli v tom, že není zapotřebí zdí – poskytují zástin a intimitu uzavřeného prostoru. Je tu světlo, z nedostatku vzdušnosti, otevřenosti a čerstvého vzduchu dům nelze nařknout. Je to zajímavé, svým způsobem přitažlivé.
„Je to experiment o rozptýleném vztahu mezi stavbou a jejím prostředím v nejširším smyslu, jako nejcharakterističtější hodnotou projektu,“ prozrazují architekti. „Je to velmi oportunistický dílo, tedy v pozitivním smyslu, protože navrhuje pozitivní vzájemný vztah ke všemu, co už v místě existuje a bere si to za své.“
Jednoduchost má své kouzlo
Filter House je tedy stavebně značně redukovanou stavbou – architekti to nazývají dematerializací domu – a jeho obytné prostory se promítají do zahrady a mezi stromy. Stavba přitom svou neotřelou povahou navazuje na honosnější vilky v okolí, a současně je jakousi ozvěnou okolních průmyslových oblastí a železnice.
Díky velké, otevřené fasádě z koncertiny a dvojité výšce podlaží se zde žije – uvnitř - jako na terase: venku s hlavou v oblacích. V létě rostliny dům zastiňují, v zimě jsou méně husté, což podporuje pasivní příjem slunečního světla. Architekti zdi nepodceňují, ale tady jim význam upřeli. Protože přesné vymezení by ubralo místu na volnosti vyjádření. Logika půdorysu a strategie vertikálního odstupu přitom umožňují velkou flexibilitu využití, aniž by omezovaly velkorysost prostor. Interiér je tak oproštěn od jakékoliv struktury.
Interiér – pokud se to tak dá nazvat - je výrazově podobný s tím, jak působí celá stavba. Je vyprázdněný, holý. Neobsahuje nic navíc, nese jen to, co potřebujete. A je to tam, kde to potřebujete. Na každém kroku jsou před vámi přímočaře holé materiály, blízkost velmi husté vegetace. Jak říkají architekti: „Nejjistější způsob, jak dům neodlišit od okolí, je prostě nedat mu fasádu.“ A drží se toho. Je vytvořen souborem fluidních vrstev, které umožňují nečekané a netušené přechody. Namísto jasné linie hranice nabízí komplexní gradaci mezi obytným prostorem a tím, co jej obklopuje.
Stavba samotná přitom byla velmi rychlým počinem, její dohotovení v zásadě limitovalo jen čekání na zatvrdnutí skořepiny základové desky. Střecha nad hlavou, kontakt s přírodou, nenákladnost celkového provedení, funkčnost i originalita. Filter House je rozhodně zajímavý projekt. A určitě by se vyplatilo sledovat, jak si v něm jeho současný jediný obyvatel poradí se zimou. Pokud ji dům ustojí a experiment dopadne úspěšně, dalo by se o takových „na samotnou podstatu očesaných domech“ jistě uvažovat i v širším měřítku.
Název projektu: | Filter House |
Typ projektu: | atypická novostavba |
Architektonické studio: | Comte/Meuwly |
Lokalizace: | Ženeva, Švýcarsko |
Vedoucí projektu: | Lucas Falbriard, Adrien Meuwly, Adrien Comte |
Design interiéru: | Adrien Meuwly, Adrien Comte |
Rok dokončení (finalizace): | 2022 |
Užitná plocha: | 150 m2 |
Klient: | soukromá osoba |
Sdílet / hodnotit tento článek