To jásavé vyjádření je zneklidňující. Je to stodolová červeň, spálená umbra, americký redwood, windsorská ohňová červená, kaštanová, odstín bordó nebo snad barva uzeného lososového masa? Jak se ta barva vlastně jmenuje? Architekti s klidem odpovídají, že čistě technicky ta barva podle katalogu nese pojmenování RAL 3016, a zažitý popisný název nemá. Pokud by jej mohli vybrat sami, dali by přednost názvu „rebelská“. To proto, že ji použili jako barvu vyjadřující provokativní až drzý záměr.
Architekti ze studia Steiner Architecture totiž byli pověřeni projektem rekonstrukce a rozšíření řekněme typicky rakouské stavby. Tradičního horského hotýlku, stojícího v Zell am See. Kdo někdy slyšel něco o Kaprun a Saalbach, je mu to místo hned povědomé. Tohle je ta slavná evropská Mekka zimních sportů, výstavní skříň sněžné turistiky. Tedy – je a není.
V Zell am See se už poměrně dlouho snaží přesvědčit celou Evropu, že toho mohou nabídnout cestovnímu ruchu mnohem víc, a zdaleka ne jen v zimě. Zrovna tak by mohlo desetitisícové romantické městečko centrem náročné cykloturistiky nebo těch, co vyzývají hory k náročným trekům. Mohlo by být střediskem regionální gastronomie… Ale co naplat, v paměti široké veřejnosti je zarámované sídlo zimního království, s patřičně kýčovitou skanzenovou architekturou.
V pohádce se bydlet nedá
Ostatně i ten horský hotel, stojící v jedné z osmi katastrálních obcí města (konkrétně ve Schmitten) nesl rysy alpské dřevěnky. Dvě podélné linie vyvýšených balkonů krytých přesahem masivní střechy, doplněných o bílou vápennou omítku tam, kde nebyla fasáda lemována dřevěným obkladem – prostě pohádka. Jenže o pohádkách se dá vyprávět večer dětem před spaním, ne v nich bydlet. A když tento hotel připadl novým majitelům, rodině, rozhodli se jej rozšířit a přestavět s cíleným záměrem tak, aby tu „pohádku“ už tolik nezvěčňoval.
Přístavba měla formálně vynést z půdorysu existující stavby zbytnělá a prostor zabírající schodiště, a umístit je do té nové části. Tím by bylo dosaženo zvýšení užitné plochy uvnitř toho, co dříve bývalo hotelem. Otevřelo by ho dalším úpravám a zobytnění. Tedy spíše polidštění, z kapacitní ubytovací objemovky na něco civilnějšího.
Současně měla ta přístavba nabídnout rodině obyvatel to, čeho se v původním „hotelu“ nenabízelo. Světlých, otevřených a provzdušněných prostor. Místností ke společnému využití, odpočinku. Ono je hezké vyhlížet na svěže zelenavé alpské stráně na jaře (anebo na zasněžené svahy v zimě). Ale pokud je ten pohled neustále rámován okýnkem rádoby-romantické sednice alpské komůrky v podstřeší, rychle se to okouká.
Na architektech ze Steiner Architecture bylo, jak tuto přístavbu navrhnout a realizovat. Přístupů se předem nabízelo mnoho, a většina z nich byla velmi, velmi konzervativních. Tým vedený architektkou Léou Denièle se ale po poradě – a nadšeném schválení klienty – rozhodl pro diametrálně opačný přístup. Na formát přístavby, která nepopírá svou jinakost a zřetelně ukazuje, co bylo k původní stavbě přiloženo. Ten vložený novotvar pak ještě „drze a provokativně“ upozorňuje na svou odlišnost nápadným vybarvením.
Onou barvou RAL 3016, která je v kontrastu s hnědo-černo-bílou původní stavby zkrátka k nepřehlédnutí. Ta barva je do očí bijící, ale volá do celého údolí, že tenhle přístavek není žádným bolavým zaníceným slepým střevem, ale sebevědomou a přiznanou novotou. Která zřetelně dokládá, že Zell am See není jen zimním pohádkovým skanzenem, ale městem a místem, kde žijí normální lidé.
Nové formy, neobvyklé tvary
Pozitivní na tom je – když překonáte hodnocení záměru konzervativní optikou – že s přiznaným novotvarem mohli architekti mnohem otevřeněji experimentovat s formou, provedením. A obohatit to ustálené pojetí o docela „nové“ prvky. Třeba působivým Diokleciánovým oknem v zadní části. Protože když připustíte novost, to, že chcete pokračovat jinak, není důvod se přidržovat místně příslušných rysů.
To pochopitelně neznamená, že by celá ta přístavba na Schmitten Haus byla nějak uspěchanou novotou. Je to sice non sequitur, oslí můstek nepříslušný k původní stavbě, ale pořád je to promyšlený kousek zajímavé architektury. Jak říkají architekti: „Je to známka rebelství a velké překvapení v zemi, kde pouhé předložení návrhu ploché, ne-sedlové střechy znamená hledat potíže.“
Jinak ta dvojnásobná výška vypovídá o vertikálním rozměru, od kterého se v místní architektuře obvykle upouští ve prospěch tolik ceněné horizontály. Zevnitř jsou všechny požadavky na výhledy na hory hojně uspokojovány velkým a širokým prosklením. Na dřevěných rámech a konstrukcích přístavby byla nanesena RAL 3016 s různými úrovněmi sytosti, aby byla zajištěna rozmanitost.
A rozmanité je i využití nového prostoru. V přízemí se nachází rodinný obývací pokoj a jídelna, kde masivní betonové stěny působí jako kotvící protipól, k mnohem průsvitné fasádě. V případě potřeby většího soukromí lze zatáhnout rolety po celé výšce skleněných tabulí. To se pak celý přístavek tajemně uzavře. V podlaží je pak malá domácí kancelář, korespondující s výhledem z řezu půlkruhového okna.
Ložnice, koupelny a kuchyně zůstávají – alespoň z hlediska umístění – jak byly prve. Ve staré části. Ta nová zajišťuje prostornost, a také nový osvěžující výraz. Přístavba k Schmitten Haus je odvážná, rebelská. A nebojí se to dávat najevo. Místní si na ten nápadný novotvar nestěžují. I jim totiž připomíná, že nežijí ve skanzenu zimních sportů, ale v živém městě.
Údaje o projektu
Název projektu: | House Schmitten |
Typ projektu: | přístavba |
Architektonické studio: | Steiner Architecture |
Lokalizace: | Schmitten, Zell am See, Rakousko |
Vedoucí architekt: | Flo Oberschneider, Ferdi Porsche |
Spolupráce: | Léa Denièle |
Strukturální inženýring: | Quercraft GmbH |
Dodavatel stavby: | Herzog Bau Gmbh |
Stavební dozor: | Lautner Bauconsulting GmbH |
Dodavatelé materiálu: | Artemide, Holzbau Lindner , Prehal Möbel, Sommerer |
Izolace: | Ingenieurbüro Rothbacher GmbH |
Klient: | soukromá osoba |
Užitná plocha: | 120 m2 |
Zahájení projektové fáze: | 2022 |
Rok dokončení (finalizace): | 2023 |
Sdílet / hodnotit tento článek